Samičky žab někdy předstírají smrt, aby se vyhnuly páření. Další se tváří, že jsou samci, ukázala studie

Samičky skokana hnědého mají několik strategií, jak se vyhnout nechtěné pozornosti samců, kteří se chtějí pářit. Jednou z nich je i strnulá poloha s nataženýma nohama, kdy předstírají smrt. Jindy zase imitují samčí kvákání, aby odvrátily pozornost příliš mnoha protějšků. Vyplývá to z vědecké studie otištěné v časopise Royal Society Open Science.

Úpornou snahu o rozmnožení vědci vysvětlují tím, že žáby jsou plodné jen několik málo dní, nanejvýš dva týdny v roce. Délka „plodného okna“ se liší u jednotlivých druhů. Samců je přitom zpravidla výrazně více než samiček.

„Samci si nevybírají a s velkou silou se chytají všeho, co se hýbe. Během rozmnožování se jedné samičky chytí několik samců. Většinou je samička neschopná se nechtěných samců zbavit a hrozí jí i smrt,“ uvedl tým autorů studie, který vedli Carolin Dittrichová a Mark-Oliver Rödel.

Dříve si vědci mysleli, že samičky musí pozornost samců jen pasivně snášet a nijak výrazně se jí nebrání. Tato studie ale ukazuje, že opak je pravdou. Vědci navíc zjistili, že menší exempláře žab jsou při obraně aktivnější a častěji používají všechny tři metody obrany: uhýbání, kvákání i předstírání smrti.

Vědci testovali 54 samic, které dávaly do krabic po dvou se samci. Pozorováním došli k závěru, že 83 procent žab, na něž lezl žabák, mu uhýbalo, 48 procent jich vydávalo samčí zvuky a 33 procent jich předstíralo smrt. Celkem 25 samicím se použitím těchto taktik podařilo vyhnout se páření.

V tiskové zprávě Dittrichová popsala předstírání úmrtí související s pářením jako „mimořádné“. „Předpokládalo se, že tato strategie se používá jako poslední možnost, jak se vyhnout sežrání predátory,“ dodala Dittrichová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 3 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 4 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 5 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 7 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.