Vědci poprvé sledovali keporkaky při páření. Analýza ukázala, že šlo o dva samce

Mořským biologům se podařilo úplně poprvé zachytit keporkaky při páření. Tyto velryby jsou přitom velmi plaché a kopulaci se většinou věnují hluboko od lidí. Případ je ale ještě zajímavější: oba kytovci byli samci.

Kolem lodi se dělo něco neobvyklého. A protože na její palubě byli dva profesionální fotografové, dělali, co uměli nejlépe: fotili. V moři pod nimi se právě pářili dva obři, patnáctimetroví keporkakové. To ale ještě nikdo na palubě netušil, jak výjimečné události jsou svědky.

Stalo se to v lednu 2022 při plavbě kolem ostrova Maui na Havaji. Když loď, která vezla fotografy Lyla Krannichfelda a Brandi Romanovou, připlula k západnímu pobřeží, připojily se k ní dvě dospělé velryby – podle dlouhých hrudních ploutví se dalo snadno rozeznat, že se jedná o keporkaky. Oba kytovci kolem lodi nejprve nějakou dobu kroužili, po čase asi pět metrů pod plavidlem dokonali pohlavní styk.

Když se pak fotografové na snímky dívali, zjistili, že na fotkách byly jasně vidět dva penisy. Sledovali tedy homosexuální styk dvou velryb. Obrátili se proto na vědce.

Až doposud toho přírodovědci o sexuálním chování velryb moc nevěděli. Snímky jsou tedy nejen prvním důkazem homosexuálního chování keporkaků, ale současně i vůbec prvním pozorováním sexu u tohoto druhu. Homosexuální chování je sice v živočišné říši běžné a bylo zaznamenáno mezi delfíny a kosatkami, ale nikdy předtím mezi keporkaky.

Analýza snímků

Prozkoumat detailně snímky, které celou aktivitu zachytily, dostala za úkol Stephanie Stacková z nevládní organizace Pacific Whale Foundation, která výsledky popsala v odborném žurnálu Marine Mammal Science.

„Tento objev zpochybňuje naše zažité představy o chování keporkaků,“ uvedla. „Přestože jsme si už dlouho uvědomovali, jak složité jsou sociální struktury těchto neuvěřitelných tvorů, je první svědectví kopulace dvou velrybích samců jedinečnou a pozoruhodnou událostí.“

Co přesně se dalo ze snímků zjistit? Během intimního setkání jedna z velryb držela druhou svými dlouhými hrudními ploutvemi, které mohou mít u keporkaků rozměry až třetiny jejich těla. Když si partnera takto přidržela, pronikla do něj. Sexuální partner podle vědců nevypadal zdravě, byl nápadně vyhublý a jeho tělo bylo pokryté bílými skvrnami, které způsobili svijonožci, což jsou paraziti, kteří se často na kytovcích usazují.

Otázky

Samci kytovců mají obvykle penis ukrytý v takzvané genitální štěrbině, jinak by jim až tři metry dlouhý orgán bránil v plavání. U keporkaků viděli odkrytý penis vědci jen několikrát, pozoruhodné je, že ve významné části případů u toho nebyly žádné samice, jen samci. Několikrát už také mezi samci těchto velryb pozorovali chování, jež by se dalo s velkou nadsázkou popsat jako flirtování, ale tento případ byl první, kde došlo ke kopulaci.

Ve studii jej autoři popisují takto: „Velryba B měla po celou dobu setkání vystrčený penis. Velryba B se opakovaně přibližovala zezadu k velrybě A a pronikala do genitální štěrbiny druhé velryby, přičemž se zdálo, že drží velrybu A na místě svými prsními ploutvemi. Průniky byly mělké, vizuálně se posuzovaly do hloubky několika centimetrů. Každý průnik trval méně než dvě minuty. Po posledním průniku se velryba B ponořila a již se neobjevila. Velryba A zůstala několik minut poblíž hladiny a byla viditelná z lodi, než se ponořila.“

Vědci si vůbec nejsou jistí, co přesně mělo toto chování znamenat. Právě proto, že ho viděli úplně poprvé, nemají ho s čím srovnávat a mohou jen ukazovat na věci, které jim připadají zvláštní. V závěru práce konstatují, že kytovci, jako jsou keporkaci, by mohli používat genitální štěrbinu nebo řitní otvor ke kopulaci mezi exempláři stejného pohlaví, přičemž toto chování by mohlo mít za cíl sexuální uspokojení, ale možná i vytváření sociálního spojenectví, anebo dokonce prosazování určité dominance.

„Závěrem lze říci, že zdokumentované případy nereprodukčního chování mezi samci, které jsou zde prezentovány, včetně jedinečného případu, kdy zjevně zraněná a nemocná velryba byla penetrována zdánlivě zdravým protějškem, vyvolávají zajímavé otázky o povaze takového chování u keporkaků. Paralely s podobným pozorováním, kdy keporkak vykazoval sexuální aktivitu v blízkosti uhynulého druha, přispívají ke složitosti pochopení těchto případů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...