Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.

Na kamenité pláži kanadského ostrova Sable ležela stovka mrtvých mláďat tuleňů. Všechna byla zmasakrovaná stejným způsobem. Jejich těla byla pokrytá obrovskými zraněními, která začínala u tlamy a vinula se spirálovitě k hrudníku, kde se zařízla hluboko do těla, až na kost. Jako by tato poškození způsobila obří vývrtka. Zbytek těla zůstal netknutý.

Tyto pohledy se mořským biologům nabízejí už celou řadu let na více místech planety, ale zatím marně pátrali po tvorovi, který tato masivní zranění způsobil. Hlavními podezřelými byli žraloci a lidé, konkrétně lodní šrouby rybářských lodí. Teď ale viníka našli a popsali ho v odborném žurnálu Marine Mammal Science.

Čerstvě odstavená mláďata byla brutálně zabita zástupci svého vlastního druhu: dospělými samci tuleňů kuželozubých.

Zaznamenané případy útoků samců tuleňů na mláďata
Zdroj: Marine Mammal Science

„Být svědkem úmrtnosti v takovém masivním měřítku – a tak násilným způsobem – je hluboce znepokojující,“ uvedla pro odborný časopis Science mořská bioložka Claudia Hernández-Camachová, která se na studii nepodílela. „Studie jako tato jsou velmi důležité,“ doplnila, „protože připomínají vědcům, že někdy není vrahem člověk ani životní prostředí, ale něco mnohem bližšího.“

Záhada stará půl století

První zprávy o těchto spirálovitých zraněních pocházejí už z osmdesátých let dvacátého století. Už tehdy se přírodovědci pokoušeli identifikovat pachatele, ale nenašli ho. Případ uzavřeli jako nevyřešený.

Až v roce 2016 vědci zaznamenali případ, kdy jeden samec tuleně kuželozubého ve Skotsku zabil několik mláďat tak, že jim vytrhal tukovou vrstvu, přičemž zanechal právě zranění ve tvaru vývrtky.

Kanadští odborníci ale moc nevěřili tomu, že by se v jejich koloniích vyskytovali tulení kanibalové v takovém množství, že by po sobě každou sezonu zanechali stovky takto poškozených těl. Mořští biologové kontrovali tím, že během doby páření jsou u tuleňů prakticky pořád, ale za dvacet let nezaznamenali jedinou situaci, kdy by viděli tulení kanibalismus.

To se změnilo v roce 2024, kdy mořská ekoložka z University of St. Andrews Izzy Langleyová vybavovala tuleně šedé na ostrově Sable akustickými přijímači, aby pomohla sledovat pohyb označených tresek. Nečekaně byla svědkem toho, jak dospělý samec tuleně šedého napadl mládě. A tak začala tento fenomén zkoumat detailně.

Podrobně prozkoumali každé takto poškozené mládě, přičemž na nich opravdu našli stopy po kousnutí typickými velkými tesáky těchto dospělých tuleňů, a dokonce i stopy drápů, které se zabořily do tukové vrstvy mláďat.

Celkem na tomto jediném místě vědci našli 765 mláďat zohavených „vývrtkovou metodou“ během jedné reprodukční sezony v roce 2024. O rok později vědci napočítali 359 mrtvých těl s těmi zraněními – ale ne za celou sezonu, nýbrž během jediného dne. Langleyová si myslí, že tuleni nezabíjí víc, jen si vědci lépe všímají detailů.

Samci proti mláďatům

Podle studie všechno nasvědčuje tomu, že dospělí samci zneužívají nic netušící mláďata. „Tato mláďata nevnímají dospělé samce vedle sebe jako hrozbu,“ vysvětlují vědci. Samci možná hledají další živiny v kalorickém tuku mláďat, aby zvýšili svou atraktivitu pro samice během období páření, kdy samci obvykle drží půst, spekulují.

Vědci nedoporučují, aby lidé do této situace nějak vstupovali, především proto, že netuší, jak přirozené toto chování je a jestli by to nemohlo mít nějaký smysl. „Určitě to může být těžké sledovat,“ zakončuje Langleyová. „Ale život tuleně – a vlastně jakéhokoli divokého zvířete – je tvrdý.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...