Krizi předpovědět nelze. Kdo to dělá, je šaman, míní bývalý viceguvernér ČNB Hampl

Nahrávám video
Interview ČT24: Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB
Zdroj: ČT24

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Dlouhodobě extrémně nízká nezaměstnanost je podle Hampla dobrá zpráva. Pro ekonomiku je totiž menším problémem, když část pracovní síly chybí, než když je mnoho nezaměstnaných. Současná situace vytváří přirozený tlak na růst mezd, zdůrazňuje Hampl, ale zároveň podnikatelé nejsou schopni uspokojit všechny zakázky a nestíhají vše, co by chtěli. Důvod ke znepokojení a obavám z možné krize to ale podle Hampla není.

Vždy jsou podle něj lidé, kteří jsou nezaměstnatelní, z hlediska makroekonomiky jde ale o luxusní starost. „To základní, co platí, je to, že ekonomika pořád roste, bohatne, je pořád mírně nad svým potenciálem. A to se právě projevuje vyčerpáním pracovní síly, růstem mezd a silnou poptávkou,“ shrnuje bývalý viceguvernér ČNB.

Připomíná také, že Česko je v rámci střední a východní Evropy v unikátní pozici, protože stále přitahuje pracovní sílu. V jiných zemích východní Evropy lidé odchází za prací na Západ. „Teď jsme ve stavu, kdy bychom potřebovali pracovní síly ještě víc. Na poměry Evropy západní i střední i východní to jsou spíš luxusní starosti,“ opakuje Hampl.

Nezaměstnanost v krajích v lednu 2020
Zdroj: ČT24

Možné velké hospodářské krize, o níž se mluví například v souvislosti s ochlazováním německé ekonomiky, se neobává. „Neexistuje nikdo, kdo to umí předpovědět, neexistují na to žádné predikční techniky. Každý, kdo vám tohle bude říkat, je svým způsobem šaman,“ je přesvědčen ekonom.

Podotýká také, že je třeba odlišit výkyvy mezi lepšími a horšími časy od velké krize, podobné té, kterou svět zažil v roce 2008. Výkyvy se na rozdíl od krize částečně předvídat dají a ČNB se v tomto ohledu chová rozumně a konzistentně, věří Hampl.

Zvýšení úrokových sazeb je dobrým krokem, přišel ale pozdě

Zvýšení úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila národní banka, považuje za správné rozhodnutí, byť prý přišlo s ročním zpožděním. Kdyby podle něj bankovní rada rozhodla dřív, inflace by se nedostala tam, kde dnes je. „Vývoj ukázal, že setrvalost růstu příjmů, mezd, spotřeby, domácí poptávky, toho, že věříme v budoucnost, se přetavila do rychlejšího růstu cen,“ analyzuje Hampl.

Vývoj inflace
Zdroj: ČT24

Zvýšení úrokových sazeb nyní bude tlačit na slabší poptávku a naopak dává impuls spořit. Tím, že lidé budou utrácet méně, vznikne také tlak na snižování cen. „Budete spíš preferovat, jednoduše řečeno, si peníze nechat uložené, než abyste je utratil a zadlužil se. To, co žene ceny nahoru, je velká poptávka. To, co žene ceny dolů, je, že všichni spoří a nikdo nechce utratit nic,“ vysvětluje.

Česko podle Hampla přišlo o kus potenciálu ztrátou investic. „I z hlediska veřejného sektoru. Kdy se něco opravdu významného, velkého z hlediska infrastruktury nebo veřejných služeb otevřelo či postavilo za poslední léta? Ale slabší růst investic byl i na straně soukromého sektoru,“ míní bývalý viceguvernér.

Na intervence jsem měl kývnout dřív, soudí Hampl

V Interview ČT24 mluvil také o svém rozhodnutí podpořit intervence ČNB, které nejdříve odmítal, ale posléze s nimi souhlasil. Hampl mluví o zlotřilé interpretaci ekonomů, kterým nedůvěřuje.

„Je dobré si přečíst ne kvazianalýzu, ale záznamy. Z nich je vidět, že to bylo trošičku jinak. Já byl stoupencem toho, že se to má udělat pořádně formou neodvolatelného závazku na nějaké úrovni, nebo se to nemá dělat vůbec. Vedli jsme o tom dlouhé debaty,“ popisuje Hampl a dodává, že bez měnového zásahu centrální banky by se ekonomika neudržela.

Vývoj kurzu koruny k euru
Zdroj: ČT24

Intervence považuje za skvělé rozhodnutí bankovní rady. „Podle mě to byl jediný pořádný pozitivní impuls, který ekonomika dostala. Měnová politika je za poslední léta snad jediný pozitivní impuls, který tu ekonomiku pomáhal tlačit dopředu. Měnové dějiny mě nebudou kritizovat za to, že jsem pro to zvedl ruku. Jestli mě budou kritizovat, tak za to, že jsem to neudělal dřív,“ je přesvědčen Mojmír Hampl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
včera v 06:45

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
8. 3. 2026

Paliva v Česku dál zdražují, cena nafty stoupla od středy o tři koruny za litr

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
8. 3. 2026
Načítání...