Paleontologové popsali nového masožravého dinosaura. Lovil jako obří ledňáček

Paleontologové popsali nový druh dinosaura z čeledi spinosauridů, velkého dravce, který se patrně živil rybami a před zhruba 120 miliony let žil v oblasti dnešní španělské provincie La Rioja.

Studie, která vyšla v odborném časopise Zoological Journal of the Linneal Society, se zabývala pozůstatky dávného tvora, které paleontologové našli už v roce 1983 u vesnice Igea. Podle vědců potvrzuje „existenci nového rodu a druhu (z čeledi) spinosauridů“.

„Jde o prvního popsaného dinosaura z La Riojy,“ uvádí autoři studie, a zároveň o pátého spinosaurida na Pyrenejském poloostrově. El País poznamenává, že na seznamu je také camarillasaurus z Aragonie, vallibonavenatrix a protathlitis z Valencie a iberospinus z Portugalska.

Nový druh pojmenovaný Riojavenatrix lacustris byl dlouhý sedm až osm metrů, měl 2,5 metru na výšku a vážil okolo patnácti set kilogramů. Chodil po zadních a jeho hlavní potravou byly ryby podobně jako u jiných spinosaurů, kteří byli na tento způsob života velmi dobře specializovaní. Projevovalo se to zejména na jejich čelistech, které do značné míry připomínají dnešní gaviály, kteří jsou také specializovaní lovci ryb.

Kromě hlavy s nízkou a protáhlou lebkou a výraznými čelistmi s ostrými zuby měl také dlouhé horní končetiny vybavené mohutnými drápy se třemi funkčními prsty, kterými mohl snadno odstraňovat hlavy své kořisti.

„Je možné, že rybařil na březích jezera, z čehož vychází jeho jméno – jezerní lovec z La Riojy, ačkoliv nevylučujeme, že se mohl živit i suchozemskou kořistí,“ vysvětluje Francisco Sáez Benito, čestný ředitel Paleontologického interpretačního centra La Rioja.

Nově popsaný druh „představuje kombinaci anatomických znaků, které ho činí jedinečným i mezi ostatními spinosauridy, včetně baryonyxe,“ uvedl odborník v narážce na nejslavnějšího zástupce čeledi, jehož kostra je vystavená v Přírodopisném muzeu v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 17 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...