Jedenáctiletá školačka objevila zřejmě největšího ichtyosaura v dějinách, mohl mít až třicet metrů

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

„Tati, to je ale veliká kost,“ zavolala na svého otce jedenáctiletá Ruby. Její táta Justin přiběhl blíž a nemohl věřit svým očím. Ta kost byla totiž opravdu obrovská.

Takhle začal v létě roku 2020 příběh, který skončil v polovině letošního dubna, když vědci vydali studii, v níž tehdejší nález popsali. Ruby a Justin Reynoldsovi totiž náhodou objevili pozůstatky největšího mořského plaza v dějinách Země – a okamžitě na něj upozornili vědce, konkrétně profesora Deana Lomaxe.

Tento titánský druh ichtyosauara mohl měřit podle konzervativních odhadů pětadvacet metrů, tvrdí vědci. Mohl být ale dokonce ještě výrazně větší – horní hranice odhadu jeho velikosti je totiž „přes třicet metrů“. Což by z něj dělalo nejen největšího plaza planety, ale dokonce i jednoho z největších tvorů vůbec.

Tým objevitelů: (zleva) Dean Lomax, Ruby Reynoldsová, Justin Reynolds a Paul de la Salle
Zdroj: University of Manchester

Ráj ichtyosaurů u Britských ostrovů

Profesor Lomax patří mezi přední světové experty na ichtyosaury. Právě on roku 2018 objevil pozůstatky až donedávna největšího britského ichtyosauara, který mohl měřit maximálně 23 metrů. Jenže nový nález je ještě zachovalejší a ještě větší.

Paleontologové pod Lomaxovým vedením byli z objevu tak nadšení, že Justinovi a Ruby dovolili, aby společně s nimi pátrali na místě objevu dál. A časem tento tým našel další kusy stejné čelisti, které do sebe dokonale zapadaly – jako několik milionů let stará skládačka. Poslední kus se povedlo najít až v říjnu 2022.

„Obří ryboještěr od řeky Severn“

Lomaxův tým z analýzy kostí zjistil, že patřily doposud neznámému druhu obřího ichtyosaura, který dorůstal podobných rozměrů jako největší tvor současnosti, plejtvák obrovský. Vědci mu dali jméno Ichthyotitan severnensis, což znamená „obří ryboještěr od řeky Severn“.

Kosti jsou staré asi 202 milionů let a pocházejí z konce triasu. V této době dominovali v oceánech ekosystémům obrovští ichtyosauři, věk těchto titánů se už ale tehdy chýlil svému konci – na obzoru byla totiž událost, které se říká „Velké vymírání na konci triasu“.

Během tohoto kataklyzmatu vyhynula nejen většina obřích ichtyosaurů, ale zřejmě asi 76 procent všech suchozemských i mořských tvorů. Tato událost mimo jiné otevřela dveře k ovládnutí planety dinosaurům. Každopádně nově objevené kosti mohly patřit jednomu z posledních obrů celého věku.

Vizualizace dvojice ichtyosaurů Ichthyotitan severnensis
Zdroj: University of Manchester

Publikující vědkyní ve věku teenagera

Paleontolog Lomax je nadšený nejen výsledkem objevu, ale také přístupem rodiny Reynoldsových. „Neskutečně na na mě zapůsobilo, že Ruby a Justin správně identifikovali nález jako další obrovskou čelist ichtyosaura. Poznali, že se shoduje s tou, kterou jsme popsali v roce 2018. Požádal jsem je, jestli by se nechtěli připojit k mému týmu, který by tuto fosilii studoval a popsal, včetně jejího pojmenování. A oni se té možnosti chopili,“ uvedl vědec.

A malé Ruby věští velkou budoucnost: „Ruby se teď vlastně stala publikující vědkyní, která nejen našla, ale také pomohla pojmenovat druh gigantického prehistorického plaza. Něčím takovým se moc teenagerů pochlubit nemůže,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
před 22 hhodinami

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
20. 6. 2025

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
19. 6. 2025
Načítání...