Vládce pravěkých oceánů překusoval krokodýly napůl. Byl ještě větší, než paleontologové předpokládali

Liopleurodon byl obrovský mořský predátor, který žil na území dnešní Evropy. Vědci teď zjistili, jak velcí byli ti největší z nich.

Slovo liopleurodon bylo pro většinu lidí celé roky jen nevyslovitelným jazykolamem. Zpopularizovala ho až slavná britská série od BBC Walking with Dinosaurs. V ní se tito pravěcí mořští plazi objevili v roli monstrózních, pětadvacet metrů dlouhých lovců, kteří si v oceánu poradili s jakýmkoliv jiným tvorem. Paleontologové tehdy reagovali dost rozhořčeně, protože podle jejich důkazů měřili liopleurodoni „pouhých“ šest metrů. Jenže nový výzkum teď ukázal, že všechno je ještě trošku jinak.

Paleontologové z Portsmouthské univerzity teď totiž vydali novou studii, ve které popsali nově objevený druh, který byl liopleurodonovi blízce příbuzný a měřil 14,4 metru. To je dvojnásobek velikosti dospělé kosatky, popsali vědci ve sborníku Geologické asociace.

Liopleurodon na vizualizaci, v pozadí za ním Leedsichthys problematicus
Zdroj: Wikimedia Commons

„Byl jsem konzultantem epizody seriálu BBC Kruté moře a musím se přiznat, že velikost liopleurodona jsem tehdy odhadl strašlivě špatně. Svoje výpočty jsem založil na zlomcích zkamenělin, které mi naznačovaly, že mohl dorůstat délky 25 metrů,“ přiznává profesor David Martill z Portsmouthské univerzity.  „Ale důkazů bylo málo a vyvolalo to oprávněně spoustu kontroverzí.“ O to víc ho nadchl nový objev, důkazy z něj jsou už mnohem spolehlivější. 

Poklad v šuplíku

Celý objev by přitom nevznikl nebýt náhody. Martill si totiž všiml neznámých a velmi zajímavých kostí, když čekal na svou kolegyni, která fotografovala kostru ichtyosaura v Abingdon County Hall Museum. Velký obratel ho zaujal a po konzultaci s místním kurátorem zjistil, že v depozitáři leží další tři velmi podobné.

Na první pohled vypadaly, jako by patřily pliosaurům (mezi ně liopleurodoni patřili), což byli pravěcí vodní plazi podobní známějším plesiosaurům. Měli ale větší protáhlou hlavu spíše podobnou krokodýlovi a také jejich krk byl kratší. Podobně jako plesiosauři měli čtyři ploutve, které fungovaly jako silná pádla, jimiž se pohybovali ve vodě, a poměrně krátký ocas.

Obr

Po provedení topografických snímků profesor Martill a jeho kolegové vypočítali, že tento pozdně jurský mořský plaz mohl dorůstat délky 9,8 až 14,4 metru.

Vědec výsledky komentoval: „Víme, že tito pliosauři byli velmi obávanými predátory, kteří plavali v mořích, jež pokrývala Oxfordshire před 145–152 miliony lety. Měli mohutnou lebku s obrovskými zuby, které připomínaly dýky. Byli stejně velcí, ne-li větší než Tyrannosaurus rex, ale rozhodně byli ještě mohutnější.“

Podle autorů se dají výsledky objevu aplikovat i na liopleurodony, oba druhy si byly velmi podobné.

„Byli na vrcholu potravního řetězce pravěkého moře. Pravděpodobně lovili ichtyosaury, dlouhokrké plesiosaury a možná i menší mořské krokodýly, a to tak, že je jednoduše překousli vejpůl a ukousli z nich kusy. Víme, že masakrovali menší mořské plazy, protože na příkladech vystavených ve sbírce The Etches Collection v Dorsetu jsou na kostech ichtyosaurů vidět stopy po kousnutí,“ doplnil paleontolog.

Objev je pro Martilla do jisté míry satisfakcí. Zatím sice podle něj tyto kosti nenahrávají jeho původní hypotéze o pětadvacetimetrových monstrech, ale přesto má radost, že se vlastně spletl méně. „Je úžasné dokázat, že v pozdně jurských mořích skutečně žil gigantický druh pliosaura. Nepřekvapilo by mě, kdybychom jednoho dne našli jasný důkaz, že tento monstrózní druh byl ještě větší,“ dodal.