Páření

Vědci přišli se svérázným způsobem, jak bojovat proti nemocem šířeným komáry tropickými, jako jsou horečka dengue, virus zika nebo žlutá zimnice. Upravili totiž sluch samců tohoto druhu hmyzu tak, že komáři přestali slyšet samičky a nebyli proto schopni se s nimi spářit.

Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.

Mořským biologům se podařilo úplně poprvé zachytit keporkaky při páření. Tyto velryby jsou přitom velmi plaché a kopulaci se většinou věnují hluboko od lidí. Případ je ale ještě zajímavější: oba kytovci byli samci.

Samičky skokana hnědého mají několik strategií, jak se vyhnout nechtěné pozornosti samců, kteří se chtějí pářit. Jednou z nich je i strnulá poloha s nataženýma nohama, kdy předstírají smrt. Jindy zase imitují samčí kvákání, aby odvrátily pozornost příliš mnoha protějšků. Vyplývá to z vědecké studie otištěné v časopise Royal Society Open Science.

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.