Punk a Emo žili před 400 miliony lety. Změnili pohled na vývoj pravěkých měkkýšů

Vědci objevili dva pravěké zkamenělé tvory, jimž dali přezdívky Punk a Emo. Tyto stovky miliony let staré fosilie ukazují, jak nečekaně složitý a současně přizpůsobivý byl prvohorní život.

Měkkýši jsou i dnes jednou z nejrozmanitějších skupin živočichů na světě: existuje jich přes 135 tisíc druhů. Byly dokonce doby, kdy „vládli planetě“. To však bylo velmi dávno a vědci z této éry nemají dostatek fosilních důkazů. Každý nový objev proto pomáhá vyprávět příběh o počátcích života na Zemi přesněji. Teď vědci objevili dva nové „vypravěče“, kteří přinášejí nový pohled.

Paleontologové našli zkameněliny z období siluru v hrabství Herefordshire. Jejich objev zpochybňuje dlouholetý názor, že pravěcí měkkýši žijící před asi 400 miliony lety byli stavbou těla i způsobem života velmi primitivní.

Pohled ve 3D

Punk ferox a Emo vorticaudum, jak vědci nové druhy pojmenovali, jsou „rebelové“. Jsou sice evolučně nesmírně staří, přesto měli některé jedinečné vlastnosti a byli poměrně složití a přizpůsobiví – jak tvarem tak tím, jaká místa dokázali obývat.

Britští vědci vedení Markem Suttonem z Imperial College v Londýně to zjistili díky 3D rekonstrukci podoby obou tvorů pomocí pokročilých zobrazovacích technik, včetně rentgenového skenování. Pomohlo jim, že zkameněliny byly dobře zachovalé.

Život na dně

Obě fosilie měly hladkou spodní stranu, což naznačuje, že žily na mořském dně. Měly ale i některé jedinečné rysy a netradiční pohybové strategie. Fosilie Emo se zachovala ve složené poloze, což naznačuje, že se pohybovala podobně jako moderní píďalka:

U zkameněliny Punk je to ale složitější, tam se vědcům způsob jejího pohybu rekonstruovat nepovedlo. Tvor měl totiž typ svalnaté nohy, která se nepodobá ničemu, co by měl jakýkoliv druh moderních měkkýšů. Paleontologové tak nemají s čím srovnávat.

Podle všeho tito tvorové, kteří žili v oceánech, nejvíc připomínali moderní chroustnatky. To jsou měkkýši žijící na skalách v příbojové zóně, ale i v hlubokých vodách, někdy až sedm tisíc metrů.

Chroustnatka čárkovaná
Zdroj: Wikimedia Commons/Kirt L. Onthank

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled