Vědci popsali mozky obřích spinosaurů. Zjistili, jak se adaptovali na lov ve vodě

Paleontologové zrekonstruovali mozky a vnitřní uši dvou obřích dinosaurů, a pomohli tak odhalit, jak spinosauři komunikovali se svým okolím a jak vnímali svět. Studie také vrhla nové světlo na to, jak se specializovali na svůj způsob života.

Spinosauři byli neobvyklou skupinou dinosaurů, kteří byli typičtí dlouhými čelistmi podobnými těm krokodýlím a také výraznými kuželovitými zuby. Tyto rysy jim pomohly žít alespoň částečně ve vodě, například když na březích řek pátrali po kořisti, mezi kterou patřily s velkou pravděpodobností i velké ryby.

Tento způsob života se velmi lišil od známějších teropodů, jako jsou alosaurus nebo tyranosaurus. Veřejnost se se spinosaury seznámila hlavně díky filmu Jurský park 3, kde je jeden exemplář zobrazený jako důstojný soupeř i pro tyranosaura.

Aby mezinárodní vědecký tým lépe pochopil vývoj mozku a smyslů spinosaurů, detailně prozkoumal fosilie Baryonyxe ze Surrey a Ceratosuchopse z ostrova Wight, kteří se po planetě procházeli asi před 125 miliony lety. Jedná se o dva nejstarší spinosaury s dobře zachovanými mozkovnami. Díky tomu paleontologové dokázali digitálně rekonstruovat vnitřní měkké tkáně, které už dávno podlehly rozkladu.

Spinosaurus
Zdroj: Davide Bonadonna/ Field Museum

Vědci zjistili, že takzvané čichové kyje, které zpracovávají pachy, nebyly u spinosaurů nijak zvlášť vyvinuté a ucho bylo pravděpodobně přizpůsobeno zvukům o nízkých frekvencích. Ty části mozku, které se podílejí na udržování stabilní hlavy a pohledu upřeného na kořist, byly pravděpodobně méně vyvinuté než u pozdějších, specializovanějších spinosaurů. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Anatomy.

„Přestože spinosauři žili velmi neobvyklým způsobem, mozky a smysly těchto raných spinosaurů si zachovaly mnoho aspektů společných s ostatními teropody s velkými těly. Neexistují důkazy, že by se jejich napůl vodní způsob života odrážel ve způsobu uspořádání jejich mozku,“ uvedl Chris Barker ze Southamptonské univerzity, který studii vedl.

  • Jako teropodi se označují většinou masožraví druhohorní dinosauři pohybující se po dvou zadních končetinách – včetně jejich vnitřní specializované linie v podobě ptáků. 
  • Ptáci jsou tedy přežívající skupinou teropodních dinosaurů.

Detailní pohled do mozkovny

Vědci si zjištění vysvětlují tak, že předci spinosaurů už měli mozek a smyslové adaptace vhodné pro „lov ryb na částečný úvazek“ a jediné, co později spinosauři potřebovali k tomu, aby se specializovali na život u vody, bylo vyvinout si neobvyklé čelisti a zuby.

„Protože lebky všech spinosaurů jsou tak specializované na lov ryb, je překvapivé, že vidíme tak nespecializované mozky,“ řekl autor článku Darren Naish. „Výsledky jsou ale přesto významné. Je vynikající, že jsme byli schopní získat tolik informací o smyslových schopnostech těchto dinosaurů. Pomocí nejmodernější technologie jsme z těchto fosilií získali v podstatě všechny možné informace týkající se jejich mozku,“ doplnil Naish.

Paleontologové pro výzkum využili výpočetní tomografii, díky níž dokázali odhalit všechny detaily mozkovny dinosaurů, aniž by fosilie poškodili. „Tento nový výzkum je jen posledním z toho, co se díky pokroku v zobrazování zkamenělin pomocí CT rovná revoluci v paleontologii,“ dodal spoluautor práce Lawrence Witmer z Heritage College of Osteopathic Medicine při Ohio University, který se CT skenováním dinosaurů zabývá již více než 25 let.

„Teď jsme schopni posoudit kognitivní a smyslové schopnosti vyhynulých zvířat a prozkoumat, jak se vyvíjel mozek u extrémních dinosaurů, jako jsou spinosauři.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 3 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 18 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 20 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
před 23 hhodinami

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.