Největší dravý dinosaurus všech dob byl „říční monstrum“. Paleontologové popsali jeho způsob života

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

Spinosaurus patří mezi nejpopulárnější dinosaury vůbec a přispěla k tomu zejména jeho role ve filmu; objevil se jako „hlavní padouch“ ve snímku Jurský park 3 z roku 2001. V něm byl tento asi 15 metrů dlouhý a 10 tun vážící predátor schopný porazit i tyranosaura:

Už tehdy se objevily ze strany paleontologů námitky, že spinosaurus se ve skutečnosti zřejmě choval jinak, než naznačuje film, ale chyběly k tomu řádné důkazy. Nově je poskytli až vědci, kteří o nich sepsali rozsáhlou studii.

Vyšla v časopise Nature a její informace zveřejnil také web Nationalgeographic.com, který projekt podporoval. Vycházejí ze zatím nejpodrobnějšího zkoumání jediné existující kostry spinosaurusa na světě. Byla objevena na nalezišti Kem Kem v marocké části Sahary. Tato kostra je současně nejúplnějším a nejlépe zachovaným pozůstatkem dinosaura z období křídy z celé Afriky.

Neznámé kosti promluvily

Mezioborový tým vedl paleontolog Nizar Ibrahim. Vědci se vrátili na místo, kde byly v roce 2008 poprvé odkryty části kostry spinosaura. V předchozím výzkumu ho popsali jako dinosaura, který se živil rybami a byl zřejmě dobře přizpůsobený pro obojživelný způsob života. Naznačovaly to relativně krátké zadní končetiny, široká chodidla a také protáhlé čelisti s kuželovitými zuby.

Již tehdy se objevily hypotézy, že by se mohlo jednat o vysloveně vodního tvora, ale chyběly k tomu důkazy –⁠ tak velký tvor by totiž musel mít masivní orgány, jimiž by se pohyboval.

Ibrahimův tým pak v letech 2015–⁠2019 na Sahaře nalezl další části fosilie, a to včetně pozoruhodně dobře zachovalého ocasu. Právě ten sloužil spinosaurovi k pohybu; odpovídají tomu všechny jeho vlastnosti.

Po detailním studiu všech fosilií tým použil fotogrametrii k digitalizaci anatomie ocasu. Vědci z Harvardu pak podle kosterních pozůstatků vyrobili pohyblivý model tohoto ocasu a spojili ho s robotickým systémem, který napodobuje pohyby plavání.

Poté porovnali výkon spinosaurova ocasu s modely pohybu jiných zvířat. například krokodýlů, mloků a také jiných dinosaurů. Ukázalo se, že výsledky přesně odpovídají představě, že spinosaurus byl „říční monstrum“, způsobem života zřejmě značně podobné dnešním krokodýlům. Na základě studie pak National Geographic vytvořil i působivou vizualizaci:

„Tento objev je hřebíkem do rakve pro myšlenku, že se dinosauři nikdy neusadili v řekách,“ řekl Ibrahim. „Tento dinosaurus totiž aktivně pronásledoval kořist ve vodě; nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou. Většinu svého života zřejmě strávil ve vodě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 19 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 21 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 22 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 22 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled