Vědci poprvé sledovali keporkaky při páření. Analýza ukázala, že šlo o dva samce

Mořským biologům se podařilo úplně poprvé zachytit keporkaky při páření. Tyto velryby jsou přitom velmi plaché a kopulaci se většinou věnují hluboko od lidí. Případ je ale ještě zajímavější: oba kytovci byli samci.

Kolem lodi se dělo něco neobvyklého. A protože na její palubě byli dva profesionální fotografové, dělali, co uměli nejlépe: fotili. V moři pod nimi se právě pářili dva obři, patnáctimetroví keporkakové. To ale ještě nikdo na palubě netušil, jak výjimečné události jsou svědky.

Stalo se to v lednu 2022 při plavbě kolem ostrova Maui na Havaji. Když loď, která vezla fotografy Lyla Krannichfelda a Brandi Romanovou, připlula k západnímu pobřeží, připojily se k ní dvě dospělé velryby – podle dlouhých hrudních ploutví se dalo snadno rozeznat, že se jedná o keporkaky. Oba kytovci kolem lodi nejprve nějakou dobu kroužili, po čase asi pět metrů pod plavidlem dokonali pohlavní styk.

Když se pak fotografové na snímky dívali, zjistili, že na fotkách byly jasně vidět dva penisy. Sledovali tedy homosexuální styk dvou velryb. Obrátili se proto na vědce.

Až doposud toho přírodovědci o sexuálním chování velryb moc nevěděli. Snímky jsou tedy nejen prvním důkazem homosexuálního chování keporkaků, ale současně i vůbec prvním pozorováním sexu u tohoto druhu. Homosexuální chování je sice v živočišné říši běžné a bylo zaznamenáno mezi delfíny a kosatkami, ale nikdy předtím mezi keporkaky.

Analýza snímků

Prozkoumat detailně snímky, které celou aktivitu zachytily, dostala za úkol Stephanie Stacková z nevládní organizace Pacific Whale Foundation, která výsledky popsala v odborném žurnálu Marine Mammal Science.

„Tento objev zpochybňuje naše zažité představy o chování keporkaků,“ uvedla. „Přestože jsme si už dlouho uvědomovali, jak složité jsou sociální struktury těchto neuvěřitelných tvorů, je první svědectví kopulace dvou velrybích samců jedinečnou a pozoruhodnou událostí.“

Co přesně se dalo ze snímků zjistit? Během intimního setkání jedna z velryb držela druhou svými dlouhými hrudními ploutvemi, které mohou mít u keporkaků rozměry až třetiny jejich těla. Když si partnera takto přidržela, pronikla do něj. Sexuální partner podle vědců nevypadal zdravě, byl nápadně vyhublý a jeho tělo bylo pokryté bílými skvrnami, které způsobili svijonožci, což jsou paraziti, kteří se často na kytovcích usazují.

Otázky

Samci kytovců mají obvykle penis ukrytý v takzvané genitální štěrbině, jinak by jim až tři metry dlouhý orgán bránil v plavání. U keporkaků viděli odkrytý penis vědci jen několikrát, pozoruhodné je, že ve významné části případů u toho nebyly žádné samice, jen samci. Několikrát už také mezi samci těchto velryb pozorovali chování, jež by se dalo s velkou nadsázkou popsat jako flirtování, ale tento případ byl první, kde došlo ke kopulaci.

Ve studii jej autoři popisují takto: „Velryba B měla po celou dobu setkání vystrčený penis. Velryba B se opakovaně přibližovala zezadu k velrybě A a pronikala do genitální štěrbiny druhé velryby, přičemž se zdálo, že drží velrybu A na místě svými prsními ploutvemi. Průniky byly mělké, vizuálně se posuzovaly do hloubky několika centimetrů. Každý průnik trval méně než dvě minuty. Po posledním průniku se velryba B ponořila a již se neobjevila. Velryba A zůstala několik minut poblíž hladiny a byla viditelná z lodi, než se ponořila.“

Vědci si vůbec nejsou jistí, co přesně mělo toto chování znamenat. Právě proto, že ho viděli úplně poprvé, nemají ho s čím srovnávat a mohou jen ukazovat na věci, které jim připadají zvláštní. V závěru práce konstatují, že kytovci, jako jsou keporkaci, by mohli používat genitální štěrbinu nebo řitní otvor ke kopulaci mezi exempláři stejného pohlaví, přičemž toto chování by mohlo mít za cíl sexuální uspokojení, ale možná i vytváření sociálního spojenectví, anebo dokonce prosazování určité dominance.

„Závěrem lze říci, že zdokumentované případy nereprodukčního chování mezi samci, které jsou zde prezentovány, včetně jedinečného případu, kdy zjevně zraněná a nemocná velryba byla penetrována zdánlivě zdravým protějškem, vyvolávají zajímavé otázky o povaze takového chování u keporkaků. Paralely s podobným pozorováním, kdy keporkak vykazoval sexuální aktivitu v blízkosti uhynulého druha, přispívají ke složitosti pochopení těchto případů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 4 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 13 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...