Punk a Emo žili před 400 miliony lety. Změnili pohled na vývoj pravěkých měkkýšů

Vědci objevili dva pravěké zkamenělé tvory, jimž dali přezdívky Punk a Emo. Tyto stovky miliony let staré fosilie ukazují, jak nečekaně složitý a současně přizpůsobivý byl prvohorní život.

Měkkýši jsou i dnes jednou z nejrozmanitějších skupin živočichů na světě: existuje jich přes 135 tisíc druhů. Byly dokonce doby, kdy „vládli planetě“. To však bylo velmi dávno a vědci z této éry nemají dostatek fosilních důkazů. Každý nový objev proto pomáhá vyprávět příběh o počátcích života na Zemi přesněji. Teď vědci objevili dva nové „vypravěče“, kteří přinášejí nový pohled.

Paleontologové našli zkameněliny z období siluru v hrabství Herefordshire. Jejich objev zpochybňuje dlouholetý názor, že pravěcí měkkýši žijící před asi 400 miliony lety byli stavbou těla i způsobem života velmi primitivní.

Pohled ve 3D

Punk ferox a Emo vorticaudum, jak vědci nové druhy pojmenovali, jsou „rebelové“. Jsou sice evolučně nesmírně staří, přesto měli některé jedinečné vlastnosti a byli poměrně složití a přizpůsobiví – jak tvarem tak tím, jaká místa dokázali obývat.

Britští vědci vedení Markem Suttonem z Imperial College v Londýně to zjistili díky 3D rekonstrukci podoby obou tvorů pomocí pokročilých zobrazovacích technik, včetně rentgenového skenování. Pomohlo jim, že zkameněliny byly dobře zachovalé.

Život na dně

Obě fosilie měly hladkou spodní stranu, což naznačuje, že žily na mořském dně. Měly ale i některé jedinečné rysy a netradiční pohybové strategie. Fosilie Emo se zachovala ve složené poloze, což naznačuje, že se pohybovala podobně jako moderní píďalka:

U zkameněliny Punk je to ale složitější, tam se vědcům způsob jejího pohybu rekonstruovat nepovedlo. Tvor měl totiž typ svalnaté nohy, která se nepodobá ničemu, co by měl jakýkoliv druh moderních měkkýšů. Paleontologové tak nemají s čím srovnávat.

Podle všeho tito tvorové, kteří žili v oceánech, nejvíc připomínali moderní chroustnatky. To jsou měkkýši žijící na skalách v příbojové zóně, ale i v hlubokých vodách, někdy až sedm tisíc metrů.

Chroustnatka čárkovaná
Zdroj: Wikimedia Commons/Kirt L. Onthank

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025

Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
11. 6. 2025

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
11. 6. 2025
Načítání...