Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v den prezidentských „voleb“ vyloučil debatu s exilovou opozicí. Podle agentury Reuters navíc prohlásil, že mu je jedno, jestli Západ výsledek hlasování uzná, nebo ne. Podle exit pollů získal 87,6 procenta hlasů. Odpůrci režimu považují „volby“ za frašku. Lukašenko si v nich zajistil sedmé funkční období v řadě.
Bělorusové „volili“ od osmi hodin ráno do osmi hodin večer místního času (18:00 SEČ). Oficiální výsledky musí ústřední volební komise oznámit podle zákona do deseti dnů, může to ale udělat i dříve. Hlasování se podle komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů.
Štáb ČT hovořil v oblasti metropole jak s lidmi, kteří si přejí Lukašenkův konec, tak i s jeho podporovateli. „Chci demokratizaci politického systému. Chci, aby z vězení byli osvobozeni lidé, kteří nejsou zloději a vrazi, ale jsou tam za své politické názory,“ prohlásil opoziční politik Sergej Vozňak, který šel hlasovat v Minsku.
Sám byl z politických důvodů už dvakrát za mřížemi. Přesto se teď i přes nepřízeň úřadů snaží založit novou opoziční stranu. „Vůbec nesouhlasím s politikou, která se tady dělá posledních třicet let. Mám alternativní představu, jak se má dál Bělorusko rozvíjet,“ řekl ČT odpůrce režimu.
Vyměnit hlavu státu chce i ekologická aktivistka Angelina Berezovská. „Budu hlasovat pro Annu Konapackou, protože chce parlamentní republiku. Aby pouze jeden člověk nebyl zodpovědný za všechna zásadní rozhodnutí v zemi,“ uvedla Běloruska.
Velká část Bělorusů ale tvrdí, že žádnou změnu nechce. Patří mezi ně i pracující důchodce Eduard Bukatij. Ten si přeje hlavně stabilitu. „Myslím, že v současné chvíli není lepšího prezidenta (než je Lukašenko),“ řekl ČT Bukatij.
„De facto jsme mohli natáčet všude. Policie, která je ve všech volebních místnostech, nás vždy předtím zkontrolovala, naši akreditaci a naše pasy,“ popsal zpravodaj ČT Karel Rožánek.
Někteří Bělorusové byli nicméně v uplynulých dnech při rozhovorech obezřetní. „Urážet prezidenta je trestný čin, dát se do potyčky s policisty je trestný čin,“ konstatoval zpravodaj s tím, že tlak režimu na „nepohodlné“ lidi sílí. „Atmosféra napětí, někdy strachu, v zemi je,“ podotkl Rožánek.
Bělorusové mohli „hlasovat“ už předčasně, a to od pondělí 20. ledna. Kritici mluví v této souvislosti o možných volebních machinacích, úřady to ale odmítají. „Vše je podle zákona, vše odpovídá volebnímu kodexu a ústavě,“ tvrdí zástupce předsedy volební komise číslo 70 v Minsku Irina Birjukovová. „U předčasného hlasování byla udělána všechna bezpečnostní opatření. Žádná porušení jsme nezaznamenali,“ tvrdí volební pozorovatelka za stranu Bělorusko Inna Svobodniková.
„Opozice jsou ti lidé, kteří jsou v zemi. Jsem připraven zapojit se do dialogu s těmi, kdo mají rozhodovací pravomoc,“ prohlásil v den „voleb“ Lukašenko podle státní agentury Belta a zmínil někdejší opoziční poslankyni Annu Kanopackou, která byla jedním ze čtyř „protikandidátů“, skutečná opozice se k ní ale nehlásí.
Podle AP čtveřici doplňují politici Sjarhej Syrankov, Aljaksandr Chižňak a Aleh Hajdukevič. Jména kandidátů ale v totalitním státě schvaluje Minsk, takže diktátor neměl ve „volbách“ skutečného soupeře. Lukašenko tak letos ani nevedl předvolební kampaň.
„Ten politický proces – nenazýval bych to ani volbami, je fraška, která si na volby bude jen hrát – bude mít diktátor Lukašenko velmi pevně pod kontrolou. Za posledních několik let se velmi účinně postaral o to, aby všichni kritici museli ze země uprchnout, případně byli uvězněni. Takže výsledky, které režim představí, nás nebudou moci přesvědčit,“ uvedl analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Velká část běloruské společnosti je značně navázaná na stát, ať už jde o policisty či učitele nebo státní zaměstnance. „Tím spíše budou nuceni efektivním způsobem ukazovat loajalitu vůči režimu, která se manifestuje tak, jak to bylo u nás před rokem 1989, ve volbách,“ poznamenal Havlíček.
Ne volby, ale rituál pro diktátory, komentuje Cichanouská
Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská hlasování už dříve označila za podvod. „To, čemu v demokratickém světě říkáte volby, nemá s touto událostí v Bělorusku nic společného. Protože to je spíše něco jako rituál pro diktátory, když se znovu jmenují,“ řekla Cichanouská nedávno v rozhovoru s agenturou Reuters a upozornila na věznění odpůrců režimu a absenci svobodných médií v zemi.
Lukašenko nyní reagoval na dotaz reportéra BBC, jak lze běloruské „volby“ nazvat demokratickými, když nejvýznamnější oponenti jsou buď ve vězení, nebo v exilu, píše Rádio Svoboda. „Někteří jsou ve vězení, někteří v exilu a vy jste tady. To je právo volby. Je to demokratické,“ uvedl diktátor s tím, že „vězení je pro ty, kdo porušili zákon“.
Nová vlna zatýkání
Minsk v poslední době podle médií postupně udělil milost desítkám lidí včetně některých politických vězňů, většinou lidem s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Řada odpůrců režimu ale za mřížemi zůstává.
Cichanouská před několika dny v rozhovoru pro Reuters obvinila Lukašenka z hraní her se Západem tím, že postupně propouští některé politické vězně před „volbami“ a doufá v ústupky od Západu. Propuštění vězněných sice přivítala, ale upozornila, že to nepředstavuje skutečné zmírnění represí, protože neustále přibývá dalších zatčených. Lidskoprávní organizace Vjasna eviduje v zemi přes 1250 politických vězňů.
Synové Lukašenka prý o moc nestojí
Lukašenko, který vládne bývalé sovětské republice už přes třicet let, v den „voleb“ popřel zvěsti o tom, že chce předat moc jednomu ze svých tří synů. Jeho potomci to prý nechtějí dělat. „Není to práce pro ženu. Jsem zásadně proti tomu, aby tuto práci dělala žena. Žena nemůže být diktátor, ale máme dost mužů, kteří by mohli být vůdci,“ prohlásil dále.
Evropský parlament před několika dny v rezoluci běloruský režim odsoudil jako nelegitimní a zločinný. Vyzval také Evropskou unii, členské státy a mezinárodní společenství, aby současné „volby“ odmítly jako podvod. EU, USA a Velká Británie Lukašenka už nyní neuznávají jako legitimního prezidenta Běloruska. Západ dříve uvalil na Minsk sérii sankcí kvůli porušování lidských práv nebo Lukašenkově podpoře ruské agrese proti Ukrajině.
Západní země odmítly uznat už předchozí „volby“ v roce 2020, kdy úřady vyhlásily vítězem opět Lukašenka. Opozice obvinila režim z falšování a za vítězku označila Cichanouskou, která kandidovala místo svého uvězněného manžela. Do ulic následně vyšly statisíce lidí.
Lukašenko ale s podporou Moskvy protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely, hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.
Režim chce zabránit scénáři z roku 2020
Vláda v Minsku nyní podle AFP situaci vykresluje tak, že Lukašenko zaručil mír a pořádek v Bělorusku, přičemž obviňuje vůdce rozsáhlých protivládních protestů před necelými pěti lety z vyvolávání chaosu. „Všichni naši oponenti a nepřátelé by měli pochopit: nedoufejte, nikdy se nezopakuje to, co jsme měli v roce 2020,“ prohlásil v pátek diktátor.
„Chce tyto volby využít, aby obrátil list za rokem 2020. Chce dokázat, že je to on, kdo zastupuje skutečné zájmy Běloruska. Současně se snaží sebrat legitimitu své hlavní soupeřce Svjatlaně Cichanouské, kterou západní země uznávají jako demokratickou vůdkyni Běloruska,“ poznamenal politický analytik Valeryj Karbalevič.
Podle některých pozorovatelů se diktátor obává opakování rozsáhlých protestů, a proto naplánoval hlasování na mrazivý leden, napsala agentura AP. Předchozí prezidentské „volby“ se v zemi konaly v srpnu. Lukašenko odmítá obvinění z volebních podvodů i existenci politických vězňů v zemi.
