Vědci poprvé sledovali keporkaky při páření. Analýza ukázala, že šlo o dva samce

Mořským biologům se podařilo úplně poprvé zachytit keporkaky při páření. Tyto velryby jsou přitom velmi plaché a kopulaci se většinou věnují hluboko od lidí. Případ je ale ještě zajímavější: oba kytovci byli samci.

Kolem lodi se dělo něco neobvyklého. A protože na její palubě byli dva profesionální fotografové, dělali, co uměli nejlépe: fotili. V moři pod nimi se právě pářili dva obři, patnáctimetroví keporkakové. To ale ještě nikdo na palubě netušil, jak výjimečné události jsou svědky.

Stalo se to v lednu 2022 při plavbě kolem ostrova Maui na Havaji. Když loď, která vezla fotografy Lyla Krannichfelda a Brandi Romanovou, připlula k západnímu pobřeží, připojily se k ní dvě dospělé velryby – podle dlouhých hrudních ploutví se dalo snadno rozeznat, že se jedná o keporkaky. Oba kytovci kolem lodi nejprve nějakou dobu kroužili, po čase asi pět metrů pod plavidlem dokonali pohlavní styk.

Když se pak fotografové na snímky dívali, zjistili, že na fotkách byly jasně vidět dva penisy. Sledovali tedy homosexuální styk dvou velryb. Obrátili se proto na vědce.

Až doposud toho přírodovědci o sexuálním chování velryb moc nevěděli. Snímky jsou tedy nejen prvním důkazem homosexuálního chování keporkaků, ale současně i vůbec prvním pozorováním sexu u tohoto druhu. Homosexuální chování je sice v živočišné říši běžné a bylo zaznamenáno mezi delfíny a kosatkami, ale nikdy předtím mezi keporkaky.

Analýza snímků

Prozkoumat detailně snímky, které celou aktivitu zachytily, dostala za úkol Stephanie Stacková z nevládní organizace Pacific Whale Foundation, která výsledky popsala v odborném žurnálu Marine Mammal Science.

„Tento objev zpochybňuje naše zažité představy o chování keporkaků,“ uvedla. „Přestože jsme si už dlouho uvědomovali, jak složité jsou sociální struktury těchto neuvěřitelných tvorů, je první svědectví kopulace dvou velrybích samců jedinečnou a pozoruhodnou událostí.“

Co přesně se dalo ze snímků zjistit? Během intimního setkání jedna z velryb držela druhou svými dlouhými hrudními ploutvemi, které mohou mít u keporkaků rozměry až třetiny jejich těla. Když si partnera takto přidržela, pronikla do něj. Sexuální partner podle vědců nevypadal zdravě, byl nápadně vyhublý a jeho tělo bylo pokryté bílými skvrnami, které způsobili svijonožci, což jsou paraziti, kteří se často na kytovcích usazují.

Otázky

Samci kytovců mají obvykle penis ukrytý v takzvané genitální štěrbině, jinak by jim až tři metry dlouhý orgán bránil v plavání. U keporkaků viděli odkrytý penis vědci jen několikrát, pozoruhodné je, že ve významné části případů u toho nebyly žádné samice, jen samci. Několikrát už také mezi samci těchto velryb pozorovali chování, jež by se dalo s velkou nadsázkou popsat jako flirtování, ale tento případ byl první, kde došlo ke kopulaci.

Ve studii jej autoři popisují takto: „Velryba B měla po celou dobu setkání vystrčený penis. Velryba B se opakovaně přibližovala zezadu k velrybě A a pronikala do genitální štěrbiny druhé velryby, přičemž se zdálo, že drží velrybu A na místě svými prsními ploutvemi. Průniky byly mělké, vizuálně se posuzovaly do hloubky několika centimetrů. Každý průnik trval méně než dvě minuty. Po posledním průniku se velryba B ponořila a již se neobjevila. Velryba A zůstala několik minut poblíž hladiny a byla viditelná z lodi, než se ponořila.“

Vědci si vůbec nejsou jistí, co přesně mělo toto chování znamenat. Právě proto, že ho viděli úplně poprvé, nemají ho s čím srovnávat a mohou jen ukazovat na věci, které jim připadají zvláštní. V závěru práce konstatují, že kytovci, jako jsou keporkaci, by mohli používat genitální štěrbinu nebo řitní otvor ke kopulaci mezi exempláři stejného pohlaví, přičemž toto chování by mohlo mít za cíl sexuální uspokojení, ale možná i vytváření sociálního spojenectví, anebo dokonce prosazování určité dominance.

„Závěrem lze říci, že zdokumentované případy nereprodukčního chování mezi samci, které jsou zde prezentovány, včetně jedinečného případu, kdy zjevně zraněná a nemocná velryba byla penetrována zdánlivě zdravým protějškem, vyvolávají zajímavé otázky o povaze takového chování u keporkaků. Paralely s podobným pozorováním, kdy keporkak vykazoval sexuální aktivitu v blízkosti uhynulého druha, přispívají ke složitosti pochopení těchto případů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 13 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.