Soud v USA poslal do vazby zatčenou manželku mexického narkobarona Guzmána

3 minuty
Horizont ČT24: Guzmánova manželka
Zdroj: ČT24

Americká soudkyně v úterý poslala do vazby manželku mexického narkobarona Joaquína Guzmána, kterou v pondělí zatkli na letišti ve státě Virginia. Emma Coronelová Aispurová čelí obviněním, že svému muži, známému jako El Chapo (Prcek), pomáhala řídit drogový kartel a že byla jedním ze strůjců jeho úniku z mexického vězení v roce 2015. Informují o tom agentury.

Zatčení 31leté ženy podle agentury Reuters představuje pro americké bezpečnostní složky nejvýznamnější zásah proti mexickému občanovi, který je podezřelý z drogové trestné činnosti, za poslední měsíce. Agentura AP píše o nejnovějším zvratu v krvavé, mezinárodní sáze kolem narkobarona Guzmána, dlouholetého vůdce kartelu Sinaloa. V roce 2017 byl vydán do USA, kde si aktuálně odpykává doživotní trest.

Jeho manželka byla zatčena na letišti nedaleko Washingtonu. V americké metropoli během úterka předstoupila před soud, kde jí soudkyně prostřednictvím tlumočníka vysvětlila důvody jejího zatčení. Coronelová čelí obvinění ze spiknutí za účelem distribuce heroinu, kokainu a metamfetaminu do USA.

Podle amerického ministerstva také o více než 30 let staršímu manželovi pomáhala při jednom z jeho útěků v roce 2015. Zároveň se údajně podílela na plánování dalšího úniku z vězení, k němuž však již nedošlo.

Obhájce nehodlá protestovat proti dočasnému uvěznění

Prokurátor Anthony Nardozzi v úterý uvedl, že Coronelová by měla zůstat za mřížemi, protože disponuje kontakty a finančními prostředky, které by jí umožňovaly z USA uprchnout. Podle prokuratury „úzce spolupracovala s řídicí a kontrolní strukturou“ kartelu Sinaloa.

Podle soudkyně Robin Meriweatherové státní zástupce prezentoval dostatečné důvody pro uvalení vazby. Obhájce zadržené Mexičanky dal najevo, že proti dočasnému uvěznění své klientky nebude protestovat. Coronelová je podle Reuters zadržována v Alexandrii nedaleko Washingtonu.

Coronelová, která má mexické i americké občanství, se za Guzmána provdala v roce 2007, když jí bylo osmnáct let. Pár má dvě děti. V roce 2011 někdejší modelka Coronelová porodila dvojčata. Dnes 63letý Guzmán stál 25 let v čele jednoho z největších a nejvíce násilných mexických drogových kartelů. V USA byl shledán vinným za pašování velkého množství drog a za účast na řadě vražd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...