Spojené státy vypsaly odměnu pět milionů dolarů na hlavu čtyř pašeráků drog z Mexika, včetně bratra nechvalně proslulého narkobarona Joaqína Guzmána zvaného Chapo (Prcek), který si v Americe odpykává doživotní trest. Všichni jsou z kartelu Sinaloa. Jeho vedení nově čelí podezření, že se s pomocí vyzbrojování vesničanů snaží rozšířit svou moc.
Hlídky po zuby vyzbrojených vesničanů střeží svá hospodářství. Jejich nepřítel, drogový kartel s názvem Nová generace z Jalisca, je na druhé straně kopce. Jeho sicarios, jak se tu říká všeho schopným zabijákům, patří k nejagresivnějším při už tak vysoko nasazené laťce mexické drogové války. Od jejího vypuknutí před patnácti lety zemřelo ve 130milionové zemi 350 tisíc lidí.
„Nepustí mě ani do mého domu. Když přijdu o své obilí, nebudu moct splácet dluhy a o všechno přijdu. Na druhé straně kopce mám krávy, jenže se k nim nedostanu. Jak splatím peníze, co jsem si půjčil na své hospodářství?“ ptá se farmář Antonio Valencia.
Zabírání polí, vesnických usedlostí a dobytka nejsou jedinými hříchy gangsterů. Neštítí se ani vraždy kohokoliv, kdo se jim znelíbí, nebo se připlete do cesty jejich zájmům. Tak jako osmnáctiletý Juan Carlos Cervantes. „Odjela jsem z domu. Doprovázela jsem dceru do porodnice. A pak mi zavolala rodina, že kartel zavraždil mého syna,“ říká jeho matka.
Daleko od metropole je armáda slabá
Město Tepalcatepec se čtyřiceti tisíci obyvateli na západě země je příliš daleko od centra státu. Moc mexické vlády tradičně upadá s rostoucí vzdáleností od hlavního města. Armáda se objevuje jen na velké události, jako jsou náboženské svátky. Zkorumpovaná policie nenabízí před těžce vyzbrojenými gangy ochranu.
Rozlícení místní na protest zablokovali jednotku armády. Dvě stě vojáků pak na místě nedobrovolně strávilo čtyři měsíce.
„To, co děláme, je práce vlády. Chceme být se svými rodinami. Děti přitom celé dny nevidíme. A proč? Protože musíme chránit naši vesnici,“ říká člen skupiny sebeobrany Dandy.
Filmová idyla se drolí
Příběh jak z filmu Sedm statečných o vesničanech, kteří se postavili vůdci banditů Calverovi, se ale drolí při bližším pohledu na vesnickou domobranu. Americké automatické pušky AR-15, vojenské uniformy, výkonné vysílačky a pancéřová auta nepatří k běžnému artiklu obchodů ani v Mexiku.
A rozpočet na takový nákup dalece přesahuje možnosti ožebračovaných farmářů.
„Pojem vesnická sebeobrana je už zcela zdiskreditovaný. Nedokážeme říct, jestli tady jde o lidové hnutí, anebo jestli za ním stojí kartel, který se schovává za lidské štíty,“ vysvětluje místní kněz Gilberto Vergara.
Drogový byznys jede dál
Vysvětlení je nasnadě: mohutný palebný arzenál dodali konkurenční gangsteři. Podle místní šuškandy ten nejmocnější v celé zemi, tedy narkobaroni ze Sinaloy. Západ Mexika rozparcelovaného na hájemství jednotlivých kartelů považuje za své výsostné území, a to pro pašování kolumbijského kokainu i výrobu syntetických drog jako fentanyl pro americký trh.
Že drogová hydra nezemře ani utnutím hlavy, ukazuje případ sinalojského bosse Joaqína Guzmána alias Prcka. Přestože on je za americkými mřížemi, jeho žena se v létě v USA přiznala, že pokračuje v manželově byznyse. Tak jako její hledaný švagr.
