Turecko zadrželo stovky kritiků vojenské operace v Sýrii, Erdogan slibuje „vyčistit“ celé pohraničí od Kurdů

3 minuty
Turci vyhnali Kurdy ze strategického kopce v Sýrii
Zdroj: ČT24

Turci znovu začali bombardovat pozice kurdských milic v Sýrii. O víkendu dobyli strategicky významný kopec, který odděluje Afrín od Ankarou kontrolovaného města Azáz. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že jeho síly „vyčistí“ celé pohraničí se Sýrií. Kvůli kritice vojenské operace proti Kurdům zadržely turecké úřady už přes 300 lidí.

V pátek zničily turecké nálety starověký chrám držený v oblasti Afrín Kurdy. O víkendu pak Turci dobyli kopec, z něhož povstalecké skupiny útočily na tureckou provincii Kilis. Jen v uplynulém týdnu tak zabily dva civilisty a tři další zranily.

Syrští Kurdové obsadili severovýchodní Sýrii a větší část oblastí hraničících s Tureckem v uplynulých letech v rámci boje proti Islámskému státu (IS).

„Mluvil jsem s veliteli, dosud jsme zlikvidovali 484 teroristů z řad kurdských bojovníků. Operace pokračuje. Dá-li Bůh, Mount Barsa padne!“ prohlásil Erdogan. „Krok za krokem vyčistíme od teroristů celou hranici se Sýrií a ujistíme se, že se naši bratři, kteří celé roky museli žít v naší zemi, budou moci vrátit do svých domovů,“ dodal prezident.

Z Afrínu uprchly za víc než týden bojů tisíce lidí. Turecko operaci odůvodňuje tím, že oblast ovládá kurdská milice podporovaná i Spojenými státy. Ankara ji ale považuje za teroristickou organizaci. Zároveň chce zabránit tomu, aby se regiony obývané Kurdy osamostatnily.

Erdogan obvinil veřejné osobnosti protestující proti turecké vojenské akci ze zrady. Podle tureckého ministerstva vnitra bylo v této souvislosti zadrženo 311 lidí, kteří „šířili teroristickou propagandu“ na sociálních sítích. Šlo o veřejně aktivní lidi včetně politiků, novinářů či aktivistů, kteří od začátku ofenzivy dali najevo svůj nesouhlas.

Minulý týden odmítlo ofenzivu v Sýrii sdružení tureckých lékařů, o víkendu napsalo vládním politikům dopis na 170 umělců. „Věřte mi, to nejsou vůbec žádní intelektuálové, je to banda otroků. Jsou to slouhové imperialismu,“ řekl na adresu kritiků Erdogan.

Prokurdské protesty v Evropě

Ke zdrženlivosti už vyzvaly Ankaru Spojené státy nebo Francie. Znepokojení vyjádřila i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

O víkendu se konaly protesty proti turecké operaci třeba v německém Kolíně nebo v Paříži. „Turecká armáda bombarduje jednotky, které bojují proti Islámskému státu. Desítky civilistů zemřely, další lidé jsou zranění a mezinárodní společenství mlčí,“ podotkl zástupce Kurdské demokratické rady ve Francii Agit Polat.

Pokud se Erdoganovi podaří Kurdy vytlačit, mohl by podle pozorovatelů tyto oblasti znovu ovládnout režim Bašára Asada, kterého u moci drží ruská vojenská přítomnost v zemi.

Právě Rusko iniciovalo mírové rozhovory, které začínají v pondělí v Soči. Jednání ale odmítla syrská opozice i syrští Kurdové. „Domníváme se, že tento neúspěšný pokus má za cíl oslabení ženevských rozhovorů i dalších snah o politické řešení. Cílem je zničit mírový proces,“ řekl syrský velvyslanec při OSN Bashar Ja'afari.

Vyjednat příměří se totiž snaží rovněž OSN. Podle západních mocností a arabských států chce Rusko vyhovět spíš Asadovi. Moskva ale tvrdí, že nahradit diplomatická jednání Spojených národů neplánuje.

Klid zbraní ve východní Ghútě se nekoná

Tvrdé boje podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zuřily o víkendu také ve východní Ghútě u Damašku. Oblast s přibližně 400 tisíci lidmi je poslední v blízkosti metropole pod kontrolou opozičních sil. Boje na chvíli ustaly po pátečním oznámení opozice, že Rusko se pokusí prosadit klid zbraní. Oficiálně ale žádné příměří oznámeno nebylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 21 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 5 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...