Vědci poprvé sledovali keporkaky při páření. Analýza ukázala, že šlo o dva samce

Mořským biologům se podařilo úplně poprvé zachytit keporkaky při páření. Tyto velryby jsou přitom velmi plaché a kopulaci se většinou věnují hluboko od lidí. Případ je ale ještě zajímavější: oba kytovci byli samci.

Kolem lodi se dělo něco neobvyklého. A protože na její palubě byli dva profesionální fotografové, dělali, co uměli nejlépe: fotili. V moři pod nimi se právě pářili dva obři, patnáctimetroví keporkakové. To ale ještě nikdo na palubě netušil, jak výjimečné události jsou svědky.

Stalo se to v lednu 2022 při plavbě kolem ostrova Maui na Havaji. Když loď, která vezla fotografy Lyla Krannichfelda a Brandi Romanovou, připlula k západnímu pobřeží, připojily se k ní dvě dospělé velryby – podle dlouhých hrudních ploutví se dalo snadno rozeznat, že se jedná o keporkaky. Oba kytovci kolem lodi nejprve nějakou dobu kroužili, po čase asi pět metrů pod plavidlem dokonali pohlavní styk.

Když se pak fotografové na snímky dívali, zjistili, že na fotkách byly jasně vidět dva penisy. Sledovali tedy homosexuální styk dvou velryb. Obrátili se proto na vědce.

Až doposud toho přírodovědci o sexuálním chování velryb moc nevěděli. Snímky jsou tedy nejen prvním důkazem homosexuálního chování keporkaků, ale současně i vůbec prvním pozorováním sexu u tohoto druhu. Homosexuální chování je sice v živočišné říši běžné a bylo zaznamenáno mezi delfíny a kosatkami, ale nikdy předtím mezi keporkaky.

Analýza snímků

Prozkoumat detailně snímky, které celou aktivitu zachytily, dostala za úkol Stephanie Stacková z nevládní organizace Pacific Whale Foundation, která výsledky popsala v odborném žurnálu Marine Mammal Science.

„Tento objev zpochybňuje naše zažité představy o chování keporkaků,“ uvedla. „Přestože jsme si už dlouho uvědomovali, jak složité jsou sociální struktury těchto neuvěřitelných tvorů, je první svědectví kopulace dvou velrybích samců jedinečnou a pozoruhodnou událostí.“

Co přesně se dalo ze snímků zjistit? Během intimního setkání jedna z velryb držela druhou svými dlouhými hrudními ploutvemi, které mohou mít u keporkaků rozměry až třetiny jejich těla. Když si partnera takto přidržela, pronikla do něj. Sexuální partner podle vědců nevypadal zdravě, byl nápadně vyhublý a jeho tělo bylo pokryté bílými skvrnami, které způsobili svijonožci, což jsou paraziti, kteří se často na kytovcích usazují.

Otázky

Samci kytovců mají obvykle penis ukrytý v takzvané genitální štěrbině, jinak by jim až tři metry dlouhý orgán bránil v plavání. U keporkaků viděli odkrytý penis vědci jen několikrát, pozoruhodné je, že ve významné části případů u toho nebyly žádné samice, jen samci. Několikrát už také mezi samci těchto velryb pozorovali chování, jež by se dalo s velkou nadsázkou popsat jako flirtování, ale tento případ byl první, kde došlo ke kopulaci.

Ve studii jej autoři popisují takto: „Velryba B měla po celou dobu setkání vystrčený penis. Velryba B se opakovaně přibližovala zezadu k velrybě A a pronikala do genitální štěrbiny druhé velryby, přičemž se zdálo, že drží velrybu A na místě svými prsními ploutvemi. Průniky byly mělké, vizuálně se posuzovaly do hloubky několika centimetrů. Každý průnik trval méně než dvě minuty. Po posledním průniku se velryba B ponořila a již se neobjevila. Velryba A zůstala několik minut poblíž hladiny a byla viditelná z lodi, než se ponořila.“

Vědci si vůbec nejsou jistí, co přesně mělo toto chování znamenat. Právě proto, že ho viděli úplně poprvé, nemají ho s čím srovnávat a mohou jen ukazovat na věci, které jim připadají zvláštní. V závěru práce konstatují, že kytovci, jako jsou keporkaci, by mohli používat genitální štěrbinu nebo řitní otvor ke kopulaci mezi exempláři stejného pohlaví, přičemž toto chování by mohlo mít za cíl sexuální uspokojení, ale možná i vytváření sociálního spojenectví, anebo dokonce prosazování určité dominance.

„Závěrem lze říci, že zdokumentované případy nereprodukčního chování mezi samci, které jsou zde prezentovány, včetně jedinečného případu, kdy zjevně zraněná a nemocná velryba byla penetrována zdánlivě zdravým protějškem, vyvolávají zajímavé otázky o povaze takového chování u keporkaků. Paralely s podobným pozorováním, kdy keporkak vykazoval sexuální aktivitu v blízkosti uhynulého druha, přispívají ke složitosti pochopení těchto případů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 22 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...