Jedenáctiletá školačka objevila zřejmě největšího ichtyosaura v dějinách, mohl mít až třicet metrů

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

„Tati, to je ale veliká kost,“ zavolala na svého otce jedenáctiletá Ruby. Její táta Justin přiběhl blíž a nemohl věřit svým očím. Ta kost byla totiž opravdu obrovská.

Takhle začal v létě roku 2020 příběh, který skončil v polovině letošního dubna, když vědci vydali studii, v níž tehdejší nález popsali. Ruby a Justin Reynoldsovi totiž náhodou objevili pozůstatky největšího mořského plaza v dějinách Země – a okamžitě na něj upozornili vědce, konkrétně profesora Deana Lomaxe.

Tento titánský druh ichtyosauara mohl měřit podle konzervativních odhadů pětadvacet metrů, tvrdí vědci. Mohl být ale dokonce ještě výrazně větší – horní hranice odhadu jeho velikosti je totiž „přes třicet metrů“. Což by z něj dělalo nejen největšího plaza planety, ale dokonce i jednoho z největších tvorů vůbec.

Tým objevitelů: (zleva) Dean Lomax, Ruby Reynoldsová, Justin Reynolds a Paul de la Salle
Zdroj: University of Manchester

Ráj ichtyosaurů u Britských ostrovů

Profesor Lomax patří mezi přední světové experty na ichtyosaury. Právě on roku 2018 objevil pozůstatky až donedávna největšího britského ichtyosauara, který mohl měřit maximálně 23 metrů. Jenže nový nález je ještě zachovalejší a ještě větší.

Paleontologové pod Lomaxovým vedením byli z objevu tak nadšení, že Justinovi a Ruby dovolili, aby společně s nimi pátrali na místě objevu dál. A časem tento tým našel další kusy stejné čelisti, které do sebe dokonale zapadaly – jako několik milionů let stará skládačka. Poslední kus se povedlo najít až v říjnu 2022.

„Obří ryboještěr od řeky Severn“

Lomaxův tým z analýzy kostí zjistil, že patřily doposud neznámému druhu obřího ichtyosaura, který dorůstal podobných rozměrů jako největší tvor současnosti, plejtvák obrovský. Vědci mu dali jméno Ichthyotitan severnensis, což znamená „obří ryboještěr od řeky Severn“.

Kosti jsou staré asi 202 milionů let a pocházejí z konce triasu. V této době dominovali v oceánech ekosystémům obrovští ichtyosauři, věk těchto titánů se už ale tehdy chýlil svému konci – na obzoru byla totiž událost, které se říká „Velké vymírání na konci triasu“.

Během tohoto kataklyzmatu vyhynula nejen většina obřích ichtyosaurů, ale zřejmě asi 76 procent všech suchozemských i mořských tvorů. Tato událost mimo jiné otevřela dveře k ovládnutí planety dinosaurům. Každopádně nově objevené kosti mohly patřit jednomu z posledních obrů celého věku.

Vizualizace dvojice ichtyosaurů Ichthyotitan severnensis
Zdroj: University of Manchester

Publikující vědkyní ve věku teenagera

Paleontolog Lomax je nadšený nejen výsledkem objevu, ale také přístupem rodiny Reynoldsových. „Neskutečně na na mě zapůsobilo, že Ruby a Justin správně identifikovali nález jako další obrovskou čelist ichtyosaura. Poznali, že se shoduje s tou, kterou jsme popsali v roce 2018. Požádal jsem je, jestli by se nechtěli připojit k mému týmu, který by tuto fosilii studoval a popsal, včetně jejího pojmenování. A oni se té možnosti chopili,“ uvedl vědec.

A malé Ruby věští velkou budoucnost: „Ruby se teď vlastně stala publikující vědkyní, která nejen našla, ale také pomohla pojmenovat druh gigantického prehistorického plaza. Něčím takovým se moc teenagerů pochlubit nemůže,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...