Dinosauří rekordman měl krk dlouhý 15 metrů, zrekonstruovat jeho tělo trvalo roky

Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.

Dinosaurus s krkem dlouhým jako dvě až tři osobní auta žil v dnešní východní Asii v pozdní juře, tedy před více než 160 miliony let. Jeho zkamenělé pozůstatky našli paleontologové v Číně v roce 1987. Ačkoliv se jednalo jen o fragmenty zahrnující hlavně kusy lebky a dolní čelisti a několik obratlů, vše naznačovalo, že jde o obrovského živočicha.

Po letech dohadů o opravdové velikosti pradávného tvora se odborníkům za pomoci fosilií příbuzných dinosaurů podařilo tělo dotyčného mamenchisaura zrekonstruovat. Extrémně dlouhý, zato lehký krk tvořil polovinu jeho délky, lebku měl v porovnání s tělem miniaturní. Žebra dinosaura měřila okolo čtyř metrů. Podle odborníků ovšem živočich nemohl páteř napřímit, jako to dokážou třeba dnešní žirafy, místo toho ji držel v relativně vodorovné poloze.

Při svém bádání se vědci opírali zejména o fosilii příbuzného giganta z rodu xinjiangtitan, o něco staršího sauropoda objeveného v roce 2013 v Číně. Paleontologům se v tomto případě podařilo odkrýt kompletní páteř. S délkou zhruba 13,5 metru se jedná o nejdelší odkrytou podobnou fosilii.

Hranice se stále posouvají, říká vědec

„Pomocí těchto úplnějších, ale menších exemplářů můžeme zvětšit měřítko a docela kvalifikovaně odhadnout, jak by mamenchisaurus vypadal,“ popsal vedoucí autor studie Andrew Moore z newyorské univerzity Stony Brook.

„Opravdu ale nevíme, kde leží hranice, protože se stále posouvají s tím, jak přibývají další a další objevy,“ upozornil Moore. „Měli bychom vždy vycházet z toho, že se objeví něco většího,“ dodal. Studii zveřejnili vědci v odborném časopise Journal of Systematic Paleontology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...