Velikostí nenápadný, tvarem těla pozoruhodný. Tullyho monstrum je tvor, který obýval pravěké oceány a od objevení v 50. letech minulého století mate vědcům hlavy, protože ho neumějí zařadit. Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Palaeontology vyloučil, že by to byl obratlovec.
Záhadné Tullyho monstrum nebyla ryba, tvrdí Japonci. Pravěké tajemství ale dál čeká na objasnění
Tullyho monstrum je jedním z nejzáhadnějších a nejbizarnějších tvorů, kteří se kdy pohybovali po naší planetě. Živočich jménem Tullimonstrum gregarium žil asi před 300 miliony let a už víc než půlstoletí mate paleontology. Nejsou schopní ho zařadit do žádné kategorie – jeho podivný vzhled nepřipomíná nic, co by na světě kdy žilo.
Nedávno skupina vědců navrhla hypotézu, že Tullimonstrum mohl být obratlovec podobný kruhoústým, tedy primitivním vodním tvorům, jako jsou sliznatky nebo mihule. Pokud by to byla pravda, pak by Tullimonstrum potenciálně vyplnilo mezeru v evoluční historii raných obratlovců. Dosavadní studie tuto hypotézu podpořily i zamítaly.
Ústní otvor moderní mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Pasliznatka jihoafrická
Teď přišel tým japonských vědců s tím, že zná odpověď na tuto paleontologickou záhadu. Na základě analýzy s pomocí špičkové 3D zobrazovací technologie tvrdí, že to žádný obratlovec nebyl. Nejsou nicméně schopní říct, o jaký typ bezobratlého živočicha se jednalo.
Příběh netvora
Tvor zaměstnává vědeckou pozornost od padesátých let 20. století. Tehdy se Francis Tully věnoval svému koníčku – sbírání zkamenělin – v lokalitě známé jako Mazon Creek Lagerstätte ve státě Illinois a objevil „něco“, co později dostalo jméno po něm: Tullyho monstrum.
Asi patnáct centimetrů dlouhý tvor žil podle všeho v pravěkém oceánu před 300 miliony let, dávno před dinosaury. A na rozdíl od kostí dinosaurů nebo tvorů s tvrdou skořápkou, které se často nacházejí jako fosilie, mělo Tullyho monstrum tělo měkké.
Mazon Creek Lagerstätte je jedním z mála míst na světě, kde byly vhodné podmínky pro to, aby se otisky těchto mořských živočichů podařilo detailně zachytit v bahně z mořského dna, než se stihnou rozpadnout. Už jen tím je tento tvor unikátní, jinak toho totiž ví věda o „měkkých“ tvorech jen pramálo.
Vědci: Hypotéza o obratlovci je neudržitelná
„Myslíme si, že záhada, jestli se jedná o bezobratlého, nebo obratlovce, je vyřešená,“ uvedl nyní Tomoyuki Mikami, v době vzniku studie doktorand na Graduate School of Science na Tokijské univerzitě a v současnosti vědecký pracovník Národního muzea přírody a vědy.
„Na základě spousty důkazů je hypotéza o obratlovci Tullyho monstra neudržitelná. Tím nejdůležitějším je, že Tullyho monstrum mělo v oblasti hlavy segmentaci, která vycházela z jeho těla. Tato vlastnost není známá u žádné linie obratlovců – což naznačuje, že byl příbuzný neobratlovcům.“
Tým studoval více než sto padesát těchto zkamenělých tvorů a více než sedmdesát dalších fosilií zvířat z Mazon Creeku. Pomocí 3D laserového skeneru vědci vytvořili barevné trojrozměrné mapy zkamenělin, které prostřednictvím barevných variací ukazovaly drobné nerovnosti, jež se na jejich povrchu vyskytovaly – a které nejsou očima ani pod mikroskopem viditelné.
Rentgenová mikropočítačová tomografie (která využívá rentgenové záření k vytvoření příčných řezů objektem, takže lze vytvořit 3D model), byla také použita k pohledu na jeho „chobot“ – tedy podivný podlouhlý orgán umístěný v hlavě. Tato 3D data ukázala, že znaky, které se dříve považovaly za důkaz toho, že jde o obratlovce, ve skutečnosti nic takového nejsou.
Neznámý rodokmen
Vědci jsou teď sice na základě této studie přesvědčení, že Tullyho monstrum nebylo obratlovec, ale stále nadále nemají ponětí, kam s ním. Možností je mnoho. Mohlo by jít o zástupce bezlebečných, jako jsou dnešní kopinatci, ale také o prvoústé, což by znamenalo, že jde o příbuzného moderních škrkavek nebo žížal.
Kopinatec plžovitý
Zkameněliny, jako je Tullyho monstrum, současně ukazují, jak obtížné je pro paleontology odvyprávět příběh minulosti planety Země. „Existovalo mnoho zajímavých živočichů, kteří se ale nikdy nedochovali jako zkameněliny,“ dodává Mikami. „V tomto smyslu je výzkum zkamenělin z Mazon Creeku důležitý, protože poskytuje paleontologické důkazy, které nelze získat z jiných lokalit. Je zapotřebí dalšího a dalšího výzkumu, abychom ze zkamenělin z Mazon Creeku získali důležité poznatky pro pochopení evoluční historie života.“