Souboj prezidentů. V případě nutnosti schválí Guaidó zásah USA proti Madurovi

Venezuelský prozatímní prezident Juan Guaidó je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA ke zbavení moci stávajícího šéfa státu Nicoláse Madura a k ukončení humanitární krize v zemi. Guaidó to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP.

„Uděláme vše, co je nezbytné. (…) Je to evidentně polemická otázka, ale s využitím naší svrchovanosti, našich pravomocí uděláme, co je nezbytné,“ citovala agentura odpověď Guaidóa na otázku, zda použije zákonné pravomoci jako předseda zákonodárného sboru a úřadující prezident ke schválení případné vojenské intervence.

Juan Guaidó je předsedou parlamentu ovládaného opozicí proti Madurovi, jehož vláda je obviňována z pronásledování opozice a z porušování lidských práv. Za vinu je jí kladena i hluboká ekonomická a humanitární krize, kterou Venezuela trpí. Kvůli ní ze země uprchly asi tři miliony obyvatel.

Spojené státy, většina států Evropské unie, včetně Česka, i další země uznaly Guaidóa legitimní úřadující hlavou Venezuely. Přidaly se k výzvě většiny členů takzvané Limské skupiny, do níž patří například Argentina, Brazílie nebo Kanada, aby ve Venezuele byly rychle uspořádány předčasné prezidentské volby.

Maduro odmítá opoziční „show“ s humanitární pomocí

Maduro v minulých dnech bez ohledu na bídu panující v zemi zablokoval klíčový hraniční most, aby zabránil vstupu humanitární pomoci pro obyvatele Venezuely. Most hlídá armáda a pomoc se hromadí v sousední Kolumbii.

Guaidó opakovaně vyzval armádu, aby vstup humanitární pomoci do země umožnila. Podle něj bez ní hrozí smrt až 300 tisícům lidem. Autoritářský vládce Maduro, po kterém opozice i desítky zemí světa neúspěšně požadují vypsání předčasných prezidentských voleb, ale doporučil rozdat shromážděné potraviny chudým Kolumbijcům.

„Venezuela netrpí humanitární krizí, kterou vyfabuloval Washington v posledních čtyřech letech, aby ospravedlnil intervenci do naší země,“ řekl v pátek Maduro. Venezuela, která se potýká s těžkou hospodářskou krizí a hyperinflací, podle Madura nedovolí opoziční „show“ s humanitární pomocí, neboť „u nikoho nežebrá“.

V zemi je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové v Kryvém Rihu zabili nejméně devět dětí, raketa dopadla ke hřišti

Páteční ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal nejméně devatenáct životů, mezi mrtvými je devět dětí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Počet zraněných vzrostl na 72, informovala agentura Ukrinform.
08:02Aktualizovánopřed 8 mminutami

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
11:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
před 4 hhodinami

Sousedé Ruska znovu hledí k protipěchotním minám

Ruská agrese na Ukrajině a hrozba, že by se tam Rusko nemuselo zastavit, vedou jeho sousedy k intenzivnímu opevňování společné hranice. Nezůstávají jen u plotů a ostnatého drátu. Polsko, pobaltské státy a Finsko hodlají odstoupit od Ottawské úmluvy. To by jim umožnilo opět začít vyrábět, skladovat a využívat protipěchotní miny zejména na hranicích s Ruskem a Běloruskem.
před 5 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 7 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně osmnáct lidí, z toho devět dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...