Vstřícná politika Turecka vůči syrským uprchlíkům se postupně mění. Policie vykazuje z Istanbulu ty, kteří mají povolení k pobytu jinde. Kdo je v zemi nelegálně, musí zpět do Sýrie. Příčinou přitvrzení přístupu jsou hlavně ekonomické problémy. Do osmdesátimilionového Turecka uteklo před válkou oficiálně na tři a půl milionu Syřanů. Neoficiálně jich je mnohem víc.
Turecko zpřísnilo kontroly syrských uprchlíků. Příčinou jsou ekonomické problémy
Istanbul má svou malou Sýrii. Tato čtvrť se stala domovem lidí, kteří byli v ohrožení života kvůli válce nebo svým kritickým postojům k režimu Bašára Asada. Turecké úřady jim udělují status dočasné ochrany, k němuž Syřané dostávají doklad totožnosti. S ním mohou žádat o pracovní povolení, musejí ale zůstat v provincii, kde jsou registrováni.
Asi půl milionu Syřanů je v Turecku legálně. Další statisíce však nerespektovaly, že jim turecké úřady určily k životu jiné místo. Turci nad tím dlouho zavírali oči, jenže teď se Syřanům čas v metropoli krátí. Brzy je přesunou do menších měst a obcí, kde jsou registrováni.
Největší turecké město kypící příležitostmi výdělku je přitom pro lidi ze Sýrie často klíčem k zajištění celé rodiny. „Jestli mě pošlou do Izmiru, co tam budu dělat? Kdo se postará o ostatní?“ ptá se například uprchlík Yousef Abbas, který se neřídil svou umístěnkou. Jeho rodiče žijí u hranic se Sýrií, kde je pracovních příležitostí mnohem méně. Žijí z peněz, které syn vydělal v Istanbulu.
Původně měli syrští azylanti, kteří se neregistrovali v Istanbulu, opustit město už v úterý. Vláda nakonec termín posunula na konec října. Výjimku dostanou jen studenti a jejich rodiny nebo ti, kteří v metropoli nepracují načerno.
Mnozí začali odcházet dobrovolně. „Kdyby mě policie chytila a poslala do Sýrie, co by dělaly moje děti? Prodávaly vodu u semaforů? Žebraly? Ne, musel jsem jít. Udělám vše, co nařizují turecké zákony,“ vysvětluje třeba Ahmed Naddef.
Zpátky do Sýrie
V Turecku jsou i Syřané, kteří si žádné povolení nevyřídili. Ty policie posílá zpět. Vozí je na severozápad země do okolí města Afrin na území, které ovládá turecká armáda. Takto už se vrátilo 347 tisíc uprchlíků.
Mezi nimi byl i Abdullah Abdulkader. Tvrdí, že ho zatkli v době, kdy čekal na vydání dokumentů. Policie mu pak dala na výběr: buď odejde, nebo zaplatí pokutu a zůstane tři měsíce za mřížemi. Teď říká: „Nikdy se do Turecka nevrátím. Odešel jsem tam a byl jsem deportován. Co může být více ponižujícího?“
Vláda v Ankaře se k přitvrzení přístupu odhodlala hlavně proto, že ekonomika má problémy a roste nezaměstnanost. Kvůli tomu se objevují protisyrské nálady. „Jsem pekař. Kvůli cizincům ale nejsem schopný ve svém odvětví najít práci,“ říká třeba Hasim Sanli z Istanbulu.
Turecká vláda dosud investuje velké peníze na pomoc uprchlíkům. Zdravotní péči nebo vzdělání jim nabízí zdarma. Možnosti rozpočtu se však tenčí.