Do oceánu se ročně dostane na osm milionů tun plastů. Shromažďují se na několika místech – ve skvrnách, které pokrývají obrovskou plochu. Vědci teď změřili největší z těchto plastových ostrovů.
Obrovský ostrov tvořený plastovým odpadem a plující po Tichém oceánu je podle nové studie ještě větší, než se vědci domnívali. Rychle se zvětšuje a momentálně jeho plocha přesahuje rozlohu Německa, Francie a Španělska dohromady.
Nizozemští vědci využili pro mapování plastového kontinentu flotilu lodí a letadel. Pomocí nich sledovali koncentraci umělohmotných lahví, sáčků, rybářských sítí a mikročástic. Vědci jí říkají „Great Pacific Garbage Patch“ (GPGP) neboli Velká tichomořská odpadková skvrna.
„Našli jsme v ní asi 80 tisíc tun plovoucího plastu,“ uvedl Laurent Lebreton, hlavní autor studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports. Pro srovnání, to odpovídá hmotnosti asi 500 velkých letadel. A jde o šestnáctkrát větší množství plastu, než ukazovaly dosavadní průzkumy. Nejvíc ale vědce zaskočilo, z kolika kusů plastu se plovoucí ostrov skládá – odhadují to na 1,8 bilionu kusů umělé hmoty.
To představuje rovnou dvě rizika pro mořský život současně. Mikroplasty, tedy částečky menší než pět milimetrů, tvoří většinu částic, z nichž je „ostrov“ vytvořený. Mohou se snadno dostat do zažívacího traktu mořských ryb, ptáků, plazů i savců. Přes ně zase proniknou do vnitřností predátorů, jako jsou medvědi nebo žraloci.
„Jiný dopad mají větší kousky plastů, především zbytky rybářských sítí,“ uvedl Lebreton. V nich mohou zvířata uvíznout – savcům a ptákům brání v pohybu a dýchání, ryby si o pevná plastová vlákna sítí zase mohou pořezat citlivé části těl. Pro mnoho druhů méně obratných zvířat, jako jsou třeba mořské želvy, představují sítě prakticky jistotu smrti.
Existuje řešení?
Protože se tento ostrov pohybuje v mezinárodních vodách, nehlásí se k němu žádný stát – jde o „problém někoho jiného“. Plastový ostrov zatím zkoumali jen vědci, kteří ale nemají sílu něco změnit, mohou problém jen popsat a analyzovat.
Nový výzkum byl financován z peněz holandského start-upu nadace Ocean Cleanup Foundation, který chce během pěti let plastovou skvrnu zlikvidovat, anebo alespoň zmenšit. Vědci našli v oceánu smutných čísel i jednu kapku naděje. Většinu plastového světadílu (asi 90 procent jeho rozlohy) tvoří velké kusy plastu – a právě ty se dají teoreticky mnohem snadněji vylovit.
Podle posledních čísel se na Zemi ročně vyrobí 322 milionů tun plastů. Ocean Cleanup Foundation tvrdí, že ročně se do světových oceánů dostane asi 8 milionů tun, většina se nashromáždí v pěti velkých pásech. Je však nesmírně těžké je pořádně popsat nebo zmapovat – jejich tvar, velikost i hustota a dokonce i umístění se kvůli mořským proudům neustále mění. Vědci je nyní zkusili co nejlépe zaznamenat pomocí 30 lodí a dvou letadel vybavených moderním skenery, které pořizují záznam ve 3D.
Zjistili, že největší z ostrovů má nyní rozměry 1,6 milionu kilometrů čtverečních a neustále roste. „Přísun plastových částic je vyšší než počet částic, které z něj odpadnou,“ popsal Lebreton. Navíc jde zřejmě jen o pomyslný vrcholek ledovce – vědci totiž netuší, co se děje pod hladinou – tam skenery neproniknou. „Úroveň znečištění v hlubších vrstvách oceánu nebo u mořského dna zůstává neznámou,“ píše se ve studii.
Nadace nyní plánuje vyrobit desítky plovoucích bariér, které by plasty izolovaly a pak by se daly v průběhu příštích pěti let odstranit. Za tuto dobu by tým složený ze 75 vědců a inženýrů chtěl zlikvidovat nejméně polovinu skvrny. Vyřešit celý problém ale bude složité – půjde to jen koordinovanou snahou po celém světě.
„Lidé se diví množství rybářského vybavení ve skvrně a ukazují prstem na rybářský průmysl. Ale přitom sami ryby jedí. Nejde ani tak o problém jednoho regionu nebo jednoho hospodářského odvětví, ale o to, jak konzumujeme a žijeme – všechny ty plasty na jedno použití,“ dodal Lebreton.
