Vědci objevili fosilii nejstaršího známého pulce

Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s dinosaury v období jury přibližně před 161 miliony let. Nález může podle vědců pomoci objasnit vývoj žab a ropuch. Jak totiž fosilie dokazuje, podoba pulců se od dob dinosaurů téměř nezměnila.

Výzkumníci našli zkamenělinu pulce dlouhého šestnáct centimetrů v roce 2020 při vykopávkách dinosauřích koster 2300 kilometrů jižně od Buenos Aires.

Exemplář patří k druhu Notobatrachus degiustoi a je tak dobře zachovalý, že obsahuje zbytky měkké tkáně, což je vzácné. Na fosilii tak vědci zřetelně rozeznali oči a některé nervy.

Žáby prochází dvěma fázemi od vodní larvy-pulce po dospělého jedince. Nalezený pulec byl právě v pokročilém stadiu přeměny. Vědci to poznali podle jeho délky.

Žáby změny ignorovaly

„Nejenže je to nejstarší pulec na světě a úžasně zachovalý, ale také jsme se díky němu dozvěděli o velikosti jednoho z mála druhů žab známých z té doby,“ uvedla bioložka Mariana Chuliverová, která vedla výzkum, jehož závěry byly zveřejněny v časopise Nature.

„Dochovala se nám rovněž kostra, která slouží jako opora pro žábry. Jde o významný objev, protože nám umožňuje poznat, čím se stravovali a jak žili,“ dodala Chuliverová.

Nejdůležitějším poznatkem však podle vědkyně je skutečnost, že tělesná stavba pulců se za 160 milionů let prakticky nezměnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.