Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.

Na kamenité pláži kanadského ostrova Sable ležela stovka mrtvých mláďat tuleňů. Všechna byla zmasakrovaná stejným způsobem. Jejich těla byla pokrytá obrovskými zraněními, která začínala u tlamy a vinula se spirálovitě k hrudníku, kde se zařízla hluboko do těla, až na kost. Jako by tato poškození způsobila obří vývrtka. Zbytek těla zůstal netknutý.

Tyto pohledy se mořským biologům nabízejí už celou řadu let na více místech planety, ale zatím marně pátrali po tvorovi, který tato masivní zranění způsobil. Hlavními podezřelými byli žraloci a lidé, konkrétně lodní šrouby rybářských lodí. Teď ale viníka našli a popsali ho v odborném žurnálu Marine Mammal Science.

Čerstvě odstavená mláďata byla brutálně zabita zástupci svého vlastního druhu: dospělými samci tuleňů kuželozubých.

Zaznamenané případy útoků samců tuleňů na mláďata
Zdroj: Marine Mammal Science

„Být svědkem úmrtnosti v takovém masivním měřítku – a tak násilným způsobem – je hluboce znepokojující,“ uvedla pro odborný časopis Science mořská bioložka Claudia Hernández-Camachová, která se na studii nepodílela. „Studie jako tato jsou velmi důležité,“ doplnila, „protože připomínají vědcům, že někdy není vrahem člověk ani životní prostředí, ale něco mnohem bližšího.“

Záhada stará půl století

První zprávy o těchto spirálovitých zraněních pocházejí už z osmdesátých let dvacátého století. Už tehdy se přírodovědci pokoušeli identifikovat pachatele, ale nenašli ho. Případ uzavřeli jako nevyřešený.

Až v roce 2016 vědci zaznamenali případ, kdy jeden samec tuleně kuželozubého ve Skotsku zabil několik mláďat tak, že jim vytrhal tukovou vrstvu, přičemž zanechal právě zranění ve tvaru vývrtky.

Kanadští odborníci ale moc nevěřili tomu, že by se v jejich koloniích vyskytovali tulení kanibalové v takovém množství, že by po sobě každou sezonu zanechali stovky takto poškozených těl. Mořští biologové kontrovali tím, že během doby páření jsou u tuleňů prakticky pořád, ale za dvacet let nezaznamenali jedinou situaci, kdy by viděli tulení kanibalismus.

To se změnilo v roce 2024, kdy mořská ekoložka z University of St. Andrews Izzy Langleyová vybavovala tuleně šedé na ostrově Sable akustickými přijímači, aby pomohla sledovat pohyb označených tresek. Nečekaně byla svědkem toho, jak dospělý samec tuleně šedého napadl mládě. A tak začala tento fenomén zkoumat detailně.

Podrobně prozkoumali každé takto poškozené mládě, přičemž na nich opravdu našli stopy po kousnutí typickými velkými tesáky těchto dospělých tuleňů, a dokonce i stopy drápů, které se zabořily do tukové vrstvy mláďat.

Celkem na tomto jediném místě vědci našli 765 mláďat zohavených „vývrtkovou metodou“ během jedné reprodukční sezony v roce 2024. O rok později vědci napočítali 359 mrtvých těl s těmi zraněními – ale ne za celou sezonu, nýbrž během jediného dne. Langleyová si myslí, že tuleni nezabíjí víc, jen si vědci lépe všímají detailů.

Samci proti mláďatům

Podle studie všechno nasvědčuje tomu, že dospělí samci zneužívají nic netušící mláďata. „Tato mláďata nevnímají dospělé samce vedle sebe jako hrozbu,“ vysvětlují vědci. Samci možná hledají další živiny v kalorickém tuku mláďat, aby zvýšili svou atraktivitu pro samice během období páření, kdy samci obvykle drží půst, spekulují.

Vědci nedoporučují, aby lidé do této situace nějak vstupovali, především proto, že netuší, jak přirozené toto chování je a jestli by to nemohlo mít nějaký smysl. „Určitě to může být těžké sledovat,“ zakončuje Langleyová. „Ale život tuleně – a vlastně jakéhokoli divokého zvířete – je tvrdý.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 58 mminutami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 7 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 7 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 8 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 9 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 12 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...