Punk a Emo žili před 400 miliony lety. Změnili pohled na vývoj pravěkých měkkýšů

Vědci objevili dva pravěké zkamenělé tvory, jimž dali přezdívky Punk a Emo. Tyto stovky miliony let staré fosilie ukazují, jak nečekaně složitý a současně přizpůsobivý byl prvohorní život.

Měkkýši jsou i dnes jednou z nejrozmanitějších skupin živočichů na světě: existuje jich přes 135 tisíc druhů. Byly dokonce doby, kdy „vládli planetě“. To však bylo velmi dávno a vědci z této éry nemají dostatek fosilních důkazů. Každý nový objev proto pomáhá vyprávět příběh o počátcích života na Zemi přesněji. Teď vědci objevili dva nové „vypravěče“, kteří přinášejí nový pohled.

Paleontologové našli zkameněliny z období siluru v hrabství Herefordshire. Jejich objev zpochybňuje dlouholetý názor, že pravěcí měkkýši žijící před asi 400 miliony lety byli stavbou těla i způsobem života velmi primitivní.

Pohled ve 3D

Punk ferox a Emo vorticaudum, jak vědci nové druhy pojmenovali, jsou „rebelové“. Jsou sice evolučně nesmírně staří, přesto měli některé jedinečné vlastnosti a byli poměrně složití a přizpůsobiví – jak tvarem tak tím, jaká místa dokázali obývat.

Britští vědci vedení Markem Suttonem z Imperial College v Londýně to zjistili díky 3D rekonstrukci podoby obou tvorů pomocí pokročilých zobrazovacích technik, včetně rentgenového skenování. Pomohlo jim, že zkameněliny byly dobře zachovalé.

Život na dně

Obě fosilie měly hladkou spodní stranu, což naznačuje, že žily na mořském dně. Měly ale i některé jedinečné rysy a netradiční pohybové strategie. Fosilie Emo se zachovala ve složené poloze, což naznačuje, že se pohybovala podobně jako moderní píďalka:

U zkameněliny Punk je to ale složitější, tam se vědcům způsob jejího pohybu rekonstruovat nepovedlo. Tvor měl totiž typ svalnaté nohy, která se nepodobá ničemu, co by měl jakýkoliv druh moderních měkkýšů. Paleontologové tak nemají s čím srovnávat.

Podle všeho tito tvorové, kteří žili v oceánech, nejvíc připomínali moderní chroustnatky. To jsou měkkýši žijící na skalách v příbojové zóně, ale i v hlubokých vodách, někdy až sedm tisíc metrů.

Chroustnatka čárkovaná
Zdroj: Wikimedia Commons/Kirt L. Onthank

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...