Čeští vědci popsali dva nové druhy žab. Miniaturní afroskokani jsou kriticky ohrožení

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. O objevu, na kterém se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu, informovala Akademie věd.

Kamerunské hory jsou domovem mnoha endemických, tedy jinde se nevyskytujících druhů. Vědci na žabky, které mají velikost do dvou centimetrů a žijí v oblastech okolo 2000 metrů nad mořem, narazili při terénním výzkumu.

„Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Rovněž najít je v jejich biotopu, husté nízké vegetaci kolem horských potoků, nebylo vůbec jednoduché,“ popsal Gvoždík.

Dospělý afroskokan tajemný
Zdroj: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Vědci žabkám navrhli latinský název Phrynobatrachus arcanus – v češtině afroskokan tajemný. Druhý objevený druh afroskokana se jmenuje Phrynobatrachus mbabo – afroskokan Mbabo, neboť pochází z hory Tchabal Mbabo. Výzkumníkům se ho podařilo popsat díky muzejnímu materiálu ze sbírek přírodovědeckého muzea v Bonnu.

„Význam muzejních sbírek jakožto Noemovy archy biodiverzity roste především v podobných případech, kdy druh uložený v muzejní sbírce z dřívějších terénních výzkumů může být v přírodě již vyhynulý či na pokraji vyhynutí a muzejní exempláře pak zůstávají jedinými doklady jeho existence,“ uvedl Gvoždík.

Ohrožení nemocí i nedostatkem vody

Oba druhy žabek patří podle odborníků mezi kriticky ohrožené. Nebezpečí pro ně představuje například houbové onemocnění kůže – chytridiomykóza, které bylo v Kamerunských horách zjištěno v posledních letech. Problém je i úbytek vody v přírodě.

Článek o objevu publikoval odborný časopis PeerJ — the Journal of Life and Environmental Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 5 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 6 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 7 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 11 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
včera v 22:11

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled