Běloruská opozice operuje proti Lukašenkovi v exilu, ten zatím pokračuje v zatýkání

7 minut
Horizont ČT24: Lukašenkův tlak na opozici a komentář Ondřeje Soukupa
Zdroj: ČT24

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Jasné „ne“ vyjádřily šestému Lukašenkovu mandátu během rozsáhlých protestů desítky tisíc Bělorusů. Proti nim opakovaně zasahovaly represivní složky včetně těžkooděnců. Běloruské úřady projevy nesouhlasu navíc trestaly.

Dozvuky „voleb“, které Západ odsoudil, cítí Bělorusko dosud – téměř patnáct set politických vězňů zůstává dále za mřížemi. Jak uvedl Christian Salazar Volkmann, ředitel při Radě OSN za lidská práva, v loňském roce byly „svévolně zadržovány a zatýkány“ tisíce lidí za uplatňování své svobody vyjadřování a shromažďování. Někdy prý šlo o represe datující se zpět do roku 2020.

„Zatýkání skutečných nebo domnělých oponentů pokračuje i v roce 2024,“ doplnil Volkmann. Rada OSN pro lidská práva navíc v březnu upozornila, že Lukašenkův režim naprosto vyloučil opozici z nedávných parlamentních a místních „voleb“. Zdůraznila, že Minsk zadržené odpůrce ve vazbě podrobuje nehumánním trestům, eviduje prý i případy sexuálního násilí.

Do vlasti se nyní nemohou vrátit stovky tisíc Bělorusů, kteří před represemi uprchli do zahraničí. „Například se obávají, že mohou být pronásledováni jako demonstranti nebo zrádci běloruské vlády,“ podotknul Andrej Stryžak, šéf neziskové organizace Belarus Solidarity Foundation.

Opozice v exilu

V letošním roce pak lidskoprávní organizace varovaly před desítkami razií běloruských úřadů v bytech novinářů a odpůrců režimu. Tvrdí, že tyto „zátahy“ souvisí s kroky běloruské exilové opozice. Ta zakládá ve 24 státech kanceláře, které mají reprezentovat názory odpůrců Lukašenkovy garnitury a bojovat s propagandou Minsku.

Té se přímo v Bělorusku – byť stále mimo domov – snaží čelit exiloví novináři. Do své vlasti vysílají s pomocí Reportérů bez hranic. „Běloruská nezávislá média nemohou v zemi pracovat. Stále hledáme způsoby, jak dostat náš obsah k lidem v Bělorusku, protože víme, že ho potřebují,“ myslí si šéfredaktor nezávislé běloruské stanice Euroradio Pavel Sviardlou.

Běloruský vůdce Lukašenko naopak dál utahuje šrouby svého režimu. Na začátku roku podepsal zákon, který mu zaručuje doživotní imunitu, z volebního souboje pak vylučuje exilové politiky. Sám se teď připravuje na další, sedmý mandát.

„Žádný zodpovědný prezident neopustí své lidi, kteří ho následovali do boje,“ řekl diktátor. „Čím víc mě, vás, naši společnost bude (exilová opozice) popouzet, tím rychleji budu kandidovat v těchto volbách,“ prohlásil také.

Běloruský diktátor je u moci už tři dekády, podle analytiků si těmito kroky připravuje stejné hřiště jako jeho nejbližší spojenec – šéf Kremlu Vladimir Putin. Prezidentské „volby“ jsou v Bělorusku na programu příští rok.

Lukašenko dokáže udržet zemi alespoň částečně mimo orbit Moskvy, říká Soukup

To, že Lukašenko dokáže velmi dobře využívat své vztahy s Moskvou, potvrdil v pořadu Horizont ČT24 i redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup. Bělorusové podle něj vnímají, že jejich lídr je politikem, který dokáže alespoň částečně udržet zemi mimo orbit Moskvy, respektive mimo snahy, které v Moskvě zaznívají – aby se Bělorusko prakticky stalo jen další územní jednotkou Ruska.

Pokud bude Lukašenko naživu, tak si země alespoň částečnou nezávislost udrží. „Situace je opravdu taková, že momentálně Alexandr Lukašenko je do značné míry garantem toho, že Bělorusko alespoň formálně zůstává nezávislé. V případě, že by se s ním cokoliv stalo, tak si myslím, že Moskva by velmi rychle našla někoho, koho by posadila na jeho místo, kdo by byl už stoprocentně loajální,“ usuzuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 4 mminutami

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku.
18:19Aktualizovánopřed 13 mminutami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 1 hhodinou

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 1 hhodinou

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
15:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 2 hhodinami
Načítání...