Mexická drogová válka má víc obětí, než vláda dosud přiznávala. Poslední oficiální čísla uvádějí, že od roku 2006 zmizelo dvaašedesát tisíc lidí. Mrtví a unesení přibývají i za současného prezidenta Andrése Obradora, který zemi sliboval klid. Armáda a policie proto dál hledají účinnou strategii pro boj se zločinem. Slouží jim k tomu také zvláštní neveřejné muzeum.
Jak na mexické drogové kartely? Policistům může se strategií pomoct i zvláštní muzeum
V netradičním muzeu mají třeba diamanty vykládanou pistoli s monogramem patřící Joaquínu Guzmánovi, drogovému baronovi přezdívanému Prcek, kterého loni po několika zatčeních a útěcích poslal americký soud na doživotí za mříže.
Muzeum vystavuje i další artefakty obávaného kartelu Sinaloa, kterému Guzmán šéfoval, ale nejen jeho. „Muzeum shrnuje zkušenosti, které mexická armáda získávala nejprve při odhalování drogových plantáží. Postupně jí přibylo i zatýkání a válka s pašeráky drog,“ říká mexický novinář, odborník na armádu Jorge Carrasco.
Soukromí kriminálních magnátů, kvůli kterým v ulicích neutichá násilí, zahrnuje život v luxusu, slabost pro zlato a drahokamy nebo zvláštní kult osobnosti, který se odráží ve vlastních sochách.
Zločinci nebojují jen s policisty a vojáky, ale vraždí se i mezi sebou na stále překreslovaných hranicích sfér svého vlivu.
Muzeum má být pohledem do myšlení zločinců
Expozice má detektivům, celníkům i členům zásahových komand nabídnout pohled do světa a do myšlení jejich soupeřů. Kurátoři ji neustále obohacují, třeba o nově odhalené pašerácké skrýše.
„Jejich fantazie nemá hranice. Používají cihly, vybavení koupelen, kuchyňské spotřebiče, vlastní těla,“ přibližuje mexický novinář a odborník na trh s drogami José Reveles.
Muzeum je dobře hlídané, neboť sídlí přímo v budově ministerstva obrany. Civilisté se na prohlídku nedostanou, a to i kvůli hrozbě odhalení policejní strategie, která se mnohdy formuje právě při zkoumání exponátů.