Vědci popsali mozky obřích spinosaurů. Zjistili, jak se adaptovali na lov ve vodě

Paleontologové zrekonstruovali mozky a vnitřní uši dvou obřích dinosaurů, a pomohli tak odhalit, jak spinosauři komunikovali se svým okolím a jak vnímali svět. Studie také vrhla nové světlo na to, jak se specializovali na svůj způsob života.

Spinosauři byli neobvyklou skupinou dinosaurů, kteří byli typičtí dlouhými čelistmi podobnými těm krokodýlím a také výraznými kuželovitými zuby. Tyto rysy jim pomohly žít alespoň částečně ve vodě, například když na březích řek pátrali po kořisti, mezi kterou patřily s velkou pravděpodobností i velké ryby.

Tento způsob života se velmi lišil od známějších teropodů, jako jsou alosaurus nebo tyranosaurus. Veřejnost se se spinosaury seznámila hlavně díky filmu Jurský park 3, kde je jeden exemplář zobrazený jako důstojný soupeř i pro tyranosaura.

Aby mezinárodní vědecký tým lépe pochopil vývoj mozku a smyslů spinosaurů, detailně prozkoumal fosilie Baryonyxe ze Surrey a Ceratosuchopse z ostrova Wight, kteří se po planetě procházeli asi před 125 miliony lety. Jedná se o dva nejstarší spinosaury s dobře zachovanými mozkovnami. Díky tomu paleontologové dokázali digitálně rekonstruovat vnitřní měkké tkáně, které už dávno podlehly rozkladu.

Spinosaurus
Zdroj: Davide Bonadonna/ Field Museum

Vědci zjistili, že takzvané čichové kyje, které zpracovávají pachy, nebyly u spinosaurů nijak zvlášť vyvinuté a ucho bylo pravděpodobně přizpůsobeno zvukům o nízkých frekvencích. Ty části mozku, které se podílejí na udržování stabilní hlavy a pohledu upřeného na kořist, byly pravděpodobně méně vyvinuté než u pozdějších, specializovanějších spinosaurů. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Anatomy.

„Přestože spinosauři žili velmi neobvyklým způsobem, mozky a smysly těchto raných spinosaurů si zachovaly mnoho aspektů společných s ostatními teropody s velkými těly. Neexistují důkazy, že by se jejich napůl vodní způsob života odrážel ve způsobu uspořádání jejich mozku,“ uvedl Chris Barker ze Southamptonské univerzity, který studii vedl.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Detailní pohled do mozkovny

Vědci si zjištění vysvětlují tak, že předci spinosaurů už měli mozek a smyslové adaptace vhodné pro „lov ryb na částečný úvazek“ a jediné, co později spinosauři potřebovali k tomu, aby se specializovali na život u vody, bylo vyvinout si neobvyklé čelisti a zuby.

„Protože lebky všech spinosaurů jsou tak specializované na lov ryb, je překvapivé, že vidíme tak nespecializované mozky,“ řekl autor článku Darren Naish. „Výsledky jsou ale přesto významné. Je vynikající, že jsme byli schopní získat tolik informací o smyslových schopnostech těchto dinosaurů. Pomocí nejmodernější technologie jsme z těchto fosilií získali v podstatě všechny možné informace týkající se jejich mozku,“ doplnil Naish.

Paleontologové pro výzkum využili výpočetní tomografii, díky níž dokázali odhalit všechny detaily mozkovny dinosaurů, aniž by fosilie poškodili. „Tento nový výzkum je jen posledním z toho, co se díky pokroku v zobrazování zkamenělin pomocí CT rovná revoluci v paleontologii,“ dodal spoluautor práce Lawrence Witmer z Heritage College of Osteopathic Medicine při Ohio University, který se CT skenováním dinosaurů zabývá již více než 25 let.

„Teď jsme schopni posoudit kognitivní a smyslové schopnosti vyhynulých zvířat a prozkoumat, jak se vyvíjel mozek u extrémních dinosaurů, jako jsou spinosauři.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 18 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...