Domnělá mláďata tyranosaura jsou zcela jiný druh, ukázala nová analýza

Paleontologové už celé desítky let řeší záhadu tyranosauřích mláďat. Dlouho se nepodařilo žádná objevit – a když se to povedlo, ukázalo se teď, že jde o jiné tvory, než je slavný T-rex.

Nová analýza fosilií dlouho považovaných za mláďata Tyrannosaura rexe prokázala, že to vůbec zástupci tohoto druhu nebyli. Jednalo se o dospělé dinosaury jiného druhu, kteří se od T-rexů lišili užšími čelistmi, delšíma nohama a většími pažemi. Tento druh, Nanotyrannus lancensis, byl poprvé pojmenován už před několika desetiletími, jenže pak se paleontologové rozhodli, že nejde o samostatný druh, ale o mládě tyranosaura. A udělali tím velkou chybu.

První lebku druhu Nanotyrannus vědci našli v Montaně v roce 1942. Celá desetiletí se pak paleontologové dohadovali, jestli se jedná o samostatný druh, anebo jen o mládě mnohem většího T-rexe. Nick Longrich z Milnerova centra pro evoluci na univerzitě v Bathu a Evan Saitta z Chicagské univerzity proto fosilie znovu analyzovali, a to pomocí nejmodernějších metod, které dříve neexistovaly.

Analýza kostí prokázala, že tato zvířata dosáhla v době své smrti téměř maximální velikosti, nešlo tedy rozhodně o rychle rostoucí mláďata.

Modelování růstu tohoto dinosaura zase ukázalo, že zvířata mohla dosáhnout maximálně asi devíti set až patnácti set kilogramů a pěti metrů – což je asi patnáct procent hmotnosti obřího T-rexe, který mohl mít až osm tun a měřit až devět metrů. „Když jsem výsledky uviděl, zaskočilo mě to,“ řekl Longrich. „Nečekal jsem, že budou tak přesvědčivé. Kdyby to byli mladí T-rexové, měli by růst jako blázni, přibírat stovky kilogramů ročně, ale to nevidíme. Zkoušeli jsme data modelovat mnoha různými způsoby a stále jsme dostávali nízkou rychlost růstu. Vypadá to na konec hypotézy, že tato zvířata jsou mladí T-rexové.“

Vedlejší důkazy

Paleontologové hledali důkazy i na jiných zkamenělinách. Kdyby našli fosilie se společnými znaky Nanotyrannuse i T-rexe, byl by to silný argument, že se jeden druh vyvinul z druhého. Jenže nic takového se nepotvrdilo. Každou fosilii, kterou zkoumali, bylo možné s jistotou určit jako jeden, nebo druhý druh.

Ani vzorce růstu u jiných tyranosaurů neodpovídaly hypotéze, že se jedná o mladé T-rexe. „Když se podíváte na mláďata jiných tyranosaurů, vykazují mnoho charakteristických znaků dospělých jedinců. Velmi mladý tarbosaurus, blízký příbuzný T-rexe, vykazuje charakteristické znaky dospělých jedinců. Stejně jako koťata vypadají jako kočky a štěňata jako psi, jsou i mláďata různých tyranosaurů podobná dospělcům. A Nanotyrannus prostě nevypadá jako T-rex. Je možné, že roste způsobem, který je zcela nepodobný jakémukoli jinému tyranosaurovi nebo jinému dinosaurovi, ale pravděpodobnější je, že to prostě není T-rex,“ uvedli autoři výzkumu.

To ale vyvolává další otázku, na kterou vědci nemají odpověď. Když tedy Nanotyrannus není mladý tyranosaurus, proč zatím nikdo nikdy nenašel mládě T-rexe? „Tohle byla vždycky jedna z velkých otázek. A ukázalo se, že jsme jednoho opravdu našli,“ uvedl Longrich. „Ale tato fosilie se před lety našla, někdo ji zastrčil do krabice neidentifikovaných kostí v muzeu a pak se na ni zapomnělo.“

Kontroverzní druh

Výzkum ale Longricha a Saittuu k této krabici přivedl, víceméně náhodou. Ležela v muzeu v San Franciscu a nikoho nezajímala. Když ji pak paleontologové prozkoumali, identifikovali ji opravdu jako mládě tyranosaura. Bohužel se z něj dochovala jen jediná kost z lebky, ale i ta má dostatek typických rysů T-rexe, aby ji vědci považovali za solidní důkaz.

„Ano, je to jen jeden exemplář a jenom jedna kost, ale někdy stačí i jedna,“ doplnil Longrich. „Kosti lebky T-rexe jsou velmi výrazné, nic jiného se jí nepodobá. Mladí T-rexové existují, jenom jsou prostě nesmírně vzácní.“ Vědci tvrdí, že tyto nálezy jsou pádným důkazem toho, že Nanotyrannus je samostatný druh, který není s tyranosaurem blízce příbuzný.

„Nanotyrannus je v paleontologii velmi kontroverzní. Ještě nedávno se zdálo, že jsme tento problém konečně vyřešili a že se jedná o mladého T-rexe,“ dodává Longrich. „Sám jsem byl k Nanotyrannusovi velmi skeptický, dokud jsem se asi před šesti lety nepodíval na fosilie zblízka a s překvapením jsem zjistil, že jsme se v tom celá ta léta mýlili.“

Autoři naznačují, že vzhledem k tomu, jak obtížné je rozlišit dinosaury na základě jejich často neúplných koster, možná podceňujeme rozmanitost dinosaurů i dalších fosilních druhů.

Celý případ také ukazuje, jak komplikovaný je paleontologický výzkum. Vědci vytvářejí hypotézy a teorie na základě nálezů, které ale nové poznatky mohou dostat do úplně nového světla. A také se stále vylepšují technologie, jimiž tyto fosilie zkoumají. Že se nálezy znovu interpretují a že vědci připouštějí své minulé omyly, není něco, co by dělalo z paleontologie nekvalitní vědu, naopak je to důkazem, jak věda funguje a jak málo lpí na „dogmatech“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 15 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 17 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 19 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...