Vědci zrekonstruovali podobu brouka z období dinosaurů. Jeho fosilii našli v barmském jantaru

Vědcům se podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé loni v barmském jantaru. Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků pomocí moderní výpočetní tomografie. Zařadili je do příbuzenství kovaříků. Výsledky studie pomohou podle nich lépe pochopit evoluci hmyzu v období druhohorní křídy.

Paleontolog David Peris několik exemplářů zajímavých brouků nalezl v lednu 2019 v druhohorním jantaru pocházejícím ze státu Kačjin v severní Barmě. Vědci z Česka, Španělska, Německa a USA spolu s ním poté začali detailně studovat jejich morfologii.

Pro virtuální rekonstrukci jednoho z velmi dobře zachovalých jedinců využili metodu výpočetní tomografie. „Na základě podrobného studia morfologie prostřednictvím moderní výpočetní tomografie jsme dokázali tyto brouky z období dinosaurů lépe zařadit a zjistili jsme, že byli velmi blízce příbuzní zástupcům dodnes žijící čeledi kovaříkovitých,“ uvedl Robin Kundrata z katedry zoologie, druhý hlavní autor studie a zároveň odborník na tuto skupinu brouků.

Svědectví o složení dávných ekosystémů

Hmyz uložený mnoho milionů let ve starém jantaru podává vědcům svědectví nejen o diverzitě a morfologii tehdy žijících evolučních linií, ale také o složení dávných ekosystémů, které se v mnohém lišily od těch nynějších. Kromě morfologie tedy vědci analyzovali také evoluční historii brouků na konci druhohor, kdy v měnícím se prostředí byla většina nahosemenných rostlin nahrazena kvetoucími krytosemennými rostlinami, což bývá často označováno jako křídová revoluce.

Tyto výrazné změny ekosystému umožnily prudký rozvoj mnoha skupin hmyzu, jako jsou zejména opylovači květů. Naopak další skupiny, které byly do té doby adaptovány na evolučně starší nahosemenné rostliny, tyto zásadní změny neustály a vyhynuly.

Vědci postupně sestavili seznam fosilních čeledí brouků z křídového jantaru, včetně zkoumaného druhu, které jsou známy pouze z té doby. Jelikož se nevyskytují v pozdějším fosilním záznamu, předpokládají, že nepřežily konec období druhohor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...