Kartely

Vojenská přítomnost Spojených států v Karibiku, oficiálně zdůvodněná bojem proti drogovým kartelům, vyvolává četné spekulace o vojenské operaci proti Venezuele. Ta by podle expertů byla mimořádně náročná. Vyžadovala by ještě výrazně více sil a také přípravu na boj v džungli, s nímž se americká armáda nesetkala od Vietnamu. Zopakování úspěšného scénáře z Panamy z roku 1989 považují pozorovatelé za nepravděpodobné.

Ve francouzském Marseille byl zastřelen Mehdi Kessaci, druhý bratr protidrogového aktivisty Amina Kessaciho. Podle vyšetřovatelů je možné, že za vraždou stojí jeden z místních gangů, které svádějí boje o území. Podle BBC se tak děje zejména ve čtvrtích s vysokým podílem přistěhovalců. Marseille, kde se vloni stalo 64 vražd, ale není jediným místem, které násilí postihlo. V reakci na rostoucí drogovou kriminalitu už ministr spravedlnosti Gérald Darmanin oznámil plán na výstavbu věznice v Amazonii.

K pobřeží Venezuely míří nejmodernější americká letadlová loď USS Gerald R. Ford doprovázená křižníky a torpédoborci. V oblasti už dva měsíce operuje téměř desítka válečných lodí, které podle USA potopily patnáct plavidel údajných pašeráků drog a zabily celkem 61 lidí. Američtí zákonodárci i právní experti upozorňují, že Trumpova administrativa by k tomu měla mít souhlas Kongresu, což nemá. Washington obviňuje režim Nicoláse Madura z napojení na narkokartely. Přítomnost úderného svazu i přelety bombardérů zvyšují napětí, zatímco média spekulují o možné americké intervenci, tu však Donald Trump popírá.

Pět amerických stíhaček se ve čtvrtek přiblížilo k pobřeží Venezuely, oznámil podle tiskových agentur Reuters a AFP venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López a označil to za hrozbu ze strany Spojených států. Incident poté v noci na pátek SELČ odsoudilo tamní ministerstvo zahraničí, podle nějž šlo o nelegální průnik do oblasti pod vzdušnou kontrolou Venezuely, který ohrozil bezpečnost civilního a komerčního letectví v Karibiku.

Spojené státy nabídly odměnu padesát milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun) za pomoc při dopadení venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož po loňských sporných volbách neuznávají za hlavu této jihoamerické země. Oznámila to americká ministryně spravedlnosti Pamela Bondiová, podle níž Maduro spolupracuje se zločineckými skupinami a má příjmy z prodeje drog. Venezuelský ministr zahraničí Yván Gil oznámení označil za „ubohou politickou propagandu“.

Amerika se potýká se stále silnější drogovou krizí. Může za to ilegální opiát fentanyl. Loni podle odhadů způsobil celé dvě třetiny případů předávkování, jemuž podlehlo téměř 110 tisíc Američanů. Spojené státy přiznávají, že v potírání gangů pašeráků mají stále větší potíže.

Mexická drogová válka má víc obětí, než vláda dosud přiznávala. Poslední oficiální čísla uvádějí, že od roku 2006 zmizelo dvaašedesát tisíc lidí. Mrtví a unesení přibývají i za současného prezidenta Andrése Obradora, který zemi sliboval klid. Armáda a policie proto dál hledají účinnou strategii pro boj se zločinem. Slouží jim k tomu také zvláštní neveřejné muzeum.

Mexiko se v poslední době začíná potýkat s novým problémem. Tamní kartely se totiž kromě obchodu s kokainem, zbraněmi nebo lidmi začaly zaměřovat na pěstitele citrusů a avokáda. To jsou mimořádně rentabilní plodiny s obřím odbytištěm ve Spojených státech. Konflikt mezi kartely a pěstiteli zejména ve státě Michoacán se začíná stále častěji skloňovat jako avokádové války.