Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny nahoru tlačily zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Vyšší inflaci očekávali i analytici, odhadovali však, že se přiblíží ke čtyřem procentům.
V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 0,3 procenta, což ovlivnilo zejména zdražení dovolených.
Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vysoká spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. „Na druhé straně inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, ceny v produkční sféře v eurozóně stejně jako dovozní ceny v tuzemsku klesají,“ říká analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
„Ještě před měsícem jsme odhadovali, že inflace v březnu dosáhne čtyř procent, nicméně brutální propad cen ropy prognózu inflace na březen stahuje zpět k cca 3,6–3,7 procenta. Klíčovou otázkou je ovšem vývoj ekonomiky a dopad na ceny v dalších měsících, který je vlivem epidemie koronaviru velmi nejistý,“ říká ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Podle ekonomů na vysoké úrovni inflace dlouho nezůstane. Důvodem je největší kolaps cen ropy od roku 1991. „Propad cen ropy, za nímž by mělo následovat rovněž prudké zlevňování pohonných hmot, vrátí českou inflaci pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo. Prozatím sice inflace zůstává vysoko nad cílem ČNB a také nad její prognózou, nicméně už teď se na ni můžeme v důsledku dění na trhu s ropou dívat jako na staré číslo,“ komentuje čísla analytik ČSOB Petr Dufek.
I podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera by tak od příštího měsíce měly ceny začít opět zpomalovat. „Pokud ropa setrvá na současných úrovních po dobu několika čtvrtletí, inflace bude letos zhruba o půl procentního bodu nižší, než jsme předpokládali začátkem letošního roku, a bude se tak pohybovat kolem 2,6 procenta,“ konstatuje Seidler.
Největší vliv na meziroční zvyšování cen mělo bydlení, kde o 4,3 procenta stouply ceny nájemného a o 9,7 procenta elektřiny. O 5,3 procenta bylo dražší i vodné a o 4,5 procenta stočné.
Inflaci ovlivnily rovněž ceny potravin a alkoholu. Výrazněji zdražilo například ovoce, jehož ceny byly meziročně vyšší o 19,3 procenta. Zhruba o 17 procent více než před rokem zaplatili lidé i za vepřové maso a o 15,3 procenta více za cukr. Z alkoholu byly meziročně dražší o sedm procent lihoviny a o 2,3 procenta pivo.
Zdražení proti loňskému únoru statistici zaznamenali také v dopravě a ve stravovacích a ubytovacích službách. Naopak levnější byly telefonní a faxové služby.
Proti lednu vedle dovolených zdražilo také vybavení domácností, oděvy, obuv a mezi potravinami zelenina, nealko, ovoce a uzeniny. Zlevnilo víno, pivo a lihoviny nebo vejce a máslo.
Zpřísnění měnové politiky se zřejmě odkládá
Za normálních okolností by vývoj, kdy se inflace vzdaluje dvouprocentnímu cíli centrální banky a dále roste nad tolerovatelnou odchylku, která činí tři procenta, vyvolal téma pro debatu o možném dalším zpřísnění měnové politiky. To se však zřejmě teď nestane.
„Česká národní banka se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojeným se šířením koronaviru mohlo zadusit růst české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Propad cen ropy navíc povede ke zlevnění pohonných hmot a v nejbližších měsících může vést inflaci v české ekonomice k poklesu.
„Předpokládám, že příští pohyb úrokových sazeb ČNB bude směrem dolů, k takovému kroku ale ČNB přikročí zřejmě až v polovině letošního roku. Rizika spojená s koronavirem by hovořila pro snížení úroků, oslabení koruny ale tuto potřebu trochu tlumí a ČNB navíc bude opatrná vzhledem k tomu, že inflace s velkou pravděpodobností po celý letošní rok setrvá nad dvouprocentním inflačním cílem,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle Křečka hrozí, že česká ekonomika nakročila na cestu, která by mohla vést ke stagflaci, kdy inflace dál narůstá, ale ekonomický růst se zpomaluje. „Na konci této cesty na nás čeká pomalejší růst životní úrovně,“ míní Křeček.
Únorová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
Únorová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl především růst tzv. jádrové inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy.
Ceny potravin poněkud podle Krále korigovaly svůj lednový nárůst. V meziročním vyjádření se však i v únoru nacházely nad odhady ČNB. Naopak regulované ceny a ceny pohonných hmot v únoru meziročně rostly ve srovnání s odhady pomaleji. Nižší proti prognóze ČNB byly též primární dopady změn nepřímých daní, když prozatím nedošlo k očekávanému nárůstu cen cigaret z titulu lednového zvýšení spotřebních daní na tabák.
„Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB. Ta pro prvních několik měsíců letošního roku očekává pohyb inflace zřetelně nad horní hranicí tolerančního pásma cíle. Důvodem jsou především cenové dopady změn nepřímých daní v prostředí přetrvávajících domácích inflačních tlaků,“ uvedl Král.
Inflace podle ČNB většinu letošního roku setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma, tedy nad třemi procenty. Ke dvěma procentům se sníží na začátku příštího roku.
Snížit sazby není problém, uvedl Rusnok
„Příští zasedání je zahaleno řadou nejistot. Pokud na něm dojdeme k závěru, že snížení sazeb je něco, co by pomohlo, byť i psychologicky, tak to klidně uděláme. Z dnešního pohledu se mi zdá, že to ale není něco, co by bylo potřeba, co by tu situaci nějak zásadně mohlo ovlivnit, zejména tu krátkodobou,“ uvedl guvernér.
Dodal ale také, že nevidí jako problém na jednom z dalších zasedání rady snížit úrokové sazby i více než o čtvrt procentního bodu, když si to ekonomická situace vyžádá.
V souvislosti s možným snížením úrokových sazeb Rusnok dále uvedl, že nehraje v tuto chvíli roli, zda je sazba nějakého provozního úvěru firmy vyšší nebo nižší o čtvrt procentního bodu. „Důležitá je dostupnost toho úvěru. To fungovalo a doufám, že to bude fungovat nadále. Kdyby byl náznak zamrznutí mezibankovního trhu, tak jsme připraveni se tomu postavit,“ řekl.
Bankovní rada ČNB na posledním měnovém zasedání na počátku února úrokové sazby zvýšila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta.
ČNB má tak podle Rusnoka na snížení sazeb na rozdíl od jiných centrálních bank prostor. To společně s výrazným rozpočtovým polštářem a volně pohyblivým kurzem koruny podle něj činí z české ekonomiky jednu z nejlépe připravených na případnou krizi.
„Těžko budeme v Evropě hledat zemi, která je z makroekonomického hlediska na krizi připravená lépe než my. Je v pohodě, má velký rozpočtový polštář pro řešení krizových věcí. Máme volně plovoucí kurz s bankou, která má jedny z největších devizových rezerv na světě. Můžeme tedy využít toho kurzu, a kdybychom museli tu korunu zachraňovat, tak to není problém. A máme prostor na sazbách, který skoro nikdo nemá. V tomto ohledu proto nebuďme hysteričtí,“ uvedl guvernér.
