Největší dravý dinosaurus všech dob byl „říční monstrum“. Paleontologové popsali jeho způsob života

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

Spinosaurus patří mezi nejpopulárnější dinosaury vůbec a přispěla k tomu zejména jeho role ve filmu; objevil se jako „hlavní padouch“ ve snímku Jurský park 3 z roku 2001. V něm byl tento asi 15 metrů dlouhý a 10 tun vážící predátor schopný porazit i tyranosaura:

Už tehdy se objevily ze strany paleontologů námitky, že spinosaurus se ve skutečnosti zřejmě choval jinak, než naznačuje film, ale chyběly k tomu řádné důkazy. Nově je poskytli až vědci, kteří o nich sepsali rozsáhlou studii.

Vyšla v časopise Nature a její informace zveřejnil také web Nationalgeographic.com, který projekt podporoval. Vycházejí ze zatím nejpodrobnějšího zkoumání jediné existující kostry spinosaurusa na světě. Byla objevena na nalezišti Kem Kem v marocké části Sahary. Tato kostra je současně nejúplnějším a nejlépe zachovaným pozůstatkem dinosaura z období křídy z celé Afriky.

Neznámé kosti promluvily

Mezioborový tým vedl paleontolog Nizar Ibrahim. Vědci se vrátili na místo, kde byly v roce 2008 poprvé odkryty části kostry spinosaura. V předchozím výzkumu ho popsali jako dinosaura, který se živil rybami a byl zřejmě dobře přizpůsobený pro obojživelný způsob života. Naznačovaly to relativně krátké zadní končetiny, široká chodidla a také protáhlé čelisti s kuželovitými zuby.

Již tehdy se objevily hypotézy, že by se mohlo jednat o vysloveně vodního tvora, ale chyběly k tomu důkazy –⁠ tak velký tvor by totiž musel mít masivní orgány, jimiž by se pohyboval.

Ibrahimův tým pak v letech 2015–⁠2019 na Sahaře nalezl další části fosilie, a to včetně pozoruhodně dobře zachovalého ocasu. Právě ten sloužil spinosaurovi k pohybu; odpovídají tomu všechny jeho vlastnosti.

Po detailním studiu všech fosilií tým použil fotogrametrii k digitalizaci anatomie ocasu. Vědci z Harvardu pak podle kosterních pozůstatků vyrobili pohyblivý model tohoto ocasu a spojili ho s robotickým systémem, který napodobuje pohyby plavání.

Poté porovnali výkon spinosaurova ocasu s modely pohybu jiných zvířat. například krokodýlů, mloků a také jiných dinosaurů. Ukázalo se, že výsledky přesně odpovídají představě, že spinosaurus byl „říční monstrum“, způsobem života zřejmě značně podobné dnešním krokodýlům. Na základě studie pak National Geographic vytvořil i působivou vizualizaci:

„Tento objev je hřebíkem do rakve pro myšlenku, že se dinosauři nikdy neusadili v řekách,“ řekl Ibrahim. „Tento dinosaurus totiž aktivně pronásledoval kořist ve vodě; nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou. Většinu svého života zřejmě strávil ve vodě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...