Vědci popsali mozky obřích spinosaurů. Zjistili, jak se adaptovali na lov ve vodě

Paleontologové zrekonstruovali mozky a vnitřní uši dvou obřích dinosaurů, a pomohli tak odhalit, jak spinosauři komunikovali se svým okolím a jak vnímali svět. Studie také vrhla nové světlo na to, jak se specializovali na svůj způsob života.

Spinosauři byli neobvyklou skupinou dinosaurů, kteří byli typičtí dlouhými čelistmi podobnými těm krokodýlím a také výraznými kuželovitými zuby. Tyto rysy jim pomohly žít alespoň částečně ve vodě, například když na březích řek pátrali po kořisti, mezi kterou patřily s velkou pravděpodobností i velké ryby.

Tento způsob života se velmi lišil od známějších teropodů, jako jsou alosaurus nebo tyranosaurus. Veřejnost se se spinosaury seznámila hlavně díky filmu Jurský park 3, kde je jeden exemplář zobrazený jako důstojný soupeř i pro tyranosaura.

Aby mezinárodní vědecký tým lépe pochopil vývoj mozku a smyslů spinosaurů, detailně prozkoumal fosilie Baryonyxe ze Surrey a Ceratosuchopse z ostrova Wight, kteří se po planetě procházeli asi před 125 miliony lety. Jedná se o dva nejstarší spinosaury s dobře zachovanými mozkovnami. Díky tomu paleontologové dokázali digitálně rekonstruovat vnitřní měkké tkáně, které už dávno podlehly rozkladu.

Spinosaurus
Zdroj: Davide Bonadonna/ Field Museum

Vědci zjistili, že takzvané čichové kyje, které zpracovávají pachy, nebyly u spinosaurů nijak zvlášť vyvinuté a ucho bylo pravděpodobně přizpůsobeno zvukům o nízkých frekvencích. Ty části mozku, které se podílejí na udržování stabilní hlavy a pohledu upřeného na kořist, byly pravděpodobně méně vyvinuté než u pozdějších, specializovanějších spinosaurů. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Anatomy.

„Přestože spinosauři žili velmi neobvyklým způsobem, mozky a smysly těchto raných spinosaurů si zachovaly mnoho aspektů společných s ostatními teropody s velkými těly. Neexistují důkazy, že by se jejich napůl vodní způsob života odrážel ve způsobu uspořádání jejich mozku,“ uvedl Chris Barker ze Southamptonské univerzity, který studii vedl.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Detailní pohled do mozkovny

Vědci si zjištění vysvětlují tak, že předci spinosaurů už měli mozek a smyslové adaptace vhodné pro „lov ryb na částečný úvazek“ a jediné, co později spinosauři potřebovali k tomu, aby se specializovali na život u vody, bylo vyvinout si neobvyklé čelisti a zuby.

„Protože lebky všech spinosaurů jsou tak specializované na lov ryb, je překvapivé, že vidíme tak nespecializované mozky,“ řekl autor článku Darren Naish. „Výsledky jsou ale přesto významné. Je vynikající, že jsme byli schopní získat tolik informací o smyslových schopnostech těchto dinosaurů. Pomocí nejmodernější technologie jsme z těchto fosilií získali v podstatě všechny možné informace týkající se jejich mozku,“ doplnil Naish.

Paleontologové pro výzkum využili výpočetní tomografii, díky níž dokázali odhalit všechny detaily mozkovny dinosaurů, aniž by fosilie poškodili. „Tento nový výzkum je jen posledním z toho, co se díky pokroku v zobrazování zkamenělin pomocí CT rovná revoluci v paleontologii,“ dodal spoluautor práce Lawrence Witmer z Heritage College of Osteopathic Medicine při Ohio University, který se CT skenováním dinosaurů zabývá již více než 25 let.

„Teď jsme schopni posoudit kognitivní a smyslové schopnosti vyhynulých zvířat a prozkoumat, jak se vyvíjel mozek u extrémních dinosaurů, jako jsou spinosauři.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 58 mminutami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 4 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 5 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...