Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.

Na kamenité pláži kanadského ostrova Sable ležela stovka mrtvých mláďat tuleňů. Všechna byla zmasakrovaná stejným způsobem. Jejich těla byla pokrytá obrovskými zraněními, která začínala u tlamy a vinula se spirálovitě k hrudníku, kde se zařízla hluboko do těla, až na kost. Jako by tato poškození způsobila obří vývrtka. Zbytek těla zůstal netknutý.

Tyto pohledy se mořským biologům nabízejí už celou řadu let na více místech planety, ale zatím marně pátrali po tvorovi, který tato masivní zranění způsobil. Hlavními podezřelými byli žraloci a lidé, konkrétně lodní šrouby rybářských lodí. Teď ale viníka našli a popsali ho v odborném žurnálu Marine Mammal Science.

Čerstvě odstavená mláďata byla brutálně zabita zástupci svého vlastního druhu: dospělými samci tuleňů kuželozubých.

Zaznamenané případy útoků samců tuleňů na mláďata
Zdroj: Marine Mammal Science

„Být svědkem úmrtnosti v takovém masivním měřítku – a tak násilným způsobem – je hluboce znepokojující,“ uvedla pro odborný časopis Science mořská bioložka Claudia Hernández-Camachová, která se na studii nepodílela. „Studie jako tato jsou velmi důležité,“ doplnila, „protože připomínají vědcům, že někdy není vrahem člověk ani životní prostředí, ale něco mnohem bližšího.“

Záhada stará půl století

První zprávy o těchto spirálovitých zraněních pocházejí už z osmdesátých let dvacátého století. Už tehdy se přírodovědci pokoušeli identifikovat pachatele, ale nenašli ho. Případ uzavřeli jako nevyřešený.

Až v roce 2016 vědci zaznamenali případ, kdy jeden samec tuleně kuželozubého ve Skotsku zabil několik mláďat tak, že jim vytrhal tukovou vrstvu, přičemž zanechal právě zranění ve tvaru vývrtky.

Kanadští odborníci ale moc nevěřili tomu, že by se v jejich koloniích vyskytovali tulení kanibalové v takovém množství, že by po sobě každou sezonu zanechali stovky takto poškozených těl. Mořští biologové kontrovali tím, že během doby páření jsou u tuleňů prakticky pořád, ale za dvacet let nezaznamenali jedinou situaci, kdy by viděli tulení kanibalismus.

To se změnilo v roce 2024, kdy mořská ekoložka z University of St. Andrews Izzy Langleyová vybavovala tuleně šedé na ostrově Sable akustickými přijímači, aby pomohla sledovat pohyb označených tresek. Nečekaně byla svědkem toho, jak dospělý samec tuleně šedého napadl mládě. A tak začala tento fenomén zkoumat detailně.

Podrobně prozkoumali každé takto poškozené mládě, přičemž na nich opravdu našli stopy po kousnutí typickými velkými tesáky těchto dospělých tuleňů, a dokonce i stopy drápů, které se zabořily do tukové vrstvy mláďat.

Celkem na tomto jediném místě vědci našli 765 mláďat zohavených „vývrtkovou metodou“ během jedné reprodukční sezony v roce 2024. O rok později vědci napočítali 359 mrtvých těl s těmi zraněními – ale ne za celou sezonu, nýbrž během jediného dne. Langleyová si myslí, že tuleni nezabíjí víc, jen si vědci lépe všímají detailů.

Samci proti mláďatům

Podle studie všechno nasvědčuje tomu, že dospělí samci zneužívají nic netušící mláďata. „Tato mláďata nevnímají dospělé samce vedle sebe jako hrozbu,“ vysvětlují vědci. Samci možná hledají další živiny v kalorickém tuku mláďat, aby zvýšili svou atraktivitu pro samice během období páření, kdy samci obvykle drží půst, spekulují.

Vědci nedoporučují, aby lidé do této situace nějak vstupovali, především proto, že netuší, jak přirozené toto chování je a jestli by to nemohlo mít nějaký smysl. „Určitě to může být těžké sledovat,“ zakončuje Langleyová. „Ale život tuleně – a vlastně jakéhokoli divokého zvířete – je tvrdý.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.