Sinaloa

Spojené státy nabídly odměnu padesát milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun) za pomoc při dopadení venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož po loňských sporných volbách neuznávají za hlavu této jihoamerické země. Oznámila to americká ministryně spravedlnosti Pamela Bondiová, podle níž Maduro spolupracuje se zločineckými skupinami a má příjmy z prodeje drog. Venezuelský ministr zahraničí Yván Gil oznámení označil za „ubohou politickou propagandu“.

Mexiko posiluje bezpečnostní opatření ve městě Culiacán, baště jednoho z nejmocnějších drogových kartelů Sinaloa. Obává se násilností poté, co americké úřady zadržely lídra zločinecké organizace Ismaela Zambadu. Ten stojí za výrobou opiátu fentanyl, který je nejčastější příčinou úmrtí mladých Američanů.

Honduraská prezidentka Sjiomara Castrová se rozhodla zakročit proti vzrůstajícímu násilí zločineckých skupin a vyhlásila stav ohrožení národní bezpečnosti. V rámci potlačení rostoucího počtu případů vydírání gangy, které působí po celé zemi, zavádí Honduras novou strategii – omezí některá ústavní práva a nasadí desítky tisíc policistů.

Spojené státy vypsaly odměnu pět milionů dolarů na hlavu čtyř pašeráků drog z Mexika, včetně bratra nechvalně proslulého narkobarona Joaqína Guzmána zvaného Chapo (Prcek), který si v Americe odpykává doživotní trest. Všichni jsou z kartelu Sinaloa. Jeho vedení nově čelí podezření, že se s pomocí vyzbrojování vesničanů snaží rozšířit svou moc.

V roce 2019 bylo v Mexiku s pašovanými zbraněmi spojeno na sedmnáct tisíc vražd. Podle odhadů tím zemi vznikla škoda odpovídající asi dvěma procentům HDP. Mexiko od té doby viditelně zpřísnilo boj proti ilegálnímu trhu se zbraněmi, násilí ale neustává. Kromě drogových kartelů úřady z podílu na násilí nově viní i americké zbrojařské firmy jejichž výrobky plní zbrojnice narkobaronů. Zažalovaly je u soudu za podíl na krveprolití a žádají kompenzaci nejméně deset miliard dolarů. Mimo jiné od firmy Colt s českým vlastníkem.

Mexická drogová válka má víc obětí, než vláda dosud přiznávala. Poslední oficiální čísla uvádějí, že od roku 2006 zmizelo dvaašedesát tisíc lidí. Mrtví a unesení přibývají i za současného prezidenta Andrése Obradora, který zemi sliboval klid. Armáda a policie proto dál hledají účinnou strategii pro boj se zločinem. Slouží jim k tomu také zvláštní neveřejné muzeum.

Mexická policie ve čtvrtek zadržela Ovidia Guzmána, jednoho ze synů vězněného drogového krále Juaquína Guzmána přezdívaného Prcek (El Chapo). Pravděpodobně ozbrojení členové kartelu však obklíčili dům a policie se raději z místa stáhla, aby uklidnila situaci ve městě Culiacán, kde vypukla vlna násilí. Během nepokojů zemřelo osm lidí a desítky utrpěly zranění.

Na mexického narkobarona Joaquína Guzmána zřejmě čeká po vynesení rozsudku ta nejpřísněji střežená americká věznice ve státě Colorado vyhrazená pro zvlášť nebezpečné zločince. V úterý byl shledán vinným z rozsáhlého pašování drog, členství ve zločinecké organizaci, držení střelných zbraní a praní špinavých peněz. Výši trestu se má dozvědět koncem června, podle právních expertů nepochybně dostane doživotí.