Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.

Maďaři minulý týden zadrželi pracovníky ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří doprovázeli konvoj převážející z Rakouska na Ukrajinu hotovost a zlato. Zatímco pracovníky později vyhostili, cennosti nevrátili a mluvili o podezření z praní špinavých peněz. Podle Kyjeva přitom šlo o rutinní mezibankovní převoz splňující příslušné zákony.

Tento týden maďarská vláda a parlament rozhodly, že Budapešť ukrajinské peníze a zlato zadrží, dokud daňová a celní správa – nikoliv policie – případ nevyšetří. Kabinet v pondělí nejprve přijal příslušné nařízení a ještě tentýž den vládní Fidesz navrhl související zákon. Parlament ho projednal ve zrychleném řízení a hned v úterý ho schválil.

Orbánův kabinet v přijatých dokumentech tvrdí, že není jasné, odkud zabavené ukrajinské cennosti pocházejí, kam směřují a k čemu jsou určené, a že přesun nesplňoval mezinárodní pravidla.

Tvrdí také, že způsob přepravy cenností a osoby, které je doprovázely, by mohly představovat riziko pro národní bezpečnost a že je třeba zjistit, zda nešlo o prostředky sloužící zločincům, teroristům či politickým organizacím.

Maďarský ministr: Peníze si necháme a čekáme na otevření Družby

Sama maďarská vláda přitom skrze svého ministra stavebnictví a dopravy Jánose Lázára přiznala, že zadržení ukrajinských peněz a zlata souvisí se sporem o obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska ropovodem Družba přes Ukrajinu.

„Pokud nás někdo vydírá, nemůžeme být tak hloupí, abychom to nechali jen tak být. Udělali jsme to z určitého důvodu a jejich peníze nevrátíme. Peníze tu prozatím zůstanou, zatímco čekáme na znovuotevření ropovodu a na nové dodávky ukrajinských peněz přes Maďarsko,“ prohlásil ministr Lázár.

„Maska spadla. Maďarští představitelé už své vydírání neskrývají,“ reagoval na Lázárovo vyjádření ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Otevřeně se přiznávají k braní rukojmí a krádeži peněz s cílem požadovat výkupné. Takové činy je třeba nazvat pravým jménem: státní terorismus. Žádáme o jasné mezinárodní odsouzení.“

Že zadržení konvoje souvisí s Družbou, naznačil už dříve i premiér Orbán. „Zastavili jsme dodávky benzinu na Ukrajinu, nedodáváme ani naftu, stále dodáváme elektřinu. Také zastavíme věci převážené Maďarskem, věci, které jsou pro Ukrajinu důležité, dokud nezískáme od Ukrajiny souhlas s dodávkami ropy,“ řekl v den zadržení ukrajinských bankovních pracovníků.

Sybiha opakovaně vyzval Maďary k vrácení zadržených cenností, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil Maďarsko z banditismu a požádal evropské lídry, aby ohledně tohoto chování nezůstávali zticha.

Kyjev: Zadržení byli 28 hodin v poutech a bez právní pomoci

Kyjev rovněž upozornil, že se sedmi zadrženými bankovními pracovníky, kteří konvoj doprovázeli, zacházeli Maďaři v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích.

„Zadržení byli vystaveni psychickému a fyzickému tlaku,“ uvedla ukrajinská diplomacie. Podle ní byli 28 hodin drženi v poutech, během přepravy měli zavázané oči a nebylo jim poskytnuto právní zastoupení ani přístup k ukrajinským diplomatům.

Jeden ze zatčených, který má cukrovku, ztratil vědomí a poté mu byl „násilně nitrožilně podán lék, který u něj způsobil prudký nárůst hladiny cukru v krvi a nástup hypertenze“, což si vyžádalo jeho převoz do nemocnice, uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Přestože Maďaři podle něj věděli, že kurýři nejsou ozbrojeni, zadržení provedli policisté z protiteroristického centra vybavení samopaly a granátomety. Zadrženým zabavili osobní věci včetně telefonů, z nichž většinu údajně nedostali zpět. V rozporu s pravidly také nemohli zadržení vypovídat ve svém rodném jazyce, ale komunikace probíhala v ruštině.

„Přestože neexistovaly žádné důkazy o zapojení zadržených ukrajinských občanů do nezákonných aktivit a (tito) měli po celou dobu status svědků, maďarská strana rozhodla o deportaci Ukrajinců a uvalila na ně tříletý zákaz vstupu do schengenského prostoru,“ uvádí resort.

Je to „legalizace“ bezpráví, tvrdí kritici

„Maďarsko se propadá do spirály bezpráví,“ podotkl dále Sybiha v souvislosti se zákonem, kterým Budapešť schválila, že zadržené cennosti Kyjevu nevrátí. „Poté, co ukradli peníze ukrajinské státní banky, nyní předkládají návrh zákona o ‚legalizaci‘ nezákonného zabavení. Jde o faktické uznání, že maďarské jednání postrádá jakýkoli právní základ.“

O tom, že v případu je „mnoho nezodpovězených otázek“, hovořili podle nevládního maďarského webu Telex také nejmenovaní členové parlamentního bezpečnostního výboru, který záležitost projednával. Podle webu naznačili, že z právního hlediska není jasné, proč bylo zahájeno vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz.

Podle jednoho člena výboru si mohla být sama vláda vědoma toho, že operace nebyla zcela legální, a proto poslanec Fideszu Máté Kocsis narychlo předložil zmíněný návrh zákona.

Rovněž právní zástupce Oščadbank v Maďarsku Lóránt Horváth míní, že Budapešť předložením zákona fakticky přiznala, že ukrajinské peníze a zlato zabavila nezákonně. Vláda tak podle něj přiznala, že pro zadržení majetku nebyl z trestního hlediska důvod, a proto případ z trestního řízení vyňala a vyšetřováním pověřila celní a daňovou správu.

Ukrajinská národní banka: Rutinní převoz

Právě i právníci firmy, která ukrajinskou Oščadbank v Maďarsku zastupuje, stejně jako Kyjev trvají na tom, že převoz peněz a zlata byl zcela v souladu s pravidly.

„Oščadbank přepravuje finanční prostředky po této trase od roku 2022 s vědomím maďarských úřadů. (Poslední) transport nelze považovat za mimořádný, ani co se rozsahu týče,“ řekl webu Telex Horváth s tím, že úřady dostaly veškerou potřebnou dokumentaci.

Oščadbank uvedla, že přeprava probíhala na základě mezinárodní dohody s rakouskou Raiffeisen Bank a že takové přesuny provádějí bankovní vozidla každý týden.

Také Ukrajinská národní banka (NBU) označila převoz z minulého týdne za rutinní. „Přeprava hotovosti pouze po zemi je normou od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu,“ uvedla NBU s tím, že před rokem 2022 se tak dělo letecky.

„Poptávka po hotovostních měnách je způsobena objektivními důvody souvisejícími s totální válkou,“ dodala s odkazem na zvýšenou poptávku po zahraniční měně během války a s tím spojenou potřebu Kyjeva disponovat odpovídajícími rezervami v hotovosti.

Média: Peníze pro Ukrajinu převážela i firma Orbánova přítele

Jak navíc uvedl web Telex, velké zásilky hotovosti mířící na Ukrajinu přepravovala od roku 2022 přes Maďarsko také logistická firma Criterion Készpénzlogisztikai (Criterion Cash Logistics), jejímž vlastníkem je podnikatel István Garancsi, přítel premiéra Orbána.

Transporty obvykle probíhaly každý týden, někdy i několikrát týdně. Zaměstnanci společnosti Criterion peníze vyzvedávali z rakouských bank a poté je přepravovali na ukrajinské hranice, kde zásilku převzaly ukrajinské týmy.

Šlo o legální přesuny, o kterých úřady věděly. V některých případech byla požádána o pomoc i rakouská policie, dodávají maďarská média.

Předvolební napětí

V případě ukrajinského konvoje z minulého týdne však Budapešť mluví o vážném podezření. „Požadujeme od Kyjeva okamžité odpovědi ohledně velkých zásilek hotovosti procházejících Maďarskem, které vyvolávají vážné otázky o možném spojení s ukrajinskou válečnou mafií,“ prohlásil ministr zahraničí Peter Szijjártó.

Provládní média už rozehrávají scénáře, že převoz mohl souviset s „nelegálním obchodováním se zbraněmi“ či právě s blížícími se volbami, neboť podle nich „jak Brusel, tak Kyjev mají zájem na změně vlády v Maďarsku“.

Agentura AP v této souvislosti dodává, že zmínka o „politických organizacích“, jejichž případné zapletení do případu chce Budapešť údajně prošetřit, vyvolává podezření, že vláda chce do celé záležitosti v rámci předvolebního boje zatáhnout i opozici.

Vládní kampaň před dubnovými parlamentními volbami totiž staví na nenávisti vůči Ukrajině a Orbán bez důkazů tvrdí, že stranu Tisza jeho hlavního soupeře Pétera Magyara financuje právě Ukrajina. Také ministr Lázár prohlásil, že prostředky ze zadrženého ukrajinského konvoje mohly být použity na financování opozičních stran před volbami.

Právní zástupci Oščadbank to odmítli. „Na základě našich znalostí případ nijak nesouvisí s financováním maďarských stran a nebyly do něj zapleteny žádné ukrajinské zločinecké skupiny,“ uvedla firma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dron zasáhl čtvrť v Dubaji, útokům čelilo i letiště v Kuvajtu

Bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl dubajskou luxusní čtvrť. Výskyt dronů zaznamenala i Saúdská Arábie, která dvacítku z nich sestřelila, několik jich zachytil i Kuvajt. V Ománu hasili nádrže na skladování paliva a neidentifikovaná střela zasáhla kontejnerovou loď severně od Spojených arabských emirátů. Dva zasažené tankery ve svých vodách hlásil ve středu večer také Irák. Útokům dronů čelilo v uplynulých hodinách mezinárodní letiště v Kuvajtu.
00:02Aktualizovánopřed 14 mminutami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 32 mminutami

Izrael znovu udeřil na Bejrút. Hizballáh mířil na centrálu Mossadu

Bejrút a jeho okolí v noci na čtvrtek čelil intenzivnímu bombardování ze strany Izraele, které zabilo nejméně jedenáct lidí. Zraněných je přes třicet. Napsal to ráno libanonský deník L’Orient-Le Jour, podle kterého o mrtvých informovalo ministerstvo zdravotnictví. Šíitské teroristické hnutí Hizballáh v odvetě vypálilo salvu raket na izraelskou vojenskou základnu.
04:15Aktualizovánopřed 39 mminutami

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 56 mminutami

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 1 hhodinou

Čína schválila zákon o etnické jednotě. Dle kritiků oslabí menšiny

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Ukrajinské zkušenosti s obranou proti dronům nacházejí uplatnění na Blízkém východě

Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie požádaly Kyjev o pomoc s obranou proti íránským dronům a podle mluvčího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už tam ukrajinští odborníci působí. Deníku New York Times zároveň Zelenskyj řekl, že se ukrajinští experti podílejí na ochraně americké základny v Jordánsku před stejnou hrozbou.
před 1 hhodinou
Načítání...