Divoký den na trzích. Kvůli kolapsu ceny ropy se přechodně zastavila newyorská akciová burza

Největší kolaps cen ropy od roku 1991 zahájil jeden z nejdivočejších dnů na globálních trzích. Panický výprodej, telefonáty s výzvou na dodání peněz, pokud člověk obchoduje na úvěr, mizející likvidita a práce z domova kvůli koronaviru byly jen některé problémy, s nimiž se obchodníci s cennými papíry v pondělí potýkali. Museli také přemýšlet, jak válka kolem cen ropy a rychle se šířící nákaza ovlivní globální ekonomiku, firmy a geopolitiku, píše agentura Bloomberg. Americké akcie zažily nejvyšší denní propad od finanční krize v roce 2008.

Přidal se také propad rizikových aktiv, prudký nárůst indexu kolísavosti trhů a masivní přesuny peněz do státních dluhopisů. 

Analytik trhu s ropou Čang Čchen-feng z čínského hedgeového fondu Shanghai Youlin Investment Management minulou noc sotva spal. Věděl sice, že rozhodnutí Saúdské Arábie zahájit cenovou válku s Ruskem dá ropnému trhu ránu, ale pondělní pokles o 30 procent přišel jako tvrdý úder. „Bylo to šokující,“ říká Čang. „Bylo to historické,“ dodal. 

  • Výrazné ztráty amerických akciových indexů. Dow Jones klesl o 7,79 procent (tedy 2013 bodů) na 23 851 bodů. Širší index Standard & Poor's 500 klesl o 225,81 bodu, čili 7,6 procenta. Index technologického trhu Nasdaq se propadl o 624,94 bodu, neboli 7,29 procenta, na 7950,68 bodu.
  • Pokles prožily také evropské akciové indexy. Celoevropský index Stoxx uzavřel pondělní obchodování v propadu 7,4 procenta. Britský FTSE 100 ztratil 7,6 procenta, německý DAX 7,9 % a francouzský CAC 40 pak 8,3 procenta. 
  • Index pražské burzy PX ztratil 5,13 procenta a pondělní obchodování končil na 913,47 bodu. 
  • Cena zlata v pondělí vystoupila nad 1700 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a byla nejdražší od konce roku 2012.

Šok se rychle přelil i na ostatní trhy. Výnos desetiletých dluhopisů americké vlády poprvé klesl pod 0,5 procenta. Měny citlivé na ropu se propadly a mexické peso oslabilo skoro o šest procent.

Akcie v USA hned v úvodu odepsaly sedm procent, takže burzy přerušily automaticky na patnáct minut obchodování. Toto pravidlo Američané zavedli po světové finanční krizi v roce 2009, aby zabránilo masivním propadům a finančním ztrátám.

Evropské akcie byly za japonskými na cestě k medvědímu trhu, jak se říká situaci, kdy indexy sestoupí z maxima alespoň o 20 procent.

V některých místnostech, kde pracují obchodníci, v Tokiu panovalo děsivé ticho. „Je to skoro jako kdyby všichni byli společně hypnotizováni, ceny jdou dolů a sešup nedokáže nikdo zastavit,“ říká obchodník s dluhopisy ve společnosti Monex Cutomu Soma. 

Na trhu se pohybuje dost dlouho na to, aby zažil takzvané černé pondělí v roce 1987. „Je to už dávno, co jsem viděl takový výprodej,“ říká. „Ale neřve se tady přes celou místnost, ani se tady nehážou ručníky do ringu jako za starých časů. Možná je to i tím, že jsem obklopen jinou generací,“ dodává.

Prudké turbulence se vzápětí rozšířily na měnové trhy. Australský a novozélandský dolar zamířily prudce dolů, i když pak ztráty částečně smazaly. Japonský jen výrazně zpevnil, avšak norská koruna zamířila opačně a výrazně oslabila.

V Tchaj-peji, kde jinak poměrně klidný index klesl o více než tři procenta, zvolili dva manažeři fondů zcela odlišný přístup. Sean Lee ze společnosti Shin Kong Investment Trust rychle přeskupil složení podniků ve svém portfoliu. Řekl, že musí jednat rychle, protože „je těžké říci, co bude dál“.

To Hiroki Lu ze společnosti SinoPac Securities Investment Trust naopak plánuje, že než provede větší přesuny, tak vyčká. „V takové situaci nemá smysl monitorovat trhy. Jsou příliš nestabilní a investoři moc panikaří,“ vysvětlil.

Další nejistotu vnesla do situace kvůli koronaviru povinně nařízená práce z domova, ke které přistoupily finanční společnosti. „Když pracujete doma bez kolegů, jste víc nervózní, protože jste sami,“ říká vedoucí investiční strategie a hlavní ekonom společnosti AMP Capital Investors Shane Oliver.

Někteří investoři ale návrat volatility vítají. Chris McGuire z fondu Phalanx Japan AustralAsiaMulti-strategy Fund se sídlem v Chicagu řekl, že jeho sázky na japonské konvertibilní dluhopisy se konečně začaly znovu vyplácet. „Covid-19, alespoň prozatím, představuje událost typu černé labutě, o které si trhy nikdy nemyslely, že by mohla nastat,“ poznamenal. Jako černá labuť se ve finančním světě označuje velmi vzácná událost, kterou zpravidla nelze předvídat a která mívá katastrofální dopady na ekonomiku.

Podobně to vidí i vedoucí správy aktiv z dubajského fondu Daman Investments Ali Adu. Do kanceláře dnes přišel dřív než obvykle, aby mohl v případě potřeby rychle investovat. „Ačkoli trhy padají a volatilita prudce stoupá, pozorně sledujeme možné investiční příležitosti,“ řekl.  

Obchodníci čekají, jak zareagují nejen centrální banky

„Na řadě jsou centrální banky a vlády, v prvé řadě americký Fed a americká vláda. Musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Mezinárodní spolupráce je však podle něj v posledních letech narušována například obchodními válkami a zaváděním cel.

„Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě,“ dodal.

Obchodníci teď všude tak vyčkávají, jaká opatření přijmou jednotlivé vlády a centrální banky. Konkrétně ti v USA pak očekávají, že americká centrální banka (Fed) na svém nadcházejícím březnovém zasedání sníží sazby o tři čtvrtiny procentního bodu, uvedl server CNBC.

Fed už přitom minulé úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Na základě toho pak americké akcie minulé pondělí výrazně rostly. Čekalo se přitom, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější. Americký prezident Donald Trump ale v reakci naopak uvedl, že snižování musí pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 3 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
včera v 17:14‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.