Všechny lesní požáry, které zuřily v posledních týdnech v nejhůře postiženém australském státě Nový Jižní Wales, mají už hasiči pod kontrolou a příroda se začíná sama pomalu obnovovat. Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Jan Frouz předpovídá, že návrat zeleně do lesů může v některých případech trvat pouhé týdny, někde naopak i celé roky. Radí, že by lidé při obnově přírody měli být velice opatrní.
Australské ekosystémy jsou podle přírodovědce Jana Frouze velmi dobře adaptovány na požáry, oheň zde dokonce funguje jako hlavní disturbanční faktor kontinentu. Velká část ekosystémů, která shořela právě během loňských požárů, je na oheň ve skutečnosti adaptovaná.
„Třeba takové eukalypty mají pupeny hluboko pod kůrou, požár proto přežijí a poté opět vyrazí. Jiné mají pupeny u báze stromů, další druhy zase přežívají pomocí semen. Celá řada druhů australské přírody požáry potřebuje a obnoví se brzy,“ říká přírodovědec Jan Frouz z Karlovy univerzity. Dodává, že to, jak rychle se příroda obnoví, závisí na intenzitě požáru a na množství paliva. Mohou to být týdny, ale i dva nebo tři roky a více.
Půdě požáry prospějí
Požáry mají také velký vliv na půdu, ze které nové rostliny bují. „Když jsou požáry málo intenzivní, tak jsou blahodárné,“ podotýká Frouz. „Australské ekosystémy jsou velmi staré. Na rozdíl třeba od Evropy, kde jsme měli ledové doby, které přinesly to, že ohrabaly naše půdy až na skálu, a musely tak znovu vyrůst.“ Půdy v Evropě tudíž obsahují více živin než v Austrálii.
Živiny se ale nachází ve vegetaci a ta svede obohatit půdu (a s ní i celý ekosystém) dokonce i ve chvíli, kdy shoří. Podle Frouze loňské požáry zavinil především člověk prostřednictvím globálního oteplování, počasí bylo totiž dlouhodobě velmi suché.
Domorodci sice historicky lesy také vypalovali, a to dokonce i ve větší ploše, než jakou postihly loňské požáry, ale dělali to mozaikovitě. S příchodem bílých osadníků se však tyto části přeměnily na zemědělské usedlosti a zbytek krajiny se přetvořil na lesy, které nehoří tak často. Proto když už požár přijde, je intenzivnější.
Pomoc má v některých případech smysl
Ve snaze pomoci spálené Austrálii vznikla po celém světě řada iniciativ, jež požadují obnovné zásahy. Frouz ale zdůrazňuje, že by byl v ohledu zásah velice opatrný. „Záleží na velikosti shořené oblasti. Když je malá, tak je na místě intervence. Když je ale součástí velké rezervace, byl bych opatrný, třebaže vypadá devastujícím způsobem.“
Je tedy lepší nechat přírodu být a čekat, až se obnoví sama? Podle Frouze má obojí svůj smysl. V Austrálii totiž shořely i uměle vytvořené ekosystémy a tam je potřeba obnovy s asistencí člověka.
„Jde o charakter intervence. Intervence v Austrálii často nesměřují k tomu, že by se něco vysazovalo, ale odstraňují se invazní druhy, které by plochu mohly obsadit. Pak by konkurovaly původním druhům. A to je samozřejmě správná věc, která by se udělat měla,“ uzavírá téma přírodovědec.
Přes tři tisíce domů zničeno
Ničivá a výjimečně dlouhá sezona požárů si v Austrálii od září vyžádala nejméně 33 životů a podle odhadů zahubila až jednu miliardu zvířat. Živel zničil přes tři tisíce domů a shořelo asi 117 tisíc kilometrů čtverečních porostu, což skoro odpovídá rozloze Česka a Slovenska dohromady. Nový Jižní Wales, ležící na východě Austrálie, byl požáry postižen vůbec nejsilněji.
K uhašení ohňů přispěly mohutné deště, které Nový Jižní Wales v posledních dnech zasáhly. Jednalo se o nejsilnější srážky v tomto státě za několik desítek let. Kvůli záplavám musely být evakuovány stovky lidí.
