Krizi předpovědět nelze. Kdo to dělá, je šaman, míní bývalý viceguvernér ČNB Hampl

26 minut
Interview ČT24: Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB
Zdroj: ČT24

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Dlouhodobě extrémně nízká nezaměstnanost je podle Hampla dobrá zpráva. Pro ekonomiku je totiž menším problémem, když část pracovní síly chybí, než když je mnoho nezaměstnaných. Současná situace vytváří přirozený tlak na růst mezd, zdůrazňuje Hampl, ale zároveň podnikatelé nejsou schopni uspokojit všechny zakázky a nestíhají vše, co by chtěli. Důvod ke znepokojení a obavám z možné krize to ale podle Hampla není.

Vždy jsou podle něj lidé, kteří jsou nezaměstnatelní, z hlediska makroekonomiky jde ale o luxusní starost. „To základní, co platí, je to, že ekonomika pořád roste, bohatne, je pořád mírně nad svým potenciálem. A to se právě projevuje vyčerpáním pracovní síly, růstem mezd a silnou poptávkou,“ shrnuje bývalý viceguvernér ČNB.

Připomíná také, že Česko je v rámci střední a východní Evropy v unikátní pozici, protože stále přitahuje pracovní sílu. V jiných zemích východní Evropy lidé odchází za prací na Západ. „Teď jsme ve stavu, kdy bychom potřebovali pracovní síly ještě víc. Na poměry Evropy západní i střední i východní to jsou spíš luxusní starosti,“ opakuje Hampl.

Nezaměstnanost v krajích v lednu 2020
Zdroj: ČT24

Možné velké hospodářské krize, o níž se mluví například v souvislosti s ochlazováním německé ekonomiky, se neobává. „Neexistuje nikdo, kdo to umí předpovědět, neexistují na to žádné predikční techniky. Každý, kdo vám tohle bude říkat, je svým způsobem šaman,“ je přesvědčen ekonom.

Podotýká také, že je třeba odlišit výkyvy mezi lepšími a horšími časy od velké krize, podobné té, kterou svět zažil v roce 2008. Výkyvy se na rozdíl od krize částečně předvídat dají a ČNB se v tomto ohledu chová rozumně a konzistentně, věří Hampl.

Zvýšení úrokových sazeb je dobrým krokem, přišel ale pozdě

Zvýšení úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila národní banka, považuje za správné rozhodnutí, byť prý přišlo s ročním zpožděním. Kdyby podle něj bankovní rada rozhodla dřív, inflace by se nedostala tam, kde dnes je. „Vývoj ukázal, že setrvalost růstu příjmů, mezd, spotřeby, domácí poptávky, toho, že věříme v budoucnost, se přetavila do rychlejšího růstu cen,“ analyzuje Hampl.

Vývoj inflace
Zdroj: ČT24

Zvýšení úrokových sazeb nyní bude tlačit na slabší poptávku a naopak dává impuls spořit. Tím, že lidé budou utrácet méně, vznikne také tlak na snižování cen. „Budete spíš preferovat, jednoduše řečeno, si peníze nechat uložené, než abyste je utratil a zadlužil se. To, co žene ceny nahoru, je velká poptávka. To, co žene ceny dolů, je, že všichni spoří a nikdo nechce utratit nic,“ vysvětluje.

Česko podle Hampla přišlo o kus potenciálu ztrátou investic. „I z hlediska veřejného sektoru. Kdy se něco opravdu významného, velkého z hlediska infrastruktury nebo veřejných služeb otevřelo či postavilo za poslední léta? Ale slabší růst investic byl i na straně soukromého sektoru,“ míní bývalý viceguvernér.

Na intervence jsem měl kývnout dřív, soudí Hampl

V Interview ČT24 mluvil také o svém rozhodnutí podpořit intervence ČNB, které nejdříve odmítal, ale posléze s nimi souhlasil. Hampl mluví o zlotřilé interpretaci ekonomů, kterým nedůvěřuje.

„Je dobré si přečíst ne kvazianalýzu, ale záznamy. Z nich je vidět, že to bylo trošičku jinak. Já byl stoupencem toho, že se to má udělat pořádně formou neodvolatelného závazku na nějaké úrovni, nebo se to nemá dělat vůbec. Vedli jsme o tom dlouhé debaty,“ popisuje Hampl a dodává, že bez měnového zásahu centrální banky by se ekonomika neudržela.

Vývoj kurzu koruny k euru
Zdroj: ČT24

Intervence považuje za skvělé rozhodnutí bankovní rady. „Podle mě to byl jediný pořádný pozitivní impuls, který ekonomika dostala. Měnová politika je za poslední léta snad jediný pozitivní impuls, který tu ekonomiku pomáhal tlačit dopředu. Měnové dějiny mě nebudou kritizovat za to, že jsem pro to zvedl ruku. Jestli mě budou kritizovat, tak za to, že jsem to neudělal dřív,“ je přesvědčen Mojmír Hampl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 10 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 17 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
před 23 hhodinami

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
15. 12. 2025

České restaurace získaly deset michelinských hvězd

Deset michelinských hvězd si letos vysloužily tuzemské restaurace. Oceněné podniky lidé letos najdou ve více krajích. Společnost udílela také individuální ceny – za nejlepší servis, nejlepšímu someliérovi a mladému kuchaři. Restauratéři se shodují, že světové známé ocenění přitáhne domácí i zahraniční turisty a slouží jako motivace nejen pro kuchaře, ale také třeba farmáře. Zároveň může pomoci nalákat do oboru mladé lidi. Česko prostřednictvím státní agentury CzechTourism zaplatilo za tříletou smlouvu se společností Michelin přes třicet milionů korun.
15. 12. 2025

Třináctý plat či bonus udělí přes čtyřicet procent firem

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity.
15. 12. 2025
Načítání...