Punk a Emo žili před 400 miliony lety. Změnili pohled na vývoj pravěkých měkkýšů

Vědci objevili dva pravěké zkamenělé tvory, jimž dali přezdívky Punk a Emo. Tyto stovky miliony let staré fosilie ukazují, jak nečekaně složitý a současně přizpůsobivý byl prvohorní život.

Měkkýši jsou i dnes jednou z nejrozmanitějších skupin živočichů na světě: existuje jich přes 135 tisíc druhů. Byly dokonce doby, kdy „vládli planetě“. To však bylo velmi dávno a vědci z této éry nemají dostatek fosilních důkazů. Každý nový objev proto pomáhá vyprávět příběh o počátcích života na Zemi přesněji. Teď vědci objevili dva nové „vypravěče“, kteří přinášejí nový pohled.

Paleontologové našli zkameněliny z období siluru v hrabství Herefordshire. Jejich objev zpochybňuje dlouholetý názor, že pravěcí měkkýši žijící před asi 400 miliony lety byli stavbou těla i způsobem života velmi primitivní.

Pohled ve 3D

Punk ferox a Emo vorticaudum, jak vědci nové druhy pojmenovali, jsou „rebelové“. Jsou sice evolučně nesmírně staří, přesto měli některé jedinečné vlastnosti a byli poměrně složití a přizpůsobiví – jak tvarem tak tím, jaká místa dokázali obývat.

Britští vědci vedení Markem Suttonem z Imperial College v Londýně to zjistili díky 3D rekonstrukci podoby obou tvorů pomocí pokročilých zobrazovacích technik, včetně rentgenového skenování. Pomohlo jim, že zkameněliny byly dobře zachovalé.

Život na dně

Obě fosilie měly hladkou spodní stranu, což naznačuje, že žily na mořském dně. Měly ale i některé jedinečné rysy a netradiční pohybové strategie. Fosilie Emo se zachovala ve složené poloze, což naznačuje, že se pohybovala podobně jako moderní píďalka:

U zkameněliny Punk je to ale složitější, tam se vědcům způsob jejího pohybu rekonstruovat nepovedlo. Tvor měl totiž typ svalnaté nohy, která se nepodobá ničemu, co by měl jakýkoliv druh moderních měkkýšů. Paleontologové tak nemají s čím srovnávat.

Podle všeho tito tvorové, kteří žili v oceánech, nejvíc připomínali moderní chroustnatky. To jsou měkkýši žijící na skalách v příbojové zóně, ale i v hlubokých vodách, někdy až sedm tisíc metrů.

Chroustnatka čárkovaná
Zdroj: Wikimedia Commons/Kirt L. Onthank

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...