Chobotnice jsou zřejmě mnohem starší než dinosauři, ukazuje nový objev

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Poté, co experti nález detailně analyzovali, dospěli k závěru, že tento pravěký bezobratlý tvor žil o celé miliony let dříve, než se u chobotnic dosud předpokládalo. A znamená to, že tito hlavonožci zřejmě vznikli ještě před érou dinosaurů.

Chobotnice nebyla žádný obr, měřila asi dvanáct centimetrů. Od těch současných se lišila zejména počtem chapadel. Zatímco ty současné jich mají osm, pravěká měla chapadel deset. Každé z nich mělo dvě řady přísavek. Vědci na základě vzhledu tohoto tvora odhadují, že zřejmě žil v mělké vodě nějakého zálivu tehdejšího tropického oceánu. 

Neznámý svět chobotnic

Objev je unikátní zejména tím, že se fosilie vůbec zachovala. Nejlépe se totiž dochovávají kosti a chobotnice žádné nemají. „Fosilie měkkých tkání se nacházejí velmi vzácně, s výjimkou několika málo míst,“ komentoval nález zoolog Mike Vecchione ze Smithsonian National Museum of Natural History. „Je to úžasný nález. Posouvá to předky dnešních chobotnic mnohem dál do minulosti, než jsme zatím věděli.“

Exemplář paleontologové objevili ve vápencové formaci Bear Gulch v Montaně. Tu roku 1988 jako dar dostalo Královskému muzeu Ontario v Kanadě. Fosilie tak desítky let ležela přehlížená v šuplíku, zatímco vědci studovali pozůstatky žraloků a další nálezy z této lokality. Pak si ale badatelé všimli deseti drobných chapadélek otisknutých ve vápenci.

Dobře zachovalá fosilie také „vykazuje určité známky inkoustového váčku“, který pravděpodobně sloužil k vystřikování tmavé tekuté tekutiny, díky níž mohl tvor uniknout predátorům – stejný trik využívají i moderní hlavonožci, upozornil paleontolog Christopher Whalen, který je spoluautorem studie. 

Vědci tvora pojmenovali Syllipsimopodi bideni, podle amerického prezidenta Joe Bidena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...