Dinosauří rekordman měl krk dlouhý 15 metrů, zrekonstruovat jeho tělo trvalo roky

Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.

Dinosaurus s krkem dlouhým jako dvě až tři osobní auta žil v dnešní východní Asii v pozdní juře, tedy před více než 160 miliony let. Jeho zkamenělé pozůstatky našli paleontologové v Číně v roce 1987. Ačkoliv se jednalo jen o fragmenty zahrnující hlavně kusy lebky a dolní čelisti a několik obratlů, vše naznačovalo, že jde o obrovského živočicha.

Po letech dohadů o opravdové velikosti pradávného tvora se odborníkům za pomoci fosilií příbuzných dinosaurů podařilo tělo dotyčného mamenchisaura zrekonstruovat. Extrémně dlouhý, zato lehký krk tvořil polovinu jeho délky, lebku měl v porovnání s tělem miniaturní. Žebra dinosaura měřila okolo čtyř metrů. Podle odborníků ovšem živočich nemohl páteř napřímit, jako to dokážou třeba dnešní žirafy, místo toho ji držel v relativně vodorovné poloze.

Při svém bádání se vědci opírali zejména o fosilii příbuzného giganta z rodu xinjiangtitan, o něco staršího sauropoda objeveného v roce 2013 v Číně. Paleontologům se v tomto případě podařilo odkrýt kompletní páteř. S délkou zhruba 13,5 metru se jedná o nejdelší odkrytou podobnou fosilii.

Hranice se stále posouvají, říká vědec

„Pomocí těchto úplnějších, ale menších exemplářů můžeme zvětšit měřítko a docela kvalifikovaně odhadnout, jak by mamenchisaurus vypadal,“ popsal vedoucí autor studie Andrew Moore z newyorské univerzity Stony Brook.

„Opravdu ale nevíme, kde leží hranice, protože se stále posouvají s tím, jak přibývají další a další objevy,“ upozornil Moore. „Měli bychom vždy vycházet z toho, že se objeví něco většího,“ dodal. Studii zveřejnili vědci v odborném časopise Journal of Systematic Paleontology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 8 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...