Poslanci ve středu ani na druhý pokus nezvolili šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Sněmovna měla na programu i další body, například úvodní kolo debaty o novele stavebního zákona. Debatu ale po čtyřech hodinách přerušila, vrátí se k ní zřejmě v pátek.
Bývalý vicepremiér a ministr vnitra Rakušan byl v nynější tajné volbě jediným kandidátem. Ve středečním druhém kole tajné volby potřeboval získat nejméně 89 poslaneckých hlasů. Obdržel jich 75, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Rakušanovi patrně nedali hlas stejně jako v prvním volebním kole před zhruba dvěma týdny poslanci z řad vládní koalice, byť místopředsednická pozice má podle plánů vládního tábora ANO, SPD a Motoristů připadnout nominantovi STAN. V prvním kole byl ke zvolení nutný zisk nejméně 92 hlasů, Rakušan jich dostal o devět méně.
Koalice podle předsedkyně klubu STAN Michaely Šebelové potvrdila postojem ve volbě slabost, politicky a morálně podle ní prohrála. „Neodmítli jste Víta Rakušana, ale slušnost a parlamentní tradice,“ řekla.
Rakušan uvedl, že koalice se ho takto snadno nezbaví. „Jsem připraven si říct o nominaci klubu znovu a jít do druhé volby,“ uvedl. Dodal, že rozumí tomu, že pro některé představitele koalice je ve vedení sněmovny velmi nepohodlný. „A tuším proč. Ale moje kandidatura je výrazem důvěry v respektování vůle voličů, sněmovních zvyklostí a pozice třetího nejsilnějšího poslaneckého klubu,“ dodal.
Bývalý vicepremiér uvedl v prohlášení zaslaném médiím, že je připravený kandidovat znovu. Klub STAN poté oznámil, že Rakušan znovu nominaci získal, a to jednomyslně.
Následně se mezi opozičními a koaličními politiky strhla výměna názorů. „U nás by prostě nedostal ten člověk ani hlas. Vít Rakušan je hlavou politické mafie. Hnutí STAN bylo založeno proto, aby drancovalo státní podniky,“ řekl předseda klubu SPD Radim Fiala.
S korupčním případem Dozimetr spojil předsedu STAN rovněž místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), jenž poukazoval na to, že poskytl svým dětem šifrovaný telefon. Šebelová opáčila, že koalice vytáhne kauzu Dozimetr, když jí dojdou argumenty. Rakušana podle ní nediskvalifikuje nic. „Pouze předem avizoval, že nebude vůči vládní koalici poslušný chlapec,“ uvedla.
Podle šéfky klubu ANO Taťány Malé měl být ve volbě silnější kandidát. Frakce ANO se podle ní dohodla, že Rakušana ve vedení dolní komory nechce. „Chováte se jako na dobytém území,“ prohlásil ke koalici místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něj Karla Havlíčka, jehož sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS Petra Fialu místopředsedou sněmovny na třetí pokus.
Sněmovna znovu nezvolila Žáčka a nově Hladíka do čela komisí
Sněmovna ve středu znovu nezvolila poslance ODS Pavla Žáčka (ODS) do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) neuspěl v tajné volbě předsedy komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ).
Poslanci nyní volili v prvním kole už druhé volby. Ke zvolení bylo nutných nejméně 89 hlasů. Žáček jich obdržel 78 a Hladík 75, oznámil Kolovratník. „Vy se bojíte těch našich kandidátů,“ uvedla místopředsedkyně frakce občanských demokratů Eva Decroix.
Předsedy má nyní dvanáct ze čtrnácti stálých komisí. Jako první vzniká po sněmovních volbách volební komise, kterou vede Kolovratník. Kontrolních komisí je v dolní komoře devět. Poslanci ANO Robert Králíček, Pavel Růžička a Tomáš Helebrant vedou komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a pro kontrolu použití odposlechů.
V čele komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace poslanci stojí Marie Pošarová (SPD). Poslanci klubu Motoristů Gabriela Sedláčková a Igor Červený se stali v listopadu předsedy komisí pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu a pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Komisi pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů předsedá Jana Krutáková (STAN).
Pozici předsedkyně komise pro práci sněmovní kanceláře obsadila Jana Pastuchová (ANO) a komise pro rodinu Lucie Šafránková (SPD). Do čela komise pro hybridní hrozby poslanci zvolili v listopadu Miroslava Krejčího (za Motoristy) a ústavní komise Libora Vondráčka (SPD/Svobodní).
Sněmovna podpořila přerozdělení 7,9 miliardy korun z peněz VZP
Menší zdravotní pojišťovny si patrně přerozdělí 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Předpokládá to novela ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), kterou ve středu sněmovna v úvodním kole podpořila.
Převod má podle Vojtěcha zajistit stabilizaci a finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění v letošním roce. Podle Šebelové ale jde o nekoncepční krok. Šebelová podala veto na zrychlené schvalování předlohy už v prvním čtení za kluby ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Posoudí jej zdravotnický výbor ve zkrácené patnáctidenní lhůtě.
„Trvám na tom, že je to krádež za bílého dne,“ prohlásila Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Chápe, že některé zdravotní pojišťovny nejsou v dobré kondici. „My budeme dávat falešnou naději těm, kteří zjevně nehospodaří úplně nejlépe,“ uvedla. Podle místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS), ale také podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba jde o morální hazard. „Problém nezmizí, jenom se na chvilku schová,“ řekl Hřib.
Novela je podle Vojtěcha reakcí na rozkolísání systému zdravotního pojištění v posledních čtyřech letech zejména kvůli schodkovým úhradovým vyhláškám. „Několik zdravotních pojišťoven je skutečně na hraně platební neschopnosti,“ varoval Vojtěch, podle kterého jde o řešení jen pro letošní rok.
Částka, která se bude přesouvat mezi pojišťovnami, se odvíjí od zdravotního pojištění uprchlíků z Ukrajiny, vyplývá z důvodové zprávy. Za běžence před ruskou válkou na Ukrajině platí pojistné stát. U VZP má pojištění podle důvodové zprávy devět z deseti těchto Ukrajinců, přičemž čerpají významně méně péče než jiní lidé. VZP do konce loňského října vydělala ve skupině ukrajinských pojištěnců zhruba 10,5 miliardy korun a šestice ostatních pojišťoven dohromady asi 2,6 miliardy korun, stojí ve zdůvodnění.
Lidovec Tom Philipp ale řekl, že peníze od státu za ukrajinské klienty už byly podle zákonných pravidel přerozděleny. Za logické by pokládal dodatečné přerozdělení celkového zisku zdravotních pojišťoven z pojištění uprchlíků asi 13,1 miliardy korun.
Nyní se má rozdělit podle novely rozdíl mezi zisky VZP a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. „Bez takového opatření je ohrožena již v krátkodobém horizontu splatnost poskytnutých hrazených zdravotních služeb vůči poskytovatelům,“ napsal Vojtěch. Potřebné zásadnější reformy systému veřejného zdravotního pojištění ke zvýšení jeho odolnosti a efektivity podle něho není možné činit v situaci, kdy hrozí ukončení činnosti několika zaměstnaneckých pojišťoven částečně i z důvodů, které nebyly schopny ovlivnit.
Stanjura a Válek nezasednou ve vedení VZP
Poslanci také ve středu nezvolili do správní rady VZP žádného ze tří nominantů opoziční ODS včetně bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury. Ve veřejné volbě neuspěl ani kandidát opoziční TOP 09, někdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Neobsazené zůstalo místo ve správní radě obsazované Motoristy, jejich kandidát Miroslav Kalousek se ve středu dopoledne vzdal nominace. V minulém období zasedal bývalý ministr financí za TOP 09 Kalousek ve správní radě největší zdravotní pojišťovny za vládu.
Za ODS nezvolila dolní komora do správní rady vedle Stanjury ani bývalé občanskodemokratické poslance Jana Hofmanna a Rudolfa Salverta. Uskuteční se další volba. Nominant ODS, další někdejší poslanec Petr Beitl, neuspěl jako jediný ve volbě náhradníků.
Místopředsedkyně klubu ODS Decroix mluvila v souvislosti s volbou členů správní rady o kádrování. Původně se mělo hlasovat o celém seznamu najednou. Předsedkyně poslanců ANO Malá ale prosadila veřejnou volbu o každém nominantovi zvlášť. Šebelová neuspěla s návrhem na tajnou volbu. V jednom bloku pak sněmovna hlasovala po dohodě zástupců klubů až o obsazení deseti míst v dozorčí radě VZP.
Sněmovna nedokončila první čtení novely stavebního zákona
Sněmovna ve středu ani po zhruba čtyřech hodinách nedokončila první čtení koaliční novely stavebního zákona, která má zrychlit stavební řízení a usnadnit povolování staveb. Opoziční hnutí ANO večer navrhlo přerušit schůzi do pátku. Pak se sněmovna bude moci k debatě vrátit. Ve čtvrtek se poslanci sejdou na mimořádné schůzi k novele jednacího řádu a služebnímu zákonu.
Někteří opoziční řečníci navrhovali vrátit předlohu předkladatelům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí. Předloha z pera skupiny poslanců vládní koalice má zavést jedno stavební řízení u jednoho úřadu. Zavádí hlavně státní stavební správu.
„My dnes nevíme, kdo těch 800 stránek napsal,“ uvedl bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval předkladatele, ať to prozradí a řeknou, kdo za napsání textu zákona zaplatil. Existuje podle něj riziko, že navrhované změny nebudou fungovat. Také bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) chtěl vědět, kdo zákon připravoval. Varoval před tím, aby se z předlohy stal legislativní zmetek.
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) řekl, že návrh představuje nepřijatelný zásah do současného památkového zákona. Chce proto, aby se v druhém čtení projednávaly návrhy, které budou některé tyto zásahy korigovat.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) i další koaliční řečníci se naopak novely zastávali. „Zjednodušíme také byrokracii nejen pro vyhrazené státní stavby, ale i pro běžné stavby, pro každého investora a stavebníka, ať je jím obec, stát, podnikatel, neziskový sektor nebo občan,“ řekla mimo jiné.
Zákona se zastal i jeho spolupředkladatel Vojtěch Krňanský (za Motoristy). „Znovu zopakuji to, že na zpracování jsme se podíleli v nejužším týmu jako lidé, jako skuteční starostové, kteří máme tu zkušenost z místních samospráv a máme také zkušenost s tím, jak je složité v naší zemi postavit školku, školu, dětské hřiště nebo kus chodníku,“ uvedl.
Ovčáček bude radním ČTK
Dolní komora zvolila do Rady České tiskové kanceláře (ČTK) někdejšího prezidentského mluvčího a novináře Jiřího Ovčáčka. Navrhl ho klub ANO. V tajné volbě získal 94 hlasů ze 177, zapotřebí jich bylo nejméně 89. V sedmičlenné Radě ČTK byla volná dvě místa, na to druhé poslanci ve středu nikoho nezvolili. Do druhého kola tak postoupí kandidát Pirátů René Levínský a kandidátka SPD Romana Žatecká. Levínský získal 67 hlasů a Žatecká 87 hlasů. Ve volbě neuspěl kandidát KDU-ČSL a někdejší člen rady Jakub Heikenwälder.
Do širšího vedení NKÚ sněmovna zvolila Terezu Kouckou Höfferovou
Do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) sněmovna zvolila dosavadní ředitelku jeho právního odboru úřadu Terezu Kouckou Höfferovou (52). Obdržela hlasy 144 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 89. Koucká Höfferová v kolegiu NKÚ nahradí Jana Stárka, kterému skončil mandát. Nová členka kolegia ještě musí složit slib do rukou předsedy sněmovny.
Sněmovna naposledy doplnila vedení NKÚ v září 2024. Zvolila za členku ředitelku odboru interního auditu Ladislavu Slancovou, která uspěla na druhý pokus. V kolegiu nahradila zesnulého Romana Procházku.
Národní sportovní agentura má nové kontrolory
Sněmovna také volila do dozorčí komise Národní sportovní agentury. Tam byli vybráni Jaroslava Foldyna (SPD) a Miroslav Krejčí (Motoristé). Foldyna obdržel v tajných volbách 97 hlasů ze 177 odevzdaných. Bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Krejčí dostal 93 hlasů. Obsadili místa, která byla v desetičlenné komisi uprázdněná od loňska. Komisi nyní tvoří jen členové obou parlamentních komor.
Komise dohlíží na fungování Národní sportovní agentury, která je od poloviny roku 2019 ústředním správním úřadem ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu. Od ministerstva školství převzala rozdělování sportovních dotací.
Vláda jmenovala v pondělí do čela agentury bývalého náměstka ústředního školního inspektora Karla Kováře, který dříve působil i jako náměstek ministra školství pro řízení sekce sportu a mládeže. Úkolem nového vedení agentury má být kontrola dotací a stanovení jasných pravidel jejich rozdělování. Kovář nahradil ve funkci předsedy agentury bývalého šéfa Českého veslařského svazu Ondřeje Šebka, který byl odvolán kvůli služebním cestám.
