Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist dosud neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy už v roce 2017, ale až pozdější rozsáhlé zkoumání ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku.
„Šelma z Valče“ lovila před desítkami milionů let na Karlovarsku. Teď ji popsali čeští vědci
Levá spodní čelist šelmy byla nalezena v roce 2017 v geologických vrstvách starých zhruba 33 až 34 milionů let, což odpovídá raným třetihorám – tedy období, ve kterém jsou nálezy šelem v Evropě ještě poměrně vzácné.
Následující několikaletý výzkum specialistů z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České geologické služby a francouzské univerzity v Poitiers prokázal, že čelist náleží velmi ranému zástupci takzvaných kočkotvárných šelem. Do této skupiny patří mimo jiné například dnes žijící šelmy cibetky či hyeny.
„Po nálezu čelisti v roce 2017 se ukázalo, že výzkum bude oproti předpokladu časově náročnější, protože čelist byla velmi neobvyklá a řešili jsme také problémy s datováním geologických vrstev. Výzkum obnášel jemnou preparaci a odkrytí druhé strany zubů do té doby skrytých v hornině. Podle morfologie chrupu jsme následně odlišili, že se jedná o doposud neznámý druh kočkotvárné šelmy,“ uvedl Ekrt. Na výzkumu pracoval společně s kolegou Janem Wagnerem a francouzským paleontologem Louisem de Bonisem.
Predátoři využili změnu klimatu
Doposud neznámý rod a druh byl popsán jako Fejfarictis valecensis, podle místa nálezu a na počest významného českého paleontologa a popularizátora tohoto oboru – profesora Oldřicha Fejfara. Šelma z Valče představuje spolu s francouzským rodem Anictis první zástupce kočkotvárných šelem v Evropě. Na kontinentu se objevily před zhruba 34 miliony let po výrazném globálním ochlazení, v jehož důsledku poklesly hladiny oceánů, což usnadnilo migraci těchto predátorů mezi Asií a Evropou.
Fejfarictis valecensis neboli šelma z Valče se od rodu Anictis liší značně primitivním chrupem, který ještě není uzpůsobený výhradně k lovu a konzumaci masité potravy. Nejpodobnější jí tak jsou některé nálezy ze stejného či mírně staršího období pocházející až z Mongolska. Fejfarictis valecensis dokládá nejstarší migraci kočkotvárných šelem do Evropy, ale také výskyt drobných forem šelem s tendencí k všežravosti, o jejichž přítomnosti v Evropě odborníci doposud nevěděli.
„Objev našich paleontologů opětovně dokazuje, že Národní muzeum je nejen sbírkotvornou a kulturní institucí, ale též významnou vědeckou institucí, jejíž odborní pracovníci dosahují špičkových vědeckých výsledků na mezinárodní úrovni,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.