Evropský parlament odsoudil režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jako nelegitimní a zločinný. Nejdéle vládnoucí diktátor v Evropě si o víkendu hodlá pojistit svou moc na dalších pět let „volbami“, které opozice předem označuje za podvod. Minsk sice před hlasováním propustil desítky vězňů, represe vůči kritikům režimu ale v posledních letech zesílily.
Represe pod maskou milostí. Lukašenko chystá „volby“
4 minuty
Horizont ČT24: Lukašenko se chystá na sedmý mandát v řadě
Po minulých „volbách“ hlavy státu před pěti lety se v Bělorusku konaly masové demonstrace. Opozice hlasování označila za zfalšované, ve skutečnosti podle ní vyhrála vůdkyně opozice Svjatlana Cichanouská. Následovaly represe včetně zatýkání a bití. Lukašenko šel tvrdě zasahující policisty osobně pozdravit se samopalem v ruce. Evropská unie vítězství diktátora neuznala a uvalila na něj sankce.
Kobkami od té doby podle opozice prošlo na 60 tisíc lidí a půl milionu dalších před surovým režimem odešlo do exilu. To, že Lukašenko nyní část vězňů propustil, označuje opozice za frašku. „Jako by podroboval demokracii testu: ‘Podívejte, pustím dvacet lidí. Stačí vám to? Jste připraveni zrušit sankce? Jste připraveni mě uznat? Ne? OK, tak ještě dvacet!’“ poznamenala Cichanouská, která rovněž žije mimo vlast.
Série milostí i zatýkání
Minsk minulý týden omilostnil 23 lidí odsouzených za extremistické trestné činy. V poslední době přitom postupně udělil milost desítkám politických vězňů, většinou lidem s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním.
Dva dny před „volbami“ režim udělil milost dalším patnácti lidem, oznámila státní agentura Belta, aniž zveřejnila jména, kterých se dekret týká. Nezávislý server Naša Niva osm z omilostněných označil za politické vězně, dalších sedm lidí bylo podle něj odsouzeno za obchodování s drogami.
Lidskoprávní organizace Vjasna eviduje v zemi přes 1250 politických vězňů včetně svého zakladatele a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého .Agentura AP loni v listopadu s odvoláním na ochránce lidských práv upozornila, že úřady současně zahájily novou vlnu zatýkání, aby zlikvidovaly jakýkoliv náznak nesouhlasu před „volbami“. Lukašenko podle agentury Reuters existenci politických vězňů v zemi popírá.
Jediné mezinárodně uznané Lukašenkovo vítězství bylo hned to první v roce 1994. Dosud jediný vládce samostatného Běloruska předtím působil v čele kolchozu a do role bodrého zemědělce se rád staví dál, vládne ovšem nekompromisně.
Před čtyřmi lety kupříkladu přinutil k přistání letadlo Ryanairu, aby z něj mohl unést opozičního novináře. Nezávislá média jsou zakázaná, podmínky věznění opozičních politiků otřesné. „Poslední rok a půl drží mou sestru Mariu v izolaci. Nesmí s nikým komunikovat. Žádné telefonáty, žádné dopisy, žádné návštěvy příbuzných nebo právníků,“ uvedla loni v září sestra vězněné političky Marie Kalesnikavové Tatsiana Chomičová.
Lukašenko pro udržení moci podle všeho udělá cokoli a vychází mu to už 31 let. Loni navzdory spekulacím o vážné nemoci oznámil, že bude funkci obhajovat. „Žádný odpovědný prezident neopustí svůj národ, který ho následoval do bitvy. Takže čím víc se bude (opozice) snažit rozvracet vás, mě i společnost, tím dřív budu kandidovat,“ prohlásil tehdy diktátor.
Paktování s Putinem
Kromě tvrdé represe mu opozice vyčítá i to, že je loutkou šéfa Kremlu Vladimira Putina, jemuž umožnil, aby i z běloruského území zahájil invazi na sousední Ukrajinu. Vojenskou spolupráci s Ruskem přitom dál prohlubuje. „Prosím, nepovažujte to za aroganci, ale rád bych veřejně požádal o rozmístění nejnovějších zbraňových systému, primárně raket Orešnik, na běloruském území,“ pronesl Lukašenko v prosinci 2024.
O tom, jak víkendové „volby“ dopadnou, nikdo nepochybuje. Na rozdíl od těch minulých Lukašenka žádný ze čtyř „protikandidátů“ ani nekritizuje. Koho do seznamu zájemců o post hlavy státu vepíše, o tom ostatně v Bělorusku opět rozhoduje režim. Lukašenko tak nemá skutečného vyzyvatele a získá sedmý mandát v řadě.
„Evropský parlament vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby po 26. lednu 2025 nadále neuznávaly legitimitu Alexandra Lukašenka jako prezidenta, a vyzývá k tomu, aby se v Bělorusku konaly svobodné a spravedlivé volby,“ vzkázal europarlament ve středeční rezoluci.
Europoslanci chtějí, aby Unie a členské země vyšetřovaly zločiny běloruského režimu proti lidskosti a aby zvážily zřízení mezinárodního tribunálu, který by se jim věnoval.
Štrasburk rovněž žádá podporu politickým vězňům a ochranu Bělorusů v exilu včetně toho, že jim země poskytnou možnost v EU legálně pobývat a pracovat. Chce také, aby EU rozšířila a zpřísnila sankce vůči osobám a subjektům, jež se v Bělorusku podílejí na represích, a stávajícímu režimu tak pomáhají.