Britští vědci objevili na výletě fosilii pravěké, téměř třímetrové mnohonožky

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Objev fosilie sice pochází už z roku 2018, paleontologové ho ale roky analyzovali a teprve teď ho popsali v článku pro časopis Journal of the Geological Society.

Když členovci vládli planetě

Arthropleura byl rod největších členovců, kteří kdy žili na Zemi. Dodnes se o nich ví jenom velmi málo. Podle všeho se živili ořechy, semeny nebo jinou rostlinnou stravou, možná ale lovili i první čtyřnožce, kteří jako potomci ryb před zhruba 390 miliony let obydlili souš.

Fosilie pravěké mnohonožky
Zdroj: Journal of the Geological Society

„Ten nález byl opravdu šťastná náhoda. Pobřeží Northumberlandu je známé díky hradům a scenériím, fosilie tam nikdo nehledá. Ten balvan ale spadl tak, že se rozlomil a zkamenělinu nádherně odhalil,“ popsal objev geolog Neil Davies z Cambridgeské univerzity. „Ta zkamenělina je tak obrovská, že jsme ji nahoru na útes vynášeli ve čtyřech,“ dodal.

Obří členovci žili v prvohorách v geologickém období karbon, tedy zhruba před 326 miliony lety. Bylo to více než sto milionů let předtím, než se na Zemi objevili první dinosauři. Anglie byla v době, kdy tito tvorové žili, ještě součástí prakontinentu Pangea a ležela blízko rovníku. Savci ani plazi tehdy ještě neexistovali a tito členovci nejspíš byli ve své době největšími tvory na planetě.

Z nejnovějšího nálezu pozůstatků jedince Arthropleura vyplývá, že jeho vnější kostra (exoskelet) byla široká asi 55 centimetrů a skládala se ze zhruba 30 segmentů, z nichž každý měl dvě nebo čtyři nohy. Celkem zvíře vážilo asi 50 kilogramů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 11 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 14 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
před 15 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 17 hhodinami

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Archeologové poprvé popsali případ člověka rozdrceného trebuchetem

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.