Paleontologové popsali nového masožravého dinosaura. Lovil jako obří ledňáček

Paleontologové popsali nový druh dinosaura z čeledi spinosauridů, velkého dravce, který se patrně živil rybami a před zhruba 120 miliony let žil v oblasti dnešní španělské provincie La Rioja.

Studie, která vyšla v odborném časopise Zoological Journal of the Linneal Society, se zabývala pozůstatky dávného tvora, které paleontologové našli už v roce 1983 u vesnice Igea. Podle vědců potvrzuje „existenci nového rodu a druhu (z čeledi) spinosauridů“.

„Jde o prvního popsaného dinosaura z La Riojy,“ uvádí autoři studie, a zároveň o pátého spinosaurida na Pyrenejském poloostrově. El País poznamenává, že na seznamu je také camarillasaurus z Aragonie, vallibonavenatrix a protathlitis z Valencie a iberospinus z Portugalska.

Nový druh pojmenovaný Riojavenatrix lacustris byl dlouhý sedm až osm metrů, měl 2,5 metru na výšku a vážil okolo patnácti set kilogramů. Chodil po zadních a jeho hlavní potravou byly ryby podobně jako u jiných spinosaurů, kteří byli na tento způsob života velmi dobře specializovaní. Projevovalo se to zejména na jejich čelistech, které do značné míry připomínají dnešní gaviály, kteří jsou také specializovaní lovci ryb.

Kromě hlavy s nízkou a protáhlou lebkou a výraznými čelistmi s ostrými zuby měl také dlouhé horní končetiny vybavené mohutnými drápy se třemi funkčními prsty, kterými mohl snadno odstraňovat hlavy své kořisti.

„Je možné, že rybařil na březích jezera, z čehož vychází jeho jméno – jezerní lovec z La Riojy, ačkoliv nevylučujeme, že se mohl živit i suchozemskou kořistí,“ vysvětluje Francisco Sáez Benito, čestný ředitel Paleontologického interpretačního centra La Rioja.

Nově popsaný druh „představuje kombinaci anatomických znaků, které ho činí jedinečným i mezi ostatními spinosauridy, včetně baryonyxe,“ uvedl odborník v narážce na nejslavnějšího zástupce čeledi, jehož kostra je vystavená v Přírodopisném muzeu v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 23 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...