Krizi předpovědět nelze. Kdo to dělá, je šaman, míní bývalý viceguvernér ČNB Hampl

Nahrávám video

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Dlouhodobě extrémně nízká nezaměstnanost je podle Hampla dobrá zpráva. Pro ekonomiku je totiž menším problémem, když část pracovní síly chybí, než když je mnoho nezaměstnaných. Současná situace vytváří přirozený tlak na růst mezd, zdůrazňuje Hampl, ale zároveň podnikatelé nejsou schopni uspokojit všechny zakázky a nestíhají vše, co by chtěli. Důvod ke znepokojení a obavám z možné krize to ale podle Hampla není.

Vždy jsou podle něj lidé, kteří jsou nezaměstnatelní, z hlediska makroekonomiky jde ale o luxusní starost. „To základní, co platí, je to, že ekonomika pořád roste, bohatne, je pořád mírně nad svým potenciálem. A to se právě projevuje vyčerpáním pracovní síly, růstem mezd a silnou poptávkou,“ shrnuje bývalý viceguvernér ČNB.

Připomíná také, že Česko je v rámci střední a východní Evropy v unikátní pozici, protože stále přitahuje pracovní sílu. V jiných zemích východní Evropy lidé odchází za prací na Západ. „Teď jsme ve stavu, kdy bychom potřebovali pracovní síly ještě víc. Na poměry Evropy západní i střední i východní to jsou spíš luxusní starosti,“ opakuje Hampl.

Nezaměstnanost v krajích v lednu 2020
Zdroj: ČT24

Možné velké hospodářské krize, o níž se mluví například v souvislosti s ochlazováním německé ekonomiky, se neobává. „Neexistuje nikdo, kdo to umí předpovědět, neexistují na to žádné predikční techniky. Každý, kdo vám tohle bude říkat, je svým způsobem šaman,“ je přesvědčen ekonom.

Podotýká také, že je třeba odlišit výkyvy mezi lepšími a horšími časy od velké krize, podobné té, kterou svět zažil v roce 2008. Výkyvy se na rozdíl od krize částečně předvídat dají a ČNB se v tomto ohledu chová rozumně a konzistentně, věří Hampl.

Zvýšení úrokových sazeb je dobrým krokem, přišel ale pozdě

Zvýšení úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila národní banka, považuje za správné rozhodnutí, byť prý přišlo s ročním zpožděním. Kdyby podle něj bankovní rada rozhodla dřív, inflace by se nedostala tam, kde dnes je. „Vývoj ukázal, že setrvalost růstu příjmů, mezd, spotřeby, domácí poptávky, toho, že věříme v budoucnost, se přetavila do rychlejšího růstu cen,“ analyzuje Hampl.

Vývoj inflace
Zdroj: ČT24

Zvýšení úrokových sazeb nyní bude tlačit na slabší poptávku a naopak dává impuls spořit. Tím, že lidé budou utrácet méně, vznikne také tlak na snižování cen. „Budete spíš preferovat, jednoduše řečeno, si peníze nechat uložené, než abyste je utratil a zadlužil se. To, co žene ceny nahoru, je velká poptávka. To, co žene ceny dolů, je, že všichni spoří a nikdo nechce utratit nic,“ vysvětluje.

Česko podle Hampla přišlo o kus potenciálu ztrátou investic. „I z hlediska veřejného sektoru. Kdy se něco opravdu významného, velkého z hlediska infrastruktury nebo veřejných služeb otevřelo či postavilo za poslední léta? Ale slabší růst investic byl i na straně soukromého sektoru,“ míní bývalý viceguvernér.

Na intervence jsem měl kývnout dřív, soudí Hampl

V Interview ČT24 mluvil také o svém rozhodnutí podpořit intervence ČNB, které nejdříve odmítal, ale posléze s nimi souhlasil. Hampl mluví o zlotřilé interpretaci ekonomů, kterým nedůvěřuje.

„Je dobré si přečíst ne kvazianalýzu, ale záznamy. Z nich je vidět, že to bylo trošičku jinak. Já byl stoupencem toho, že se to má udělat pořádně formou neodvolatelného závazku na nějaké úrovni, nebo se to nemá dělat vůbec. Vedli jsme o tom dlouhé debaty,“ popisuje Hampl a dodává, že bez měnového zásahu centrální banky by se ekonomika neudržela.

Vývoj kurzu koruny k euru
Zdroj: ČT24

Intervence považuje za skvělé rozhodnutí bankovní rady. „Podle mě to byl jediný pořádný pozitivní impuls, který ekonomika dostala. Měnová politika je za poslední léta snad jediný pozitivní impuls, který tu ekonomiku pomáhal tlačit dopředu. Měnové dějiny mě nebudou kritizovat za to, že jsem pro to zvedl ruku. Jestli mě budou kritizovat, tak za to, že jsem to neudělal dřív,“ je přesvědčen Mojmír Hampl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 6 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 12 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 13 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
včera v 15:57

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.