Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.
Klimatická změna může ovlivnit barvu hmyzu. Hrozí problémy při páření
„Na jedné straně bychom se mohli radovat a říkat si: Jak se hmyzu daří? Reaguje na klimatické změny. Nemusíme se o něj bát,“ řekla behaviorální ekoložka z Macquarie University v australském Sydney Mariella Herbersteinová. „A pak bychom se mohli druhý den probudit a říct si: A sakra – už se nemůžou najít, protože ztratili opravdu důležité identifikační barvy, které jim pomáhají nalézt partnera.“
Mezi vědci podle Herbersteinové převládá teorie, že když se zvýší teplota, hmyz se do značné míry vyvíjí tak, že produkuje méně pigmentu melaninu, který reguluje jeho odstín, a stává se světlejším a jasnějším.
Blednoucí krása motýlů
Například zářivá křídla žluťáska Meadova ze severoamerických hor v průběhu času s rostoucí teplotou blednou, vyplývá ze studie z roku 2016. V období od osmdesátých let dvacátého století do roku 2000 bylo stále méně pravděpodobné, že slunéčko dvojtečné bude mít křídla černá s červenými skvrnami namísto červených s černými skvrnami. Tmavých skvrn na hřbetě mandelinek také ubývá s teplejším jarem.
Žluťásek Meadův
Tento trend ale podle týmu Herbersteinové není jednoznačný. Následná studie žluťásků Meadových, která zkoumala více než osm set motýlů nasbíraných pro muzejní vzorky v letech 1953–2013, zjistila, že v některých oblastech jejich světle žlutá křídla v průběhu času ztmavla. Podle studie z roku 2018 jeden druh strašilky s postupem času, jak se oteplovalo, zezelenal a ztmavl, stejně jako jeden druh svítilek, když vědci odebírali vzorky výš v horách.
Složité interakce
Podle autorů nejnovější studie to může být způsobeno tím, že výzkumníci pracují s omezeným souborem dat a že většina z toho mála shromážděných údajů pochází z podobných studií s podobným hmyzem na podobných místech. Je to pravděpodobně také proto, že melanin nemá pouze funkci související s teplem, ale podílí se na imunologické obraně a pomáhá chránit před ultrafialovým zářením ze slunce.
Barva se však také podílí na přilákání partnerů, maskování před predátory nebo kořistí a umožňuje jednomu příslušníkovi druhu snadno rozpoznat ostatní – a to vše by se mohlo zvyšováním teploty změnit.
„Pokud ovlivňujeme jejich rozmnožování, máme vážný dopad na životaschopnost jejich populace,“ doplnila Herbersteinová. „Je to prostě jedna z těch částí, na které musíme přijít,“ dodala. Rozluštění této hádanky by podle vědců mohlo hrát klíčovou roli při zjišťování, jak přesně by hmyz mohl být schopen přečkat klimatickou změnu.
