Punk a Emo žili před 400 miliony lety. Změnili pohled na vývoj pravěkých měkkýšů

Vědci objevili dva pravěké zkamenělé tvory, jimž dali přezdívky Punk a Emo. Tyto stovky miliony let staré fosilie ukazují, jak nečekaně složitý a současně přizpůsobivý byl prvohorní život.

Měkkýši jsou i dnes jednou z nejrozmanitějších skupin živočichů na světě: existuje jich přes 135 tisíc druhů. Byly dokonce doby, kdy „vládli planetě“. To však bylo velmi dávno a vědci z této éry nemají dostatek fosilních důkazů. Každý nový objev proto pomáhá vyprávět příběh o počátcích života na Zemi přesněji. Teď vědci objevili dva nové „vypravěče“, kteří přinášejí nový pohled.

Paleontologové našli zkameněliny z období siluru v hrabství Herefordshire. Jejich objev zpochybňuje dlouholetý názor, že pravěcí měkkýši žijící před asi 400 miliony lety byli stavbou těla i způsobem života velmi primitivní.

Pohled ve 3D

Punk ferox a Emo vorticaudum, jak vědci nové druhy pojmenovali, jsou „rebelové“. Jsou sice evolučně nesmírně staří, přesto měli některé jedinečné vlastnosti a byli poměrně složití a přizpůsobiví – jak tvarem tak tím, jaká místa dokázali obývat.

Britští vědci vedení Markem Suttonem z Imperial College v Londýně to zjistili díky 3D rekonstrukci podoby obou tvorů pomocí pokročilých zobrazovacích technik, včetně rentgenového skenování. Pomohlo jim, že zkameněliny byly dobře zachovalé.

Život na dně

Obě fosilie měly hladkou spodní stranu, což naznačuje, že žily na mořském dně. Měly ale i některé jedinečné rysy a netradiční pohybové strategie. Fosilie Emo se zachovala ve složené poloze, což naznačuje, že se pohybovala podobně jako moderní píďalka:

U zkameněliny Punk je to ale složitější, tam se vědcům způsob jejího pohybu rekonstruovat nepovedlo. Tvor měl totiž typ svalnaté nohy, která se nepodobá ničemu, co by měl jakýkoliv druh moderních měkkýšů. Paleontologové tak nemají s čím srovnávat.

Podle všeho tito tvorové, kteří žili v oceánech, nejvíc připomínali moderní chroustnatky. To jsou měkkýši žijící na skalách v příbojové zóně, ale i v hlubokých vodách, někdy až sedm tisíc metrů.

Chroustnatka čárkovaná
Zdroj: Wikimedia Commons/Kirt L. Onthank

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 14 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...