Vědci popsali mozky obřích spinosaurů. Zjistili, jak se adaptovali na lov ve vodě

Paleontologové zrekonstruovali mozky a vnitřní uši dvou obřích dinosaurů, a pomohli tak odhalit, jak spinosauři komunikovali se svým okolím a jak vnímali svět. Studie také vrhla nové světlo na to, jak se specializovali na svůj způsob života.

Spinosauři byli neobvyklou skupinou dinosaurů, kteří byli typičtí dlouhými čelistmi podobnými těm krokodýlím a také výraznými kuželovitými zuby. Tyto rysy jim pomohly žít alespoň částečně ve vodě, například když na březích řek pátrali po kořisti, mezi kterou patřily s velkou pravděpodobností i velké ryby.

Tento způsob života se velmi lišil od známějších teropodů, jako jsou alosaurus nebo tyranosaurus. Veřejnost se se spinosaury seznámila hlavně díky filmu Jurský park 3, kde je jeden exemplář zobrazený jako důstojný soupeř i pro tyranosaura.

Aby mezinárodní vědecký tým lépe pochopil vývoj mozku a smyslů spinosaurů, detailně prozkoumal fosilie Baryonyxe ze Surrey a Ceratosuchopse z ostrova Wight, kteří se po planetě procházeli asi před 125 miliony lety. Jedná se o dva nejstarší spinosaury s dobře zachovanými mozkovnami. Díky tomu paleontologové dokázali digitálně rekonstruovat vnitřní měkké tkáně, které už dávno podlehly rozkladu.

Spinosaurus
Zdroj: Davide Bonadonna/ Field Museum

Vědci zjistili, že takzvané čichové kyje, které zpracovávají pachy, nebyly u spinosaurů nijak zvlášť vyvinuté a ucho bylo pravděpodobně přizpůsobeno zvukům o nízkých frekvencích. Ty části mozku, které se podílejí na udržování stabilní hlavy a pohledu upřeného na kořist, byly pravděpodobně méně vyvinuté než u pozdějších, specializovanějších spinosaurů. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Anatomy.

„Přestože spinosauři žili velmi neobvyklým způsobem, mozky a smysly těchto raných spinosaurů si zachovaly mnoho aspektů společných s ostatními teropody s velkými těly. Neexistují důkazy, že by se jejich napůl vodní způsob života odrážel ve způsobu uspořádání jejich mozku,“ uvedl Chris Barker ze Southamptonské univerzity, který studii vedl.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Detailní pohled do mozkovny

Vědci si zjištění vysvětlují tak, že předci spinosaurů už měli mozek a smyslové adaptace vhodné pro „lov ryb na částečný úvazek“ a jediné, co později spinosauři potřebovali k tomu, aby se specializovali na život u vody, bylo vyvinout si neobvyklé čelisti a zuby.

„Protože lebky všech spinosaurů jsou tak specializované na lov ryb, je překvapivé, že vidíme tak nespecializované mozky,“ řekl autor článku Darren Naish. „Výsledky jsou ale přesto významné. Je vynikající, že jsme byli schopní získat tolik informací o smyslových schopnostech těchto dinosaurů. Pomocí nejmodernější technologie jsme z těchto fosilií získali v podstatě všechny možné informace týkající se jejich mozku,“ doplnil Naish.

Paleontologové pro výzkum využili výpočetní tomografii, díky níž dokázali odhalit všechny detaily mozkovny dinosaurů, aniž by fosilie poškodili. „Tento nový výzkum je jen posledním z toho, co se díky pokroku v zobrazování zkamenělin pomocí CT rovná revoluci v paleontologii,“ dodal spoluautor práce Lawrence Witmer z Heritage College of Osteopathic Medicine při Ohio University, který se CT skenováním dinosaurů zabývá již více než 25 let.

„Teď jsme schopni posoudit kognitivní a smyslové schopnosti vyhynulých zvířat a prozkoumat, jak se vyvíjel mozek u extrémních dinosaurů, jako jsou spinosauři.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 21 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...