Zježenější než ježek. Vědci popsali nejtrnitějšího dinosaura

Nově objevený dinosaurus měl tak extrémní hroty po celém těle, že to podle paleontologů nedává z hlediska obrany žádný smysl.

„Celou svou kariéru jsem se zabývala obrněnými dinosaury. Ale nikdy jsem nic podobného neviděla,“ komentovala rekonstrukci dinosaura paleontoložka Susannah Maidment z Londýnského přírodovědného muzea pro web Science Alert. Tvor, o němž mluví, je nejstarším ankylosaurem, jehož fosilie byla kdy nalezená.

Vědci mu dali jméno Spicomellus afer a žil před asi 165 miliony lety, tedy asi o sto milionů let předtím, než po Zemi chodili slavní tyranosauři. Podle nové rekonstrukce to byl dinosaurus, který se nedal zaměnit s žádným jiným. Trnitějšího obratlovce totiž zatím věda neznala.

Jako z přehnané fikce

Obyvatel střední jury měl trny doslova poseté celé tělo. Ostny mu vyrůstaly z palcátu podobného ocasu, ze hřbetu a stáčely se mu v prstencích kolem boků, hlavně ale tvořily nápadný působivý límec kolem krku. Měřily více než metr. Na rekonstrukci, kterou londýnští paleontologové vytvořili, vypadá ankylosaurus spíš jako něco z přehnaného fantasy románu než jako zvíře, jež reálně chodilo po Zemi.

Nalezené kosti ankylosaura
Zdroj: Natural History Museum London

Spicomella už vědci znali dříve, ale z jediné kosti o něm moc nezjistili. Pak ale přišel další objev. Roku 2023 našel marocký zemědělec při práci na poli něco, co tam zjevně nepatřilo – obrovské kosti, jež vyplavily záplavy. Londýnští paleontologové okamžitě vyrazili na místo, aby zjistili víc.

Kostí tam našli takové množství, že z nich bez problémů rekonstruovali podobu dinosaura. Ve studii, kterou vydali v prestižním odborném žurnálu Nature, popsali, že na všech nalezených žebrech měl tvor nějaké hroty. Nic takového u žádného jiného ankylosaura ani jiného obratlovce nikdy nepozorovali. A něco tak bizarně výjimečného ve vědě vždy vyvolává otázku.

Proč?

U ankylosaurů se předpokládá, že jim jejich brnění sloužilo především při obraně před predátory, což tehdy byli hlavně megalosauři a allosauři – a konkrétně v Africe až devítimetrový Afrovenator abakensis. Jenže u nově objeveného druhu jsou trny, hroty a kostěná kopí, jež z jeho těla vybíhají, příliš extrémní na to, aby měla nějaký praktický význam.

Když selžou hypotézy o využití pro obranu nebo útok, většinou přírodovědci vsadí na druhou možnost v pořadí – sex. Vědci tak předpokládají, že zejména trny kolem krku sloužily nejspíš k předvádění se před samicemi nebo k rituálním soubojům s ostatními nápadníky. Jejich role by se tedy dala asi nejlépe přirovnat k hypertrofovaným kusadlům brouka roháče nebo rozvětvenému paroží jelenů.

Pozoruhodné na tomto nálezu je hlavně to, že taková vlastnost se většinou objevuje až v průběhu evoluce, kdy se postupně tento znak zvětšuje. Jenže, jak se píše v úvodu článku, tentokrát jde o vůbec nejstarší dochovaný nález ankylosaura, což nedává moc smysl. Nahrávalo by to úvaze, že tito dinosauři by mohli být mnohem starší, jen se zatím nepovedlo najít jejich pozůstatky.

Vědci z londýnského týmu teď pokračují ve výzkumu na místě nálezu (které v obavách před pašeráky a zloději tají) a doufají, že by tam mohli narazit na další kosti, které by pomohly příběh těchto fascinujících zvířat odvyprávět ještě detailněji a barevněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kůrovci disponují účinnou chemickou továrnou na štěpení celulózy, ukázal výzkum

Nový výzkum odhalil, že kůrovci jsou mnohem méně závislí na spolupráci s houbami, než se předpokládalo. Mohlo by to pomoci s jejich kontrolou, protože to naznačuje, že jejich šíření může být spojené se znečištěním ovzduší.
Právě teď‌‌

Rozmanitost Evropy a tajemství molekul. Do Česka míří nejprestižnější evropské granty

Evropská rada pro výzkum (ERC) vybrala 48 výzkumů, které dostanou v rámci grantů celkem 500 milionů eur (12,17 miliardy korun) na řešení vědeckých výzev, které vyžadují, aby výzkumníci spojili své znalosti. Dva z grantů letos míří do Česka. Každý z oceněných projektů dostane částku 8,5 milionu eur, v přepočtu 212 milionů korun.
před 4 mminutami

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 16 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 23 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
včera v 11:19‌‌

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
včera v 09:56‌‌

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
včera v 08:01‌‌

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
včera v 07:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.