Žába

Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s dinosaury v období jury přibližně před 161 miliony let. Nález může podle vědců pomoci objasnit vývoj žab a ropuch. Jak totiž fosilie dokazuje, podoba pulců se od dob dinosaurů téměř nezměnila.

Silniční spojnice Českého Krumlova s budovanou dálnicí D3 se oproti plánům začne stavět později – ne v červnu, ale až v srpnu. Důvod to má specifický – nejde tentokrát o spor o pozemky nebo průtahy úřední schvalovací procedury, ale o ochranu hadů a žab. Konkrétně užovek a skokanů, kteří mají v létě sezonu rozmnožování, a tak potřebují klid.

Samičky skokana hnědého mají několik strategií, jak se vyhnout nechtěné pozornosti samců, kteří se chtějí pářit. Jednou z nich je i strnulá poloha s nataženýma nohama, kdy předstírají smrt. Jindy zase imitují samčí kvákání, aby odvrátily pozornost příliš mnoha protějšků. Vyplývá to z vědecké studie otištěné v časopise Royal Society Open Science.

Evoluce umí být velmi rychlá, když je to nutné. Ukazuje to výzkum rosniček, který probíhal v těch nejradioaktivnějších oblastech černobylské elektrárny. I když se zkoumání zaměřilo na žáby, lidem by mohly poznatky z něj v budoucnu posloužit například při zkoumání vesmíru nebo nakládání s radioaktivním odpadem.

Australská studie se pokusila lépe popsat nemoc, která po celém světě ničí desítky let žabí populace. Nemoc ovšem nedecimuje všechny druhy žab stejně, podle biologů může být její dopad ovlivněn podobou mikrobiomu u jednotlivých druhů. Takové zjištění by mohlo do budoucna změnit způsob, jak proti nákaze bojovat.

Podmínky pro rozmnožování ropuchy krátkonohé v Žizníkově na Českolipsku pomohou vytvořit bagry a terénní vozidla. Nejvzácnější žába v Česku v posledních desetiletích z mnoha míst zmizela. Liberecký kraj před třemi lety vyhlásil přírodní památku Pískovna Žizníkov, kde se ohrožený obojživelník vyskytuje. Nyní se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí na projekt, který pomůže zajistit podmínky pro život ropuch i po ukončení těžby písku.

Tým českého přírodovědce Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby v Africe je vzácná událost, poslední rod byl popsaný před sedmi lety.

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. O objevu, na kterém se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu, informovala Akademie věd.