Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.

Maďaři minulý týden zadrželi pracovníky ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří doprovázeli konvoj převážející z Rakouska na Ukrajinu hotovost a zlato. Zatímco pracovníky později vyhostili, cennosti nevrátili a mluvili o podezření z praní špinavých peněz. Podle Kyjeva přitom šlo o rutinní mezibankovní převoz splňující příslušné zákony.

Tento týden maďarská vláda a parlament rozhodly, že Budapešť ukrajinské peníze a zlato zadrží, dokud daňová a celní správa – nikoliv policie – případ nevyšetří. Kabinet v pondělí nejprve přijal příslušné nařízení a ještě tentýž den vládní Fidesz navrhl související zákon. Parlament ho projednal ve zrychleném řízení a hned v úterý ho schválil.

Orbánův kabinet v přijatých dokumentech tvrdí, že není jasné, odkud zabavené ukrajinské cennosti pocházejí, kam směřují a k čemu jsou určené, a že přesun nesplňoval mezinárodní pravidla.

Tvrdí také, že způsob přepravy cenností a osoby, které je doprovázely, by mohly představovat riziko pro národní bezpečnost a že je třeba zjistit, zda nešlo o prostředky sloužící zločincům, teroristům či politickým organizacím.

Maďarský ministr: Peníze si necháme a čekáme na otevření Družby

Sama maďarská vláda přitom skrze svého ministra stavebnictví a dopravy Jánose Lázára přiznala, že zadržení ukrajinských peněz a zlata souvisí se sporem o obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska ropovodem Družba přes Ukrajinu.

„Pokud nás někdo vydírá, nemůžeme být tak hloupí, abychom to nechali jen tak být. Udělali jsme to z určitého důvodu a jejich peníze nevrátíme. Peníze tu prozatím zůstanou, zatímco čekáme na znovuotevření ropovodu a na nové dodávky ukrajinských peněz přes Maďarsko,“ prohlásil ministr Lázár.

„Maska spadla. Maďarští představitelé už své vydírání neskrývají,“ reagoval na Lázárovo vyjádření ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Otevřeně se přiznávají k braní rukojmí a krádeži peněz s cílem požadovat výkupné. Takové činy je třeba nazvat pravým jménem: státní terorismus. Žádáme o jasné mezinárodní odsouzení.“

Že zadržení konvoje souvisí s Družbou, naznačil už dříve i premiér Orbán. „Zastavili jsme dodávky benzinu na Ukrajinu, nedodáváme ani naftu, stále dodáváme elektřinu. Také zastavíme věci převážené přes Maďarsko, věci, které jsou pro Ukrajinu důležité, dokud nezískáme od Ukrajiny souhlas s dodávkami ropy,“ řekl v den zadržení ukrajinských bankovních pracovníků.

Sybiha opakovaně vyzval Maďary k vrácení zadržených cenností, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil Maďarsko z banditismu a požádal evropské lídry, aby ohledně tohoto chování nezůstávali zticha.

Kyjev: Zadržení byli 28 hodin v poutech a bez právní pomoci

Kyjev rovněž upozornil, že se sedmi zadrženými bankovními pracovníky, kteří konvoj doprovázeli, zacházeli Maďaři v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích.

„Zadržení byli vystaveni psychickému a fyzickému tlaku,“ uvedla ukrajinská diplomacie. Podle ní byli 28 hodin drženi v poutech, během přepravy měli zavázané oči a nebylo jim poskytnuto právní zastoupení ani přístup k ukrajinským diplomatům.

Jeden ze zatčených, který má cukrovku, ztratil vědomí a poté mu byl „násilně nitrožilně podán lék, který u něj způsobil prudký nárůst hladiny cukru v krvi a nástup hypertenze“, což si vyžádalo jeho převoz do nemocnice, uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Přestože Maďaři podle něj věděli, že kurýři nejsou ozbrojeni, zadržení provedli policisté z protiteroristického centra vybavení samopaly a granátomety. Zadrženým zabavili osobní věci včetně telefonů, z nichž většinu údajně nedostali zpět. V rozporu s pravidly také nemohli zadržení vypovídat ve svém rodném jazyce, ale komunikace probíhala v ruštině.

„Přestože neexistovaly žádné důkazy o zapojení zadržených ukrajinských občanů do nezákonných aktivit a (tito) měli po celou dobu status svědků, maďarská strana rozhodla o deportaci Ukrajinců a uvalila na ně tříletý zákaz vstupu do schengenského prostoru,“ uvádí resort.

Je to „legalizace“ bezpráví, tvrdí kritici

„Maďarsko se propadá do spirály bezpráví,“ podotkl dále Sybiha v souvislosti se zákonem, kterým Budapešť schválila, že zadržené cennosti Kyjevu nevrátí. „Poté, co ukradli peníze ukrajinské státní banky, nyní předkládají návrh zákona o ‚legalizaci‘ nezákonného zabavení. Jde o faktické uznání, že maďarské jednání postrádá jakýkoli právní základ.“

O tom, že v případu je „mnoho nezodpovězených otázek“, hovořili podle nevládního maďarského webu Telex také nejmenovaní členové parlamentního bezpečnostního výboru, který záležitost projednával. Podle webu naznačili, že z právního hlediska není jasné, proč bylo zahájeno vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz.

Podle jednoho člena výboru si mohla být sama vláda vědoma toho, že operace nebyla zcela legální, a proto poslanec Fideszu Máté Kocsis narychlo předložil zmíněný návrh zákona.

Rovněž právní zástupce Oščadbank v Maďarsku Lóránt Horváth míní, že Budapešť předložením zákona fakticky přiznala, že ukrajinské peníze a zlato zabavila nezákonně. Vláda tak podle něj přiznala, že pro zadržení majetku nebyl z trestního hlediska důvod, a proto případ z trestního řízení vyňala a vyšetřováním pověřila celní a daňovou správu.

Ukrajinská národní banka: Rutinní převoz

Právě i právníci firmy, která ukrajinskou Oščadbank v Maďarsku zastupuje, stejně jako Kyjev trvají na tom, že převoz peněz a zlata byl zcela v souladu s pravidly.

„Oščadbank přepravuje finanční prostředky po této trase od roku 2022 s vědomím maďarských úřadů. (Poslední) transport nelze považovat za mimořádný, ani co se rozsahu týče,“ řekl webu Telex Horváth s tím, že úřady dostaly veškerou potřebnou dokumentaci.

Oščadbank uvedla, že přeprava probíhala na základě mezinárodní dohody s rakouskou Raiffeisen Bank a že takové přesuny provádějí bankovní vozidla každý týden.

Také Ukrajinská národní banka (NBU) označila převoz z minulého týdne za rutinní. „Přeprava hotovosti pouze po zemi je normou od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu,“ uvedla NBU s tím, že před rokem 2022 se tak dělo letecky.

„Poptávka po hotovostních měnách je způsobena objektivními důvody souvisejícími s totální válkou,“ dodala s odkazem na zvýšenou poptávku po zahraniční měně během války a s tím spojenou potřebu Kyjeva disponovat odpovídajícími rezervami v hotovosti.

Média: Peníze pro Ukrajinu převážela i firma Orbánova přítele

Jak navíc uvedl web Telex, velké zásilky hotovosti mířící na Ukrajinu přepravovala od roku 2022 přes Maďarsko také logistická firma Criterion Készpénzlogisztikai (Criterion Cash Logistics), jejímž vlastníkem je podnikatel István Garancsi, přítel premiéra Orbána.

Transporty obvykle probíhaly každý týden, někdy i několikrát týdně. Zaměstnanci společnosti Criterion peníze vyzvedávali z rakouských bank a poté je přepravovali na ukrajinské hranice, kde zásilku převzaly ukrajinské týmy.

Šlo o legální přesuny, o kterých úřady věděly. V některých případech byla požádána o pomoc i rakouská policie, dodávají maďarská média.

Předvolební napětí

V případě ukrajinského konvoje z minulého týdne však Budapešť mluví o vážném podezření. „Požadujeme od Kyjeva okamžité odpovědi ohledně velkých zásilek hotovosti procházejících Maďarskem, které vyvolávají vážné otázky o možném spojení s ukrajinskou válečnou mafií,“ prohlásil ministr zahraničí Peter Szijjártó.

Provládní média už rozehrávají scénáře, že převoz mohl souviset s „nelegálním obchodováním se zbraněmi“ či právě s blížícími se volbami, neboť podle nich „jak Brusel, tak Kyjev mají zájem na změně vlády v Maďarsku“.

Agentura AP v této souvislosti dodává, že zmínka o „politických organizacích“, jejichž případné zapletení do případu chce Budapešť údajně prošetřit, vyvolává podezření, že vláda chce do celé záležitosti v rámci předvolebního boje zatáhnout i opozici.

Vládní kampaň před dubnovými parlamentními volbami totiž staví na nenávisti vůči Ukrajině a Orbán bez důkazů tvrdí, že stranu Tisza jeho hlavního soupeře Pétera Magyara financuje právě Ukrajina. Také ministr Lázár prohlásil, že prostředky ze zadrženého ukrajinského konvoje mohly být použity na financování opozičních stran před volbami.

Právní zástupci Oščadbank to odmítli. „Na základě našich znalostí případ nijak nesouvisí s financováním maďarských stran a nebyly do něj zapleteny žádné ukrajinské zločinecké skupiny,“ uvedla firma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 1 hhodinou

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 3 hhodinami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 6 hhodinami
Načítání...