V roce 2019 bylo v Mexiku s pašovanými zbraněmi spojeno na sedmnáct tisíc vražd. Podle odhadů tím zemi vznikla škoda odpovídající asi dvěma procentům HDP. Mexiko od té doby viditelně zpřísnilo boj proti ilegálnímu trhu se zbraněmi, násilí ale neustává. Kromě drogových kartelů úřady z podílu na násilí nově viní i americké zbrojařské firmy jejichž výrobky plní zbrojnice narkobaronů. Zažalovaly je u soudu za podíl na krveprolití a žádají kompenzaci nejméně deset miliard dolarů. Mimo jiné od firmy Colt s českým vlastníkem.
Mexiko zažalovalo americké výrobce zbraní, že nesou podíl na násilí v zemi
8 minut
Horizont ČT24: Mexiko žaluje americké zbrojovky
Dne 17. října 2019 se město Culiacán, metropole nechvalně proslulého mexického státu Sinaloa, za bílého dne proměnilo v bojiště. Zhruba sedm set po zuby ozbrojených bojovníků drogových kartelů spustilo palbu na policii a vojáky krátce poté, co skončil v poutech drogový král Ovidio Guzmán, syn vězněného bosse Joaquína Guzmána známého jako Prcek.
Bitva trvala několik hodin, policie se ocitla v obklíčení, nakonec se vzdala a Ovidia ze zajetí propustila. Na ulici zůstalo osm bezvládných těl, dodnes ale není jasné, kolik lidí - i z řad civilistů – tehdy přesně zemřelo.
Počet vražd na sto tisíc obyvatel v zemích světa, 2016
Vyšetřování incidentu ukázalo mimo jiné, že kartely měly větší palebnou sílu než sama armáda – pro mexickou policii ponížení.
„Měli zbraně takového kalibru, který by jednoduše provrtal cement, nebo jakoukoli kevlarovou ochranu. Mohli útočit z neuvěřitelné vzdálenosti, měli větší dostřel, to je jeden z hlavních faktorů, které v Culiacánu rozhodly,“ řekl po přestřelce tehdejší ministr zahraničí Marcelo Ebrard.
Většina zbraní, kterými kartely zahnaly vojáky na ústup, pocházela ze Spojených států. Bez výjimek šlo o pašované zboží. Prezident Lopéz-Obrador dal slib, že nelegální obchod přeruší a počet zbraní v zemi sníží.
Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka mexická vláda velkou část oblastí v zemi nekontroluje a ovládají je kartely. „Je nutné si uvědomit, že je to pro vládu velmi obtížné, protože v drogovém byznysu se točí ohromné peníze. Ty kartely mnohdy představují skutečný stát ve státě, který má dostatek finančních zdrojů, aby si udržoval soukromou armádu,“ vysvětluje. Proto jsou dle něj zásahy armády a policie zřídkakdy úspěšné.
Zaplatit škody
Po dvouletém úsilí a stovkách tun zničených zbraní mexickým úřadům došly peníze i trpělivost. Přes hranice stále projde za rok až půl milionu ilegálních zbraní. Tři čtvrtiny z nich vyrábí americké zbrojovky, které teď Mexiko zažalovalo u Bostonského k soudu. Podle úřadů zbrojovky vědí, ke komu jejich zbraně míří. Požaduje po nich proto kompenzace ve výši deseti miliard dolarů, v přepočtu asi 220 miliard korun.
Tyto firmy by měly podle žaloby Mexiku vyplatit odškodné za veškeré škody, které jejich nekalé praktiky napáchaly. Podle mexického ministra zahraničí dokonce vyvíjejí pro drogové magnáty speciální modely, aby udržely jejich poptávku – například přizpůsobují jejich vzhled nebo způsob použití.
„Jedním udávaným příkladem je pistole, na jejíž rukojeti je portrét mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, a jeho slavný výrok – 'je lepší zemřít ve stoje než celý život klečet.' Ta je udávána jako příklad zbraně, která byla vyrobena s ohledem na nelegální trh, jelikož je mezi příslušníky kartelu velice populární,“ říká Pondělíček.
V hledáčku právníků jsou mimo jiné i legendární značky Smith and Wesson, Beretta, Glock nebo Colt, který od letoška vlastní Česká zbrojovka Group. Firmy podle mexické vlády o pašování svých výrobků ví a podporují ho. Žaloba překvapila i americkou vládu, ta se stejně jako žádná z firem zatím k žalobě nevyjádřila.
Podle Pondělíčka má žaloba spíše symbolickou rovinu a nemá příliš velkou šanci na úspěch. V USA od roku 2005 platí norma o takzvané ochraně zákonného obchodu se zbraněmi, která vyjímá zbrojařské firmy z odpovědnosti za škody způsobené jejich produkty.
„Nicméně v zákoně je výjimka, na kterou pravděpodobně chtějí žalobci hrát. Pokud výrobci zbraní ví, ke komu jejich produkty směřují, a nezabrání tomu, aby se dostaly do rukou kriminálníkům, tak se jejich právní odpovědnost neruší,“ doplňuje amerikanista.
