Spinosauři měli kosti jako tučňáci. Vědci díky tomu pochopili, jak tito obři žili

Nad životem spinosaura, největšího nalezeného masožravého dinosaura, si vědci dlouho lámali hlavu. Snažili se pochopit, jak toto nezvyklé vodomilné zvíře žilo a lovilo. Brodilo se řekami a jezery jako volavky, nebo se potápělo jako krokodýli či hroši? Odpověď celou dobu ležela v kostech, respektive v jejich hustotě.

Paleontologové v nové studii popsali, že spinosaurus a jeho příbuzný baryonyx měli extrémně husté kosti, které jim pomáhaly zůstat plně pod vodou při lovu.

Oba druhy predátorů patřily k čeledi spinosauridů, dinosaurů z období křídy, kteří se pyšnili dlouhými tlamami podobnými krokodýlím a kuželovitými zuby uzpůsobenými k lovu vodních živočichů.

Spinosaurus žil na území dnešní Afriky před zhruba 95 miliony let. Dospělý jedinec byl dlouhý asi 15 metrů a vážil okolo sedmi tun, byl tedy dokonce o něco větší než slavnější Tyrannosaurus rex. Oba predátory proti sobě ve filmu postavili tvůrci třetího dílu Jurského parku, kde se spinosaurus s tyranosaurem hravě vypořádal. Ve skutečnosti by to ale dopadlo úplně jinak. Stavba těla těchto velikánů se totiž lišila od ostatních druhů –⁠ měli relativně malou pánev, krátké zadní nohy, ocas podobný pádlu a na zádech dva metry vysoký kostní hřeben podobný plachtě.

„Myslím si, že tohle zvíře je prostě divné: dnes nežije nic, co by se mu alespoň trochu podobalo,“ uvedl paleontolog Matteo Fabbri z přírodovědeckého muzea v Chicagu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

„Moc se mi líbí představa, jak je toto obrovské, několikatunové zvíře ponořené ve vodě a chytá kořist. Je pozoruhodné, že měl na zádech obrovský plachtovitý hřeben, kvůli kterému by pro něj bylo těžké ukrýt se pod vodou. Je to ale mnohem zlověstnější: trochu jako žraločí ploutev, která kouká nad hladinou,“ uvedl paleontolog Oxfordské univerzity a spoluautor studie Roger Benson.

Aby zjistili, nakolik hustota kostí přímo souvisí s životem ve vodě, výzkumníci nashromáždili údaje o 297 žijících i vyhynulých živočiších –⁠ suchozemských, obojživelníků i vodních.

Hutné kosti měla zvířata velmi dobře přizpůsobená životu ve vodě, jako velryby, tuleni, dugongové, hroši, krokodýli, tučňáci, ale i řada vyhynulých mořských plazů. Stejnou hustotu kostí jako spinosaurus a baryonyx ale neměli žádní jiní dinosauři, což naznačuje, že tito predátoři byli mezi nimi jediní, kteří dokázali opravdu ovládnout vodní svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...