Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.

Maďaři minulý týden zadrželi pracovníky ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří doprovázeli konvoj převážející z Rakouska na Ukrajinu hotovost a zlato. Zatímco pracovníky později vyhostili, cennosti nevrátili a mluvili o podezření z praní špinavých peněz. Podle Kyjeva přitom šlo o rutinní mezibankovní převoz splňující příslušné zákony.

Tento týden maďarská vláda a parlament rozhodly, že Budapešť ukrajinské peníze a zlato zadrží, dokud daňová a celní správa – nikoliv policie – případ nevyšetří. Kabinet v pondělí nejprve přijal příslušné nařízení a ještě tentýž den vládní Fidesz navrhl související zákon. Parlament ho projednal ve zrychleném řízení a hned v úterý ho schválil.

Orbánův kabinet v přijatých dokumentech tvrdí, že není jasné, odkud zabavené ukrajinské cennosti pocházejí, kam směřují a k čemu jsou určené, a že přesun nesplňoval mezinárodní pravidla.

Tvrdí také, že způsob přepravy cenností a osoby, které je doprovázely, by mohly představovat riziko pro národní bezpečnost a že je třeba zjistit, zda nešlo o prostředky sloužící zločincům, teroristům či politickým organizacím.

Maďarský ministr: Peníze si necháme a čekáme na otevření Družby

Sama maďarská vláda přitom skrze svého ministra stavebnictví a dopravy Jánose Lázára přiznala, že zadržení ukrajinských peněz a zlata souvisí se sporem o obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska ropovodem Družba přes Ukrajinu.

„Pokud nás někdo vydírá, nemůžeme být tak hloupí, abychom to nechali jen tak být. Udělali jsme to z určitého důvodu a jejich peníze nevrátíme. Peníze tu prozatím zůstanou, zatímco čekáme na znovuotevření ropovodu a na nové dodávky ukrajinských peněz přes Maďarsko,“ prohlásil ministr Lázár.

„Maska spadla. Maďarští představitelé už své vydírání neskrývají,“ reagoval na Lázárovo vyjádření ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Otevřeně se přiznávají k braní rukojmí a krádeži peněz s cílem požadovat výkupné. Takové činy je třeba nazvat pravým jménem: státní terorismus. Žádáme o jasné mezinárodní odsouzení.“

Že zadržení konvoje souvisí s Družbou, naznačil už dříve i premiér Orbán. „Zastavili jsme dodávky benzinu na Ukrajinu, nedodáváme ani naftu, stále dodáváme elektřinu. Také zastavíme věci převážené přes Maďarsko, věci, které jsou pro Ukrajinu důležité, dokud nezískáme od Ukrajiny souhlas s dodávkami ropy,“ řekl v den zadržení ukrajinských bankovních pracovníků.

Sybiha opakovaně vyzval Maďary k vrácení zadržených cenností, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil Maďarsko z banditismu a požádal evropské lídry, aby ohledně tohoto chování nezůstávali zticha.

Kyjev: Zadržení byli 28 hodin v poutech a bez právní pomoci

Kyjev rovněž upozornil, že se sedmi zadrženými bankovními pracovníky, kteří konvoj doprovázeli, zacházeli Maďaři v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích.

„Zadržení byli vystaveni psychickému a fyzickému tlaku,“ uvedla ukrajinská diplomacie. Podle ní byli 28 hodin drženi v poutech, během přepravy měli zavázané oči a nebylo jim poskytnuto právní zastoupení ani přístup k ukrajinským diplomatům.

Jeden ze zatčených, který má cukrovku, ztratil vědomí a poté mu byl „násilně nitrožilně podán lék, který u něj způsobil prudký nárůst hladiny cukru v krvi a nástup hypertenze“, což si vyžádalo jeho převoz do nemocnice, uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Přestože Maďaři podle něj věděli, že kurýři nejsou ozbrojeni, zadržení provedli policisté z protiteroristického centra vybavení samopaly a granátomety. Zadrženým zabavili osobní věci včetně telefonů, z nichž většinu údajně nedostali zpět. V rozporu s pravidly také nemohli zadržení vypovídat ve svém rodném jazyce, ale komunikace probíhala v ruštině.

„Přestože neexistovaly žádné důkazy o zapojení zadržených ukrajinských občanů do nezákonných aktivit a (tito) měli po celou dobu status svědků, maďarská strana rozhodla o deportaci Ukrajinců a uvalila na ně tříletý zákaz vstupu do schengenského prostoru,“ uvádí resort.

Je to „legalizace“ bezpráví, tvrdí kritici

„Maďarsko se propadá do spirály bezpráví,“ podotkl dále Sybiha v souvislosti se zákonem, kterým Budapešť schválila, že zadržené cennosti Kyjevu nevrátí. „Poté, co ukradli peníze ukrajinské státní banky, nyní předkládají návrh zákona o ‚legalizaci‘ nezákonného zabavení. Jde o faktické uznání, že maďarské jednání postrádá jakýkoli právní základ.“

O tom, že v případu je „mnoho nezodpovězených otázek“, hovořili podle nevládního maďarského webu Telex také nejmenovaní členové parlamentního bezpečnostního výboru, který záležitost projednával. Podle webu naznačili, že z právního hlediska není jasné, proč bylo zahájeno vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz.

Podle jednoho člena výboru si mohla být sama vláda vědoma toho, že operace nebyla zcela legální, a proto poslanec Fideszu Máté Kocsis narychlo předložil zmíněný návrh zákona.

Rovněž právní zástupce Oščadbank v Maďarsku Lóránt Horváth míní, že Budapešť předložením zákona fakticky přiznala, že ukrajinské peníze a zlato zabavila nezákonně. Vláda tak podle něj přiznala, že pro zadržení majetku nebyl z trestního hlediska důvod, a proto případ z trestního řízení vyňala a vyšetřováním pověřila celní a daňovou správu.

Ukrajinská národní banka: Rutinní převoz

Právě i právníci firmy, která ukrajinskou Oščadbank v Maďarsku zastupuje, stejně jako Kyjev trvají na tom, že převoz peněz a zlata byl zcela v souladu s pravidly.

„Oščadbank přepravuje finanční prostředky po této trase od roku 2022 s vědomím maďarských úřadů. (Poslední) transport nelze považovat za mimořádný, ani co se rozsahu týče,“ řekl webu Telex Horváth s tím, že úřady dostaly veškerou potřebnou dokumentaci.

Oščadbank uvedla, že přeprava probíhala na základě mezinárodní dohody s rakouskou Raiffeisen Bank a že takové přesuny provádějí bankovní vozidla každý týden.

Také Ukrajinská národní banka (NBU) označila převoz z minulého týdne za rutinní. „Přeprava hotovosti pouze po zemi je normou od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu,“ uvedla NBU s tím, že před rokem 2022 se tak dělo letecky.

„Poptávka po hotovostních měnách je způsobena objektivními důvody souvisejícími s totální válkou,“ dodala s odkazem na zvýšenou poptávku po zahraniční měně během války a s tím spojenou potřebu Kyjeva disponovat odpovídajícími rezervami v hotovosti.

Média: Peníze pro Ukrajinu převážela i firma Orbánova přítele

Jak navíc uvedl web Telex, velké zásilky hotovosti mířící na Ukrajinu přepravovala od roku 2022 přes Maďarsko také logistická firma Criterion Készpénzlogisztikai (Criterion Cash Logistics), jejímž vlastníkem je podnikatel István Garancsi, přítel premiéra Orbána.

Transporty obvykle probíhaly každý týden, někdy i několikrát týdně. Zaměstnanci společnosti Criterion peníze vyzvedávali z rakouských bank a poté je přepravovali na ukrajinské hranice, kde zásilku převzaly ukrajinské týmy.

Šlo o legální přesuny, o kterých úřady věděly. V některých případech byla požádána o pomoc i rakouská policie, dodávají maďarská média.

Předvolební napětí

V případě ukrajinského konvoje z minulého týdne však Budapešť mluví o vážném podezření. „Požadujeme od Kyjeva okamžité odpovědi ohledně velkých zásilek hotovosti procházejících Maďarskem, které vyvolávají vážné otázky o možném spojení s ukrajinskou válečnou mafií,“ prohlásil ministr zahraničí Peter Szijjártó.

Provládní média už rozehrávají scénáře, že převoz mohl souviset s „nelegálním obchodováním se zbraněmi“ či právě s blížícími se volbami, neboť podle nich „jak Brusel, tak Kyjev mají zájem na změně vlády v Maďarsku“.

Agentura AP v této souvislosti dodává, že zmínka o „politických organizacích“, jejichž případné zapletení do případu chce Budapešť údajně prošetřit, vyvolává podezření, že vláda chce do celé záležitosti v rámci předvolebního boje zatáhnout i opozici.

Vládní kampaň před dubnovými parlamentními volbami totiž staví na nenávisti vůči Ukrajině a Orbán bez důkazů tvrdí, že stranu Tisza jeho hlavního soupeře Pétera Magyara financuje právě Ukrajina. Také ministr Lázár prohlásil, že prostředky ze zadrženého ukrajinského konvoje mohly být použity na financování opozičních stran před volbami.

Právní zástupci Oščadbank to odmítli. „Na základě našich znalostí případ nijak nesouvisí s financováním maďarských stran a nebyly do něj zapleteny žádné ukrajinské zločinecké skupiny,“ uvedla firma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 48 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 1 hhodinou

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 6 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 8 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 9 hhodinami
Načítání...