Paleontologie strana 2 z 3

Vědci objevili zkamenělé pozůstatky masožravého příbuzného obávaného Tyrannosaura rexe, včetně obsahu jeho žaludku. Mladý gorgosaurus, který žil zhruba před 75 miliony let, si pro svou poslední večeři vybral dvě dinosauří mláďata. To odborníkům pomohlo poodhalit stravovací návyky těchto obřích predátorů a formulovat hypotézu, že se jejich potravní strategie během života dramaticky měnila.

Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Vyhynulí žraloci megalodoni byli ve své době nejlepšími mořskými predátory a byli pravděpodobně děsivější než cokoli, co si vymyslel Hollywood, napsal server BBC News.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Paleontologové našli v Jihoafrické republice nejstarší známé pohřebiště na světě. Obsahuje pozůstatky vzdáleného příbuzného člověka, o kterém si dříve mysleli, že není schopný složitějšího kulturního chování.

Liopleurodon byl obrovský mořský predátor, který žil na území dnešní Evropy. Vědci teď zjistili, jak velcí byli ti největší z nich.

Velikostí nenápadný, tvarem těla pozoruhodný. Tullyho monstrum je tvor, který obýval pravěké oceány a od objevení v 50. letech minulého století mate vědcům hlavy, protože ho neumějí zařadit. Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Palaeontology vyloučil, že by to byl obratlovec.

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.

Paleontologové zrekonstruovali mozky a vnitřní uši dvou obřích dinosaurů, a pomohli tak odhalit, jak spinosauři komunikovali se svým okolím a jak vnímali svět. Studie také vrhla nové světlo na to, jak se specializovali na svůj způsob života.

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

Ještěrky jsou pravděpodobně o 35 milionů let starší, než vědci dosud předpokládali. Naznačuje to nový objev, o kterém informoval server BBC News. Odborníci z Bristolské univerzity pořídili pomocí počítačové tomografie snímky zkamenělých pozůstatků plaza, který ležel desítky let ve skříni Přírodovědného muzea v Londýně. Ukázaly, že je blízkým příbuzným dnešních ještěrek.

V pravěku se pláněmi na místě dnešního města Sambir na západní Ukrajině proháněli vůbec největší lvi, jací na naší planetě kdy žili. Podle nové studie to dokonce mohly být vůbec největší kočkovité šelmy v dějinách.

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.

Tým paleontologů v Argentině objevil nový druh masožravého dinosaura, který měl mohutné čelisti, v porovnání s tělem však kratičké přední končetiny. Vědci své poznatky zveřejnili v odborném časopise Current Biology.

Zlatokop na Klondiku na severozápadě Kanady objevil při práci vzácně zachovalou mumii mamutího mláděte, které zahynulo před více než 35 tisíci lety. Informovala o tom stanice CBC.

Paleontologové už desítky let řeší záhadu, kam se v pravěku ztratili z oceánů obří megalodoni, největší žraloci planety. Nový výzkum naznačuje, že na tom mohli mít podíl jejich mnohem menší vzdálení bratranci, moderní žraloci bílí.

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Když paleontologové analyzovali fosílie objevené ve Vietnamu, narazili na jednu, kterou na první pokus nedokázali vysvětlit. Chemické složení naznačovalo, že nejde o obyčejnou zkamenělinu, navíc i stopa byla podivná.

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

Paleontologové objevili v anglickém regionu East Midlands severně od Londýna deset metrů dlouhou a přibližně 180 milionů let starou zkamenělinu ichtyosaura, informoval list The Guardian. Odborníci označují obřího ryboještěra za jeden z největších nálezů v historii britské paleontologie.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a boji proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.