Největší dravý dinosaurus všech dob byl „říční monstrum“. Paleontologové popsali jeho způsob života

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

Spinosaurus patří mezi nejpopulárnější dinosaury vůbec a přispěla k tomu zejména jeho role ve filmu; objevil se jako „hlavní padouch“ ve snímku Jurský park 3 z roku 2001. V něm byl tento asi 15 metrů dlouhý a 10 tun vážící predátor schopný porazit i tyranosaura:

Už tehdy se objevily ze strany paleontologů námitky, že spinosaurus se ve skutečnosti zřejmě choval jinak, než naznačuje film, ale chyběly k tomu řádné důkazy. Nově je poskytli až vědci, kteří o nich sepsali rozsáhlou studii.

Vyšla v časopise Nature a její informace zveřejnil také web Nationalgeographic.com, který projekt podporoval. Vycházejí ze zatím nejpodrobnějšího zkoumání jediné existující kostry spinosaurusa na světě. Byla objevena na nalezišti Kem Kem v marocké části Sahary. Tato kostra je současně nejúplnějším a nejlépe zachovaným pozůstatkem dinosaura z období křídy z celé Afriky.

Neznámé kosti promluvily

Mezioborový tým vedl paleontolog Nizar Ibrahim. Vědci se vrátili na místo, kde byly v roce 2008 poprvé odkryty části kostry spinosaura. V předchozím výzkumu ho popsali jako dinosaura, který se živil rybami a byl zřejmě dobře přizpůsobený pro obojživelný způsob života. Naznačovaly to relativně krátké zadní končetiny, široká chodidla a také protáhlé čelisti s kuželovitými zuby.

Již tehdy se objevily hypotézy, že by se mohlo jednat o vysloveně vodního tvora, ale chyběly k tomu důkazy –⁠ tak velký tvor by totiž musel mít masivní orgány, jimiž by se pohyboval.

Ibrahimův tým pak v letech 2015–⁠2019 na Sahaře nalezl další části fosilie, a to včetně pozoruhodně dobře zachovalého ocasu. Právě ten sloužil spinosaurovi k pohybu; odpovídají tomu všechny jeho vlastnosti.

Po detailním studiu všech fosilií tým použil fotogrametrii k digitalizaci anatomie ocasu. Vědci z Harvardu pak podle kosterních pozůstatků vyrobili pohyblivý model tohoto ocasu a spojili ho s robotickým systémem, který napodobuje pohyby plavání.

Poté porovnali výkon spinosaurova ocasu s modely pohybu jiných zvířat. například krokodýlů, mloků a také jiných dinosaurů. Ukázalo se, že výsledky přesně odpovídají představě, že spinosaurus byl „říční monstrum“, způsobem života zřejmě značně podobné dnešním krokodýlům. Na základě studie pak National Geographic vytvořil i působivou vizualizaci:

„Tento objev je hřebíkem do rakve pro myšlenku, že se dinosauři nikdy neusadili v řekách,“ řekl Ibrahim. „Tento dinosaurus totiž aktivně pronásledoval kořist ve vodě; nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou. Většinu svého života zřejmě strávil ve vodě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...