Britští vědci objevili na výletě fosilii pravěké, téměř třímetrové mnohonožky

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Objev fosilie sice pochází už z roku 2018, paleontologové ho ale roky analyzovali a teprve teď ho popsali v článku pro časopis Journal of the Geological Society.

Když členovci vládli planetě

Arthropleura byl rod největších členovců, kteří kdy žili na Zemi. Dodnes se o nich ví jenom velmi málo. Podle všeho se živili ořechy, semeny nebo jinou rostlinnou stravou, možná ale lovili i první čtyřnožce, kteří jako potomci ryb před zhruba 390 miliony let obydlili souš.

Fosilie pravěké mnohonožky
Zdroj: Journal of the Geological Society

„Ten nález byl opravdu šťastná náhoda. Pobřeží Northumberlandu je známé díky hradům a scenériím, fosilie tam nikdo nehledá. Ten balvan ale spadl tak, že se rozlomil a zkamenělinu nádherně odhalil,“ popsal objev geolog Neil Davies z Cambridgeské univerzity. „Ta zkamenělina je tak obrovská, že jsme ji nahoru na útes vynášeli ve čtyřech,“ dodal.

Obří členovci žili v prvohorách v geologickém období karbon, tedy zhruba před 326 miliony lety. Bylo to více než sto milionů let předtím, než se na Zemi objevili první dinosauři. Anglie byla v době, kdy tito tvorové žili, ještě součástí prakontinentu Pangea a ležela blízko rovníku. Savci ani plazi tehdy ještě neexistovali a tito členovci nejspíš byli ve své době největšími tvory na planetě.

Z nejnovějšího nálezu pozůstatků jedince Arthropleura vyplývá, že jeho vnější kostra (exoskelet) byla široká asi 55 centimetrů a skládala se ze zhruba 30 segmentů, z nichž každý měl dvě nebo čtyři nohy. Celkem zvíře vážilo asi 50 kilogramů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 8 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 11 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 12 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...