Jedenáctiletá školačka objevila zřejmě největšího ichtyosaura v dějinách, mohl mít až třicet metrů

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

„Tati, to je ale veliká kost,“ zavolala na svého otce jedenáctiletá Ruby. Její táta Justin přiběhl blíž a nemohl věřit svým očím. Ta kost byla totiž opravdu obrovská.

Takhle začal v létě roku 2020 příběh, který skončil v polovině letošního dubna, když vědci vydali studii, v níž tehdejší nález popsali. Ruby a Justin Reynoldsovi totiž náhodou objevili pozůstatky největšího mořského plaza v dějinách Země – a okamžitě na něj upozornili vědce, konkrétně profesora Deana Lomaxe.

Tento titánský druh ichtyosauara mohl měřit podle konzervativních odhadů pětadvacet metrů, tvrdí vědci. Mohl být ale dokonce ještě výrazně větší – horní hranice odhadu jeho velikosti je totiž „přes třicet metrů“. Což by z něj dělalo nejen největšího plaza planety, ale dokonce i jednoho z největších tvorů vůbec.

Tým objevitelů: (zleva) Dean Lomax, Ruby Reynoldsová, Justin Reynolds a Paul de la Salle
Zdroj: University of Manchester

Ráj ichtyosaurů u Britských ostrovů

Profesor Lomax patří mezi přední světové experty na ichtyosaury. Právě on roku 2018 objevil pozůstatky až donedávna největšího britského ichtyosauara, který mohl měřit maximálně 23 metrů. Jenže nový nález je ještě zachovalejší a ještě větší.

Paleontologové pod Lomaxovým vedením byli z objevu tak nadšení, že Justinovi a Ruby dovolili, aby společně s nimi pátrali na místě objevu dál. A časem tento tým našel další kusy stejné čelisti, které do sebe dokonale zapadaly – jako několik milionů let stará skládačka. Poslední kus se povedlo najít až v říjnu 2022.

„Obří ryboještěr od řeky Severn“

Lomaxův tým z analýzy kostí zjistil, že patřily doposud neznámému druhu obřího ichtyosaura, který dorůstal podobných rozměrů jako největší tvor současnosti, plejtvák obrovský. Vědci mu dali jméno Ichthyotitan severnensis, což znamená „obří ryboještěr od řeky Severn“.

Kosti jsou staré asi 202 milionů let a pocházejí z konce triasu. V této době dominovali v oceánech ekosystémům obrovští ichtyosauři, věk těchto titánů se už ale tehdy chýlil svému konci – na obzoru byla totiž událost, které se říká „Velké vymírání na konci triasu“.

Během tohoto kataklyzmatu vyhynula nejen většina obřích ichtyosaurů, ale zřejmě asi 76 procent všech suchozemských i mořských tvorů. Tato událost mimo jiné otevřela dveře k ovládnutí planety dinosaurům. Každopádně nově objevené kosti mohly patřit jednomu z posledních obrů celého věku.

Vizualizace dvojice ichtyosaurů Ichthyotitan severnensis
Zdroj: University of Manchester

Publikující vědkyní ve věku teenagera

Paleontolog Lomax je nadšený nejen výsledkem objevu, ale také přístupem rodiny Reynoldsových. „Neskutečně na na mě zapůsobilo, že Ruby a Justin správně identifikovali nález jako další obrovskou čelist ichtyosaura. Poznali, že se shoduje s tou, kterou jsme popsali v roce 2018. Požádal jsem je, jestli by se nechtěli připojit k mému týmu, který by tuto fosilii studoval a popsal, včetně jejího pojmenování. A oni se té možnosti chopili,“ uvedl vědec.

A malé Ruby věští velkou budoucnost: „Ruby se teď vlastně stala publikující vědkyní, která nejen našla, ale také pomohla pojmenovat druh gigantického prehistorického plaza. Něčím takovým se moc teenagerů pochlubit nemůže,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 3 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 7 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 8 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...