Ještěrky jsou o miliony let starší, než vědci předpokládali, naznačují čelisti „malého řezníka“

Ještěrky jsou pravděpodobně o 35 milionů let starší, než vědci dosud předpokládali. Naznačuje to nový objev, o kterém informoval server BBC News. Odborníci z Bristolské univerzity pořídili pomocí počítačové tomografie snímky zkamenělých pozůstatků plaza, který ležel desítky let ve skříni Přírodovědného muzea v Londýně. Ukázaly, že je blízkým příbuzným dnešních ještěrek.

Vědci předpokládali, že ještěrky pocházejí z pozdějšího období jury. Nové nálezy ale ukazují, že žily už v období pozdního triasu, tedy před 237 až 201 miliony let. Objev tak ovlivní všechny odhady o jejich původu i o rychlosti jejich evoluce, tvrdí autoři práce, která vyšla v odborném časopise Science.

Cryptovaranoides microlanius – pokus o rekonstrukci
Zdroj: Science

Zkamenělý plaz byl nalezen ve skladišti ve sbírce z padesátých let dvacátého století, jejíž součástí byly i exempláře z lomu poblíž Tortworthu v anglickém hrabství South Gloucestershire. Podle vedoucího výzkumu Davida Whitesidea se tato zkamenělina pravděpodobně stane jednou z nejdůležitějších fosilií nalezených za několik posledních desetiletí.

  • Ještěrky jsou čeledí malých až středně velkých štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. 
  • V Česku žije pět druhů: ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka travní.

Tým svůj objev pojmenoval Cryptovaranoides microlanius, druhá část jména přitom znamená „malý řezník“. Název odkazuje na čelisti prastarého plaza, které jsou plné ostrých řezáků.

Čelisti u Cryptovaranoides microlanius
Zdroj: Science

Whiteside si exempláře poprvé všiml ve skříni plné zkamenělin. „Byla to docela běžná fosilie plaza považovaného za blízkého příbuzného hatérie novozélandské, která je jediným přeživším ze skupiny Rhynchocephalia, jež se oddělila od šupinatých před více než 240 miliony let,“ uvedl.

„Jak jsme pokračovali ve zkoumání exempláře, byli jsme stále více přesvědčeni, že má ve skutečnosti blíže k dnešním ještěrům než k hatériím,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...