Vědci zrekonstruovali podobu brouka z období dinosaurů. Jeho fosilii našli v barmském jantaru

Vědcům se podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé loni v barmském jantaru. Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků pomocí moderní výpočetní tomografie. Zařadili je do příbuzenství kovaříků. Výsledky studie pomohou podle nich lépe pochopit evoluci hmyzu v období druhohorní křídy.

Paleontolog David Peris několik exemplářů zajímavých brouků nalezl v lednu 2019 v druhohorním jantaru pocházejícím ze státu Kačjin v severní Barmě. Vědci z Česka, Španělska, Německa a USA spolu s ním poté začali detailně studovat jejich morfologii.

Pro virtuální rekonstrukci jednoho z velmi dobře zachovalých jedinců využili metodu výpočetní tomografie. „Na základě podrobného studia morfologie prostřednictvím moderní výpočetní tomografie jsme dokázali tyto brouky z období dinosaurů lépe zařadit a zjistili jsme, že byli velmi blízce příbuzní zástupcům dodnes žijící čeledi kovaříkovitých,“ uvedl Robin Kundrata z katedry zoologie, druhý hlavní autor studie a zároveň odborník na tuto skupinu brouků.

Svědectví o složení dávných ekosystémů

Hmyz uložený mnoho milionů let ve starém jantaru podává vědcům svědectví nejen o diverzitě a morfologii tehdy žijících evolučních linií, ale také o složení dávných ekosystémů, které se v mnohém lišily od těch nynějších. Kromě morfologie tedy vědci analyzovali také evoluční historii brouků na konci druhohor, kdy v měnícím se prostředí byla většina nahosemenných rostlin nahrazena kvetoucími krytosemennými rostlinami, což bývá často označováno jako křídová revoluce.

Tyto výrazné změny ekosystému umožnily prudký rozvoj mnoha skupin hmyzu, jako jsou zejména opylovači květů. Naopak další skupiny, které byly do té doby adaptovány na evolučně starší nahosemenné rostliny, tyto zásadní změny neustály a vyhynuly.

Vědci postupně sestavili seznam fosilních čeledí brouků z křídového jantaru, včetně zkoumaného druhu, které jsou známy pouze z té doby. Jelikož se nevyskytují v pozdějším fosilním záznamu, předpokládají, že nepřežily konec období druhohor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 14 mminutami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 34 mminutami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 2 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...