Záhadné Tullyho monstrum nebyla ryba, tvrdí Japonci. Pravěké tajemství ale dál čeká na objasnění

Velikostí nenápadný, tvarem těla pozoruhodný. Tullyho monstrum je tvor, který obýval pravěké oceány a od objevení v 50. letech minulého století mate vědcům hlavy, protože ho neumějí zařadit. Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Palaeontology vyloučil, že by to byl obratlovec.

Tullyho monstrum je jedním z nejzáhadnějších a nejbizarnějších tvorů, kteří se kdy pohybovali po naší planetě. Živočich jménem Tullimonstrum gregarium žil asi před 300 miliony let a už víc než půlstoletí mate paleontology. Nejsou schopní ho zařadit do žádné kategorie – jeho podivný vzhled nepřipomíná nic, co by na světě kdy žilo. 

Nedávno skupina vědců navrhla hypotézu, že Tullimonstrum mohl být obratlovec podobný kruhoústým, tedy primitivním vodním tvorům, jako jsou sliznatky nebo mihule. Pokud by to byla pravda, pak by Tullimonstrum potenciálně vyplnilo mezeru v evoluční historii raných obratlovců. Dosavadní studie tuto hypotézu podpořily i zamítaly.

Ústní otvor moderní mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Zdroj: Wikimedia Commons
Pasliznatka jihoafrická
Zdroj: Wikimedia Commons

Teď přišel tým japonských vědců s tím, že zná odpověď na tuto paleontologickou záhadu. Na základě analýzy s pomocí špičkové 3D zobrazovací technologie tvrdí, že to žádný obratlovec nebyl. Nejsou nicméně schopní říct, o jaký typ bezobratlého živočicha se jednalo.

Příběh netvora

Tvor zaměstnává vědeckou pozornost od padesátých let 20. století. Tehdy se Francis Tully věnoval svému koníčku – sbírání zkamenělin – v lokalitě známé jako Mazon Creek Lagerstätte ve státě Illinois a objevil „něco“, co později dostalo jméno po něm: Tullyho monstrum.

Asi patnáct centimetrů dlouhý tvor žil podle všeho v pravěkém oceánu před 300 miliony let, dávno před dinosaury. A na rozdíl od kostí dinosaurů nebo tvorů s tvrdou skořápkou, které se často nacházejí jako fosilie, mělo Tullyho monstrum tělo měkké.

Mazon Creek Lagerstätte je jedním z mála míst na světě, kde byly vhodné podmínky pro to, aby se otisky těchto mořských živočichů podařilo detailně zachytit v bahně z mořského dna, než se stihnou rozpadnout. Už jen tím je tento tvor unikátní, jinak toho totiž ví věda o „měkkých“ tvorech jen pramálo.  

Vědci: Hypotéza o obratlovci je neudržitelná

„Myslíme si, že záhada, jestli se jedná o bezobratlého, nebo obratlovce, je vyřešená,“ uvedl  nyní Tomoyuki Mikami, v době vzniku studie doktorand na Graduate School of Science na Tokijské univerzitě a v současnosti vědecký pracovník Národního muzea přírody a vědy.

„Na základě spousty důkazů je hypotéza o obratlovci Tullyho monstra neudržitelná. Tím nejdůležitějším je, že Tullyho monstrum mělo v oblasti hlavy segmentaci, která vycházela z jeho těla. Tato vlastnost není známá u žádné linie obratlovců – což naznačuje, že byl příbuzný neobratlovcům.“

Tým studoval více než sto padesát těchto zkamenělých tvorů a více než sedmdesát dalších fosilií zvířat z Mazon Creeku. Pomocí 3D laserového skeneru vědci vytvořili barevné trojrozměrné mapy zkamenělin, které prostřednictvím barevných variací ukazovaly drobné nerovnosti, jež se na jejich povrchu vyskytovaly – a které nejsou očima ani pod mikroskopem viditelné.

Rentgenová mikropočítačová tomografie (která využívá rentgenové záření k vytvoření příčných řezů objektem, takže lze vytvořit 3D model), byla také použita k pohledu na jeho „chobot“ – tedy  podivný podlouhlý orgán umístěný v hlavě. Tato 3D data ukázala, že znaky, které se dříve považovaly za důkaz toho, že jde o obratlovce, ve skutečnosti nic takového nejsou.

Neznámý rodokmen

Vědci jsou teď sice na základě této studie přesvědčení, že Tullyho monstrum nebylo obratlovec, ale stále nadále nemají ponětí, kam s ním. Možností je mnoho. Mohlo by jít o zástupce bezlebečných, jako jsou dnešní kopinatci, ale také o prvoústé, což by znamenalo, že jde o příbuzného moderních škrkavek nebo žížal.

Kopinatec plžovitý
Zdroj: Wikimedia Commons

Zkameněliny, jako je Tullyho monstrum, současně ukazují, jak obtížné je pro paleontology odvyprávět příběh minulosti planety Země. „Existovalo mnoho zajímavých živočichů, kteří se ale nikdy nedochovali jako zkameněliny,“ dodává Mikami. „V tomto smyslu je výzkum zkamenělin z Mazon Creeku důležitý, protože poskytuje paleontologické důkazy, které nelze získat z jiných lokalit. Je zapotřebí dalšího a dalšího výzkumu, abychom ze zkamenělin z Mazon Creeku získali důležité poznatky pro pochopení evoluční historie života.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...