Bělorusové znovu zaplnili ulice proti Lukašenkovi. Hackeři na webu televize ukázali protesty

Běloruští hackeři narušili internetové vysílání státní televizní a rozhlasové společnosti BT a místo večerních zpráv umístili na její web videa natočená na protivládních protestech. Nahrávky ukazovaly bití a zatýkání demonstrantů běloruskou policií, informuje server Tut.by. Také o víkednu vyšly proti režimu Alexandra Lukašenka demonstrovat davy lidí, policie mnohé zatkla. V sobotu si média všimla, že příslušníci neměli žádná označení.

Hackeři přerušili v sobotu večer přímý přenos na webu televize BT ve chvíli, kdy její redaktoři mluvili s náměstkem ministra zdravotnictví o covidu-19. Místo toho se na stránkách objevily záběry z protivládních protestů, které na sociální síti Telegram umístil televizní kanál Current Time TV provozovaný Svobodnou Evropou a kanály Nexta, Onliner a Tut.by.

Ve stejnou dobu se na telegramovém kanálu skupiny s názvem Kyber-Partyzáni objevila zpráva „Pokud BT nechce lidem ukázat pravdu, ukážeme ji my“. Později přestala stránka televize fungovat.

Krátce po volbách někteří zaměstnanci státního mediálního hodingu BT vstoupili do stávky kvůli tomu, že televize neukazuje skutečnou situaci v zemi. Po několika dnech je nahradili specialisté z Ruska.

Policisté bez označení

O víkendu lidé opět vyšli do ulic požadovat odstoupení Lukašenka, vypsání nových spravedlivých voleb, propuštění politických vězňů a vyšetření policejního násilí z prvních dnů po volbách 9. srpna, které opozice, Česko ani EU neuznává.

V neděli už do brzkého odpoledne policisté zatkli desítky lidí. Novináři píší, že do ulic se vydaly desetitisíce pokojných demonstrantů. Kromě Minsku se velká shromáždění odehrála také v Mogilevě a Gomelu. Tam policie protestující rozháněla slzným plynem a zábleskovými granáty a podle agentury DPA se objevily informace i o nasazení vodních děl.

V sobotu do ulic vyšly hlavně ženy. Jak si všímají média, příslušníci bezpečnostních orgánů, kteří je násilně odváděli a nutili je nastoupit do dodávek, byli sice v zelených uniformách, neměli však žádné oficiální označení.

I přes zásahy běloruských jednotek se podle serveru Echo Moskvy některým ženám podařilo seskupit a projít po třídě Nezávislosti, hlavní ulici v centru Minsku. Další účastnice protestu se před neoznačenými muži v kuklách schovávaly v okolních vnitroblocích, zásahové jednotky je však pronásledovaly až tam, obkličovaly je a zatýkaly.

Mezi zadrženými je také novinářka běloruského listu Naša niva a redaktorka běloruské rozhlasové stanice Euroradio. Kolem páté hodiny místního času na místě zřejmě nikdo z protestujících nezůstal, informovalo Tut.by.

Běloruská vlajka
Zdroj: Wikipedia.org

Cichanouská stále věří ve výhru

Nedělní protestní akce se konaly pod heslem Národní inaugurace skutečného prezidenta – opravdovou hlavou státu je podle Lukašenkových odpůrců opoziční kandidátka v srpnových volbách Cichanouská.

Motto nedělních demonstrací, které označuje Cichanouskou za pravou prezidentku, je reakcí na Lukašenkovo nedávné uvedení do úřadu. Prezidentskou přísahu složil dlouholetý běloruský vůdce 23. září, přestože mnozí Bělorusové označují výsledek srpnových voleb za zfalšovaný a Lukašenkovo zvolení neuznává ani Evropská unie. Za skutečnou vítězku voleb běloruská opozice považuje právě Cichanouskou.

„Jsou nás miliony. A proto zvítězíme,“ uvedla ve videoposelství z litevského exilu Cichanouská. Demonstranty vybídla, aby dál usilovali o změnu režimu pokojnou cestou. Lukašenkovu inauguraci z tohoto týdne označila za „zjevnou frašku“.

Podle agentury Reuters měla při protestech řada lidí na hlavě koruny z papíru či jiných materiálů. „Pokud se tu můžou korunovat všichni podvodníci, tak proč ne já?“ řekl agentuře AFP 36letý Sjarhej, který měl na hlavě korunu z jednoho ze známých fastfoodů. „Nejdřív zfalšoval volby a potom zfalšoval inauguraci,“ řekl agentuře Reuters v Minsku 30letý Alexandr. „Nechceme žít v koncentračním táboře,“ uvedla další demonstrantka, 48letá Eleonora.

Nesouhlas s Lukašenkovým režimem před svojí pondělní návštěvou Lotyšska a Litvy vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Je zřejmé, že Lukašenko musí odejít,“ citoval ho týdeník Le Journal du Dimanche. „To, co se děje v Bělorusku, je příkladem krize moci, autoritářské moci, která nedokáže přijmout logiku demokracie a je závislá na síle,“ prohlásil Macron. Francouzský prezident také uvedl, že obdivuje odvahu účastníků běloruských protestů.

Lukašenko v reakci zveřejněné agenturou Belta uvedl, že chce jako zkušený politik „nezralému“ politikovi Macronovi poradit, „aby se méně díval kolem a místo toho se začal konečně zabývat vnitřními záležitostmi Francie“. Kdyby se Macron řídil svou vlastní logikou, musel by podle běloruského prezidenta před dvěma lety rezignovat, když do ulic vyšli příznivci hnutí žlutých vest. „Roky minou, vesty jsou stále v ulicích a pan Macron je překvapivě stále ve funkci,“ dodal Lukašenko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
00:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
11:59Aktualizovánopřed 58 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
02:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 2 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 4 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
14:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 4 hhodinami

Z vojáka civilistou a ministrem obrany. Chmara má vyřešit mobilizaci

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.