Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.

Maďaři minulý týden zadrželi pracovníky ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří doprovázeli konvoj převážející z Rakouska na Ukrajinu hotovost a zlato. Zatímco pracovníky později vyhostili, cennosti nevrátili a mluvili o podezření z praní špinavých peněz. Podle Kyjeva přitom šlo o rutinní mezibankovní převoz splňující příslušné zákony.

Tento týden maďarská vláda a parlament rozhodly, že Budapešť ukrajinské peníze a zlato zadrží, dokud daňová a celní správa – nikoliv policie – případ nevyšetří. Kabinet v pondělí nejprve přijal příslušné nařízení a ještě tentýž den vládní Fidesz navrhl související zákon. Parlament ho projednal ve zrychleném řízení a hned v úterý ho schválil.

Orbánův kabinet v přijatých dokumentech tvrdí, že není jasné, odkud zabavené ukrajinské cennosti pocházejí, kam směřují a k čemu jsou určené, a že přesun nesplňoval mezinárodní pravidla.

Tvrdí také, že způsob přepravy cenností a osoby, které je doprovázely, by mohly představovat riziko pro národní bezpečnost a že je třeba zjistit, zda nešlo o prostředky sloužící zločincům, teroristům či politickým organizacím.

Maďarský ministr: Peníze si necháme a čekáme na otevření Družby

Sama maďarská vláda přitom skrze svého ministra stavebnictví a dopravy Jánose Lázára přiznala, že zadržení ukrajinských peněz a zlata souvisí se sporem o obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska ropovodem Družba přes Ukrajinu.

„Pokud nás někdo vydírá, nemůžeme být tak hloupí, abychom to nechali jen tak být. Udělali jsme to z určitého důvodu a jejich peníze nevrátíme. Peníze tu prozatím zůstanou, zatímco čekáme na znovuotevření ropovodu a na nové dodávky ukrajinských peněz přes Maďarsko,“ prohlásil ministr Lázár.

„Maska spadla. Maďarští představitelé už své vydírání neskrývají,“ reagoval na Lázárovo vyjádření ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Otevřeně se přiznávají k braní rukojmí a krádeži peněz s cílem požadovat výkupné. Takové činy je třeba nazvat pravým jménem: státní terorismus. Žádáme o jasné mezinárodní odsouzení.“

Že zadržení konvoje souvisí s Družbou, naznačil už dříve i premiér Orbán. „Zastavili jsme dodávky benzinu na Ukrajinu, nedodáváme ani naftu, stále dodáváme elektřinu. Také zastavíme věci převážené přes Maďarsko, věci, které jsou pro Ukrajinu důležité, dokud nezískáme od Ukrajiny souhlas s dodávkami ropy,“ řekl v den zadržení ukrajinských bankovních pracovníků.

Sybiha opakovaně vyzval Maďary k vrácení zadržených cenností, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil Maďarsko z banditismu a požádal evropské lídry, aby ohledně tohoto chování nezůstávali zticha.

Kyjev: Zadržení byli 28 hodin v poutech a bez právní pomoci

Kyjev rovněž upozornil, že se sedmi zadrženými bankovními pracovníky, kteří konvoj doprovázeli, zacházeli Maďaři v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích.

„Zadržení byli vystaveni psychickému a fyzickému tlaku,“ uvedla ukrajinská diplomacie. Podle ní byli 28 hodin drženi v poutech, během přepravy měli zavázané oči a nebylo jim poskytnuto právní zastoupení ani přístup k ukrajinským diplomatům.

Jeden ze zatčených, který má cukrovku, ztratil vědomí a poté mu byl „násilně nitrožilně podán lék, který u něj způsobil prudký nárůst hladiny cukru v krvi a nástup hypertenze“, což si vyžádalo jeho převoz do nemocnice, uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Přestože Maďaři podle něj věděli, že kurýři nejsou ozbrojeni, zadržení provedli policisté z protiteroristického centra vybavení samopaly a granátomety. Zadrženým zabavili osobní věci včetně telefonů, z nichž většinu údajně nedostali zpět. V rozporu s pravidly také nemohli zadržení vypovídat ve svém rodném jazyce, ale komunikace probíhala v ruštině.

„Přestože neexistovaly žádné důkazy o zapojení zadržených ukrajinských občanů do nezákonných aktivit a (tito) měli po celou dobu status svědků, maďarská strana rozhodla o deportaci Ukrajinců a uvalila na ně tříletý zákaz vstupu do schengenského prostoru,“ uvádí resort.

Je to „legalizace“ bezpráví, tvrdí kritici

„Maďarsko se propadá do spirály bezpráví,“ podotkl dále Sybiha v souvislosti se zákonem, kterým Budapešť schválila, že zadržené cennosti Kyjevu nevrátí. „Poté, co ukradli peníze ukrajinské státní banky, nyní předkládají návrh zákona o ‚legalizaci‘ nezákonného zabavení. Jde o faktické uznání, že maďarské jednání postrádá jakýkoli právní základ.“

O tom, že v případu je „mnoho nezodpovězených otázek“, hovořili podle nevládního maďarského webu Telex také nejmenovaní členové parlamentního bezpečnostního výboru, který záležitost projednával. Podle webu naznačili, že z právního hlediska není jasné, proč bylo zahájeno vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz.

Podle jednoho člena výboru si mohla být sama vláda vědoma toho, že operace nebyla zcela legální, a proto poslanec Fideszu Máté Kocsis narychlo předložil zmíněný návrh zákona.

Rovněž právní zástupce Oščadbank v Maďarsku Lóránt Horváth míní, že Budapešť předložením zákona fakticky přiznala, že ukrajinské peníze a zlato zabavila nezákonně. Vláda tak podle něj přiznala, že pro zadržení majetku nebyl z trestního hlediska důvod, a proto případ z trestního řízení vyňala a vyšetřováním pověřila celní a daňovou správu.

Ukrajinská národní banka: Rutinní převoz

Právě i právníci firmy, která ukrajinskou Oščadbank v Maďarsku zastupuje, stejně jako Kyjev trvají na tom, že převoz peněz a zlata byl zcela v souladu s pravidly.

„Oščadbank přepravuje finanční prostředky po této trase od roku 2022 s vědomím maďarských úřadů. (Poslední) transport nelze považovat za mimořádný, ani co se rozsahu týče,“ řekl webu Telex Horváth s tím, že úřady dostaly veškerou potřebnou dokumentaci.

Oščadbank uvedla, že přeprava probíhala na základě mezinárodní dohody s rakouskou Raiffeisen Bank a že takové přesuny provádějí bankovní vozidla každý týden.

Také Ukrajinská národní banka (NBU) označila převoz z minulého týdne za rutinní. „Přeprava hotovosti pouze po zemi je normou od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu,“ uvedla NBU s tím, že před rokem 2022 se tak dělo letecky.

„Poptávka po hotovostních měnách je způsobena objektivními důvody souvisejícími s totální válkou,“ dodala s odkazem na zvýšenou poptávku po zahraniční měně během války a s tím spojenou potřebu Kyjeva disponovat odpovídajícími rezervami v hotovosti.

Média: Peníze pro Ukrajinu převážela i firma Orbánova přítele

Jak navíc uvedl web Telex, velké zásilky hotovosti mířící na Ukrajinu přepravovala od roku 2022 přes Maďarsko také logistická firma Criterion Készpénzlogisztikai (Criterion Cash Logistics), jejímž vlastníkem je podnikatel István Garancsi, přítel premiéra Orbána.

Transporty obvykle probíhaly každý týden, někdy i několikrát týdně. Zaměstnanci společnosti Criterion peníze vyzvedávali z rakouských bank a poté je přepravovali na ukrajinské hranice, kde zásilku převzaly ukrajinské týmy.

Šlo o legální přesuny, o kterých úřady věděly. V některých případech byla požádána o pomoc i rakouská policie, dodávají maďarská média.

Předvolební napětí

V případě ukrajinského konvoje z minulého týdne však Budapešť mluví o vážném podezření. „Požadujeme od Kyjeva okamžité odpovědi ohledně velkých zásilek hotovosti procházejících Maďarskem, které vyvolávají vážné otázky o možném spojení s ukrajinskou válečnou mafií,“ prohlásil ministr zahraničí Peter Szijjártó.

Provládní média už rozehrávají scénáře, že převoz mohl souviset s „nelegálním obchodováním se zbraněmi“ či právě s blížícími se volbami, neboť podle nich „jak Brusel, tak Kyjev mají zájem na změně vlády v Maďarsku“.

Agentura AP v této souvislosti dodává, že zmínka o „politických organizacích“, jejichž případné zapletení do případu chce Budapešť údajně prošetřit, vyvolává podezření, že vláda chce do celé záležitosti v rámci předvolebního boje zatáhnout i opozici.

Vládní kampaň před dubnovými parlamentními volbami totiž staví na nenávisti vůči Ukrajině a Orbán bez důkazů tvrdí, že stranu Tisza jeho hlavního soupeře Pétera Magyara financuje právě Ukrajina. Také ministr Lázár prohlásil, že prostředky ze zadrženého ukrajinského konvoje mohly být použity na financování opozičních stran před volbami.

Právní zástupci Oščadbank to odmítli. „Na základě našich znalostí případ nijak nesouvisí s financováním maďarských stran a nebyly do něj zapleteny žádné ukrajinské zločinecké skupiny,“ uvedla firma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 16 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 16 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...