Záhadné Tullyho monstrum nebyla ryba, tvrdí Japonci. Pravěké tajemství ale dál čeká na objasnění

Velikostí nenápadný, tvarem těla pozoruhodný. Tullyho monstrum je tvor, který obýval pravěké oceány a od objevení v 50. letech minulého století mate vědcům hlavy, protože ho neumějí zařadit. Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Palaeontology vyloučil, že by to byl obratlovec.

Tullyho monstrum je jedním z nejzáhadnějších a nejbizarnějších tvorů, kteří se kdy pohybovali po naší planetě. Živočich jménem Tullimonstrum gregarium žil asi před 300 miliony let a už víc než půlstoletí mate paleontology. Nejsou schopní ho zařadit do žádné kategorie – jeho podivný vzhled nepřipomíná nic, co by na světě kdy žilo. 

Nedávno skupina vědců navrhla hypotézu, že Tullimonstrum mohl být obratlovec podobný kruhoústým, tedy primitivním vodním tvorům, jako jsou sliznatky nebo mihule. Pokud by to byla pravda, pak by Tullimonstrum potenciálně vyplnilo mezeru v evoluční historii raných obratlovců. Dosavadní studie tuto hypotézu podpořily i zamítaly.

Ústní otvor moderní mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Zdroj: Wikimedia Commons
Pasliznatka jihoafrická
Zdroj: Wikimedia Commons

Teď přišel tým japonských vědců s tím, že zná odpověď na tuto paleontologickou záhadu. Na základě analýzy s pomocí špičkové 3D zobrazovací technologie tvrdí, že to žádný obratlovec nebyl. Nejsou nicméně schopní říct, o jaký typ bezobratlého živočicha se jednalo.

Příběh netvora

Tvor zaměstnává vědeckou pozornost od padesátých let 20. století. Tehdy se Francis Tully věnoval svému koníčku – sbírání zkamenělin – v lokalitě známé jako Mazon Creek Lagerstätte ve státě Illinois a objevil „něco“, co později dostalo jméno po něm: Tullyho monstrum.

Asi patnáct centimetrů dlouhý tvor žil podle všeho v pravěkém oceánu před 300 miliony let, dávno před dinosaury. A na rozdíl od kostí dinosaurů nebo tvorů s tvrdou skořápkou, které se často nacházejí jako fosilie, mělo Tullyho monstrum tělo měkké.

Mazon Creek Lagerstätte je jedním z mála míst na světě, kde byly vhodné podmínky pro to, aby se otisky těchto mořských živočichů podařilo detailně zachytit v bahně z mořského dna, než se stihnou rozpadnout. Už jen tím je tento tvor unikátní, jinak toho totiž ví věda o „měkkých“ tvorech jen pramálo.  

Vědci: Hypotéza o obratlovci je neudržitelná

„Myslíme si, že záhada, jestli se jedná o bezobratlého, nebo obratlovce, je vyřešená,“ uvedl  nyní Tomoyuki Mikami, v době vzniku studie doktorand na Graduate School of Science na Tokijské univerzitě a v současnosti vědecký pracovník Národního muzea přírody a vědy.

„Na základě spousty důkazů je hypotéza o obratlovci Tullyho monstra neudržitelná. Tím nejdůležitějším je, že Tullyho monstrum mělo v oblasti hlavy segmentaci, která vycházela z jeho těla. Tato vlastnost není známá u žádné linie obratlovců – což naznačuje, že byl příbuzný neobratlovcům.“

Tým studoval více než sto padesát těchto zkamenělých tvorů a více než sedmdesát dalších fosilií zvířat z Mazon Creeku. Pomocí 3D laserového skeneru vědci vytvořili barevné trojrozměrné mapy zkamenělin, které prostřednictvím barevných variací ukazovaly drobné nerovnosti, jež se na jejich povrchu vyskytovaly – a které nejsou očima ani pod mikroskopem viditelné.

Rentgenová mikropočítačová tomografie (která využívá rentgenové záření k vytvoření příčných řezů objektem, takže lze vytvořit 3D model), byla také použita k pohledu na jeho „chobot“ – tedy  podivný podlouhlý orgán umístěný v hlavě. Tato 3D data ukázala, že znaky, které se dříve považovaly za důkaz toho, že jde o obratlovce, ve skutečnosti nic takového nejsou.

Neznámý rodokmen

Vědci jsou teď sice na základě této studie přesvědčení, že Tullyho monstrum nebylo obratlovec, ale stále nadále nemají ponětí, kam s ním. Možností je mnoho. Mohlo by jít o zástupce bezlebečných, jako jsou dnešní kopinatci, ale také o prvoústé, což by znamenalo, že jde o příbuzného moderních škrkavek nebo žížal.

Kopinatec plžovitý
Zdroj: Wikimedia Commons

Zkameněliny, jako je Tullyho monstrum, současně ukazují, jak obtížné je pro paleontology odvyprávět příběh minulosti planety Země. „Existovalo mnoho zajímavých živočichů, kteří se ale nikdy nedochovali jako zkameněliny,“ dodává Mikami. „V tomto smyslu je výzkum zkamenělin z Mazon Creeku důležitý, protože poskytuje paleontologické důkazy, které nelze získat z jiných lokalit. Je zapotřebí dalšího a dalšího výzkumu, abychom ze zkamenělin z Mazon Creeku získali důležité poznatky pro pochopení evoluční historie života.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 19 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...