Bílý dům v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. Spojené státy už začaly z oblasti stahovat své vojáky. Intervence vzbuzuje obavy o osud syrských Kurdů, kteří s Američany bojovali proti Islámskému státu (IS). Turecko je řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Kurdové už krok USA odsoudili. Podle Washingtonu nyní Ankara převezme zajatce z řad IS, které si evropské státy odmítly převzít.
Ankara o svých záměrech informovala v sobotu. Opoziční demokraté v USA, ale také vládní republikáni varovali, že dovolit Turecku invazi do severní Sýrie bude negativním signálem pro americké spojence ve světě.
Šéf Bílého domu Donald Trump ještě v lednu hrozil, že „Turecko ekonomicky zničí“, pokud napadne kurdské síly po stažení Američanů ze Sýrie, připomíná BBC.
Mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová teď oznámila, že americké jednotky tureckou ofenzivu nepodpoří a ani se jí nezúčastní. Zároveň se nebudou vyskytovat v bezprostřední blízkosti oblasti. O Kurdech se prohlášení, zveřejněné nezvykle v neděli pozdě večer, vůbec nezmiňuje. Podle Bílého domu bylo vydáno po telefonátu mezi Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Podle kurdské agentury ANHA a exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) už Američané vyklízejí pozice poblíž měst Rás al-Ajn a Tall Abjad, která leží u turecké hranice. „Může to zamíchat kartami nejen v Sýrii, ale na celém Blízkém východě,“ poznamenal reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.
Situace v Sýrii je značně komplikovaná. „Jsou tu čtyři velmoci, které ovládají část území a mají vliv na to, co se v Sýrii děje. Je to Írán, který má nejpočetnější jednotky, které podporuje vládu. Vedle toho jsou to Rusové, kteří mají menší jednotky, ale jsou velmi viditelní a významní. Dále jsou to turecké jednotky, které ovládají část území na severu země, a pak jsou to Američané, kteří zde mají v tuto chvíli něco kolem dvou tisíc vojáků podporovaných několik stovkami speciálních jednotek z Británie a z Francie,“ uvedl Szántó.
Turecko podle Washingtonu převezme odpovědnost za zahraniční bojovníky IS, které zadržely kurdské jednotky. Jde zhruba o 40 tisíc zajatců, z toho 12 tisíc mají v rukou Kurdové. Čtyři tisíce radikálů pocházejí ze zahraničí, sdělil Szántó. „Americká armáda naléhala na Francii, Německo a další evropské země, z nichž mnoho bojovníků IS pochází, aby si je vzaly zpět, ale ony je nechtěly a odmítly. Spojené státy je nebudou další roky zadržovat, mohlo by to znamenat velké výdaje pro americké daňové poplatníky,“ upozornil Bílý dům.
Zrada, kritizují spojenci krok USA
Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF), která se s pomocí Spojených států podílela na porážce IS v Sýrii, počínání USA kritizuje. „Americká armáda nesplnila své závazky a stáhla své jednotky z hraničních oblastí s Tureckem, které nyní připravuje invazi do severní a východní Sýrie,“ stojí v prohlášení SDF. „USA ujišťovaly, že nedovolí Turecku žádnou vojenskou operaci v oblasti,“ sdělil mluvčí.
Podle koalice bude mít toto rozhodnutí značně negativní dopad na boj proti IS. V severní Sýrii buňky této organizace stále jsou. „Od předchozích invazí na území kontrolovaná syrskými Kurdy v oblasti Afrínu v letech 2016 a 2018 došlo k určitým střetům, nicméně jednotky YPG se poměrně rychle stáhly. Pokud ale dojde k operaci směrem k hlavnímu území, kde si Kurdové v posledních pěti, šesti letech vládnou sami, tak tam asi nějaký odpor bude a že ke střetům asi dojde brzy,“ míní Szántó.
Naši vojáci už nebudou válčit zbytečně, slíbil Trump
Trump kritiku odmítl. „Kurdové s námi bojovali, ale dostali spoustu peněz a vybavení, aby tak mohli činit. Bojují s Turky už dekády,“ připomněl americký prezident. „Je načase vymanit se z těchto směšných, nekonečných válek – mnoho z nich (zuří) mezi kmeny – a přivést naše vojáky domů. Budeme bojovat jen tam, kde to je k našemu prospěchu, za účelem vyhrát,“ pokračoval Trump.
„Turecko, Evropa, Sýrie, Írán, Irák, Rusko a Kurdové to teď budou muset vymyslet, a co budou chtít udělat se zajatci z řad IS, je jejich volba. Všichni nenávidí IS. Jsme 7000 mil daleko a zničíme IS znovu, pokud se k nám přiblíží!“ slíbil šéf Bílého domu.
Situaci se znepokojením sleduje OSN, jež se obává nové humanitární krize. „Nevíme, co bude, připravujeme se na nejhorší,“ řekl koordinátor humanitární pomoci OSN v Sýrii Panos Mumtzis. USA prý předem o svém plánu opustit své kurdské spojece neinformovaly.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Moskva doufá, že Ankara bude brát ohled na „politickou i územní celistvost Sýrie“.
Jde nám o návrat běženců, tvrdí Erdogan
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v pondělí zopakoval, že Ankara je odhodlána „vyčistit syrské pohraničí od teroristů a zajistit bezpečnost Turecka“.
Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že turecká vojenská operace začne až po stažení všech Američanů, což podle tohoto zdroje může trvat i týden. Ankara se prý chce vyhnout jakémukoli incidentu.
Erdogan k zahájení operace řekl, že „to může být kdykoli a bez varování“. Prezident zdůrazňuje, že pro Turecko zůstává hlavním cílem vytvoření „mírového koridoru“ pro návrat uprchlíků na sever Sýrie. Do Turecka přišlo podle tisku na 3,6 milionu Syřanů. Erdogan už pohrozil, že pokud Unie a další velmoci budou s vybudováním bezpečnostní zóny otálet, bude nucen běžence pustit do Evropy.
Podle Ankary by se tato zóna měla rozprostírat do hloubi 30 kilometrů syrského území a měla by být zbavena kurdských milicí. Turecko obviňuje Spojené státy z pomalého postupu při vytváření zóny. Obě země se navíc rozcházejí v názoru na to, jak daleko by oblast měla zasahovat do Sýrie a kdo by ji měl ovládat.
Arabsko-kurdská koalice v reakci na Erdoganova vyjádření prohlásila, že se bude bránit „jakémukoli nevyprovokovanému útoku ze strany Turecka“ a že při obraně oblasti, kterou na severovýchodě Sýrie ovládá, neváhá konflikt přeměnit ve válku.
Region ležící východně od řeky Eufrat mají nyní pod kontrolou hlavně milice syrských Kurdů YPG, které Turecko řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ankara už dříve spojenectví USA s kurdskými bojovníky kritizovala.
