Obří vombat byl velký jako lev. Paleontologové popsali jeho rozměry i vlastnosti

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

Tento druh žil zřejmě alespoň nějakou část svého života v jeskyních – v jedné z nich, v jeskyni Rockhampton v Queenslandu, byla totiž nalezena jeho lebka. 

Podle vědců, kteří ji teď popsali a zařadili do kontextu „stromu života“, vrhá objev úplně nové světlo na evoluci těchto „něžných obrů“. 

Výzkum vedl docent Julien Louys z australského výzkumného centra pro evoluci člověka na Griffithově univerzitě. „Vyhynulá megafauna Austrálie nepřestává udivovat a fascinovat nejen Australany, ale lidi na celém světě,“ řekl. Podle Louyse  je mezi veřejností nejoblíbenějším pravěkým vombatem Diprotodon – až třímetrový obr, který dosahoval velikosti osobního auta.

  • Diprotodon byl největší dosud známý vačnatec. Žil v Austrálii a vyhynul asi před 40 tisíci lety. Velikostí a způsobem života připomínal hrochy nebo nosorožce. Samci dorůstali výšky dva metry, délky přes tři metry a vážili až tři tuny. Tito tvorové vymřeli ze zatím neznámých důvodů.

„Diprotodon je sice jedním z nejcharismatičtějších vyhynulých obřích savců, a běžně se mu říká obří vombat. Jenže to je špatně, protože Diprotodon patří do úplně jiné čeledi; v podstatě bychom tak mohli ekvivalentně špatně říkat, že hroch je jen obří prase,“ upozorňuje vědec.

„Existovali ale skuteční obří vombati. Tyto druhy byly málo známé, ale objev nejkompletnější lebky jednoho z těchto obrů, Ramsayia, nám poskytl příležitost rekonstruovat, jak tento tvor vypadal, kde a kdy žil a jak probíhala evoluce obřích vombatů v Austrálii,“ vysvětluje paleontolog.

Lebka a dolní čelist fosilie pravombata druhu Ramsayia magna byly objeveny v zadní části přední komory Dolní Johanssonovy jeskyně v Rockhamptonu už na počátku roku 2000, ale teprve následné vykopávky a nyní nová analýza týmu docenta Louyse potvrdily, že patří k dříve popsanému, ale velmi málo známému druhu.

Pravěký vombat
Zdroj: Griffith University/Eleanor Pease

Vyhynulí vombati z čeledi Vombatidae byli asi dvakrát větší než moderní vombati, samci tedy mohli vážit až 180 kilogramů. O jejich způsobu života je možné jen spekulovat – dokladů o jejich životě je velmi málo.

  • Kromě obřího pravěkého vombata váží kolem 180 kilogramů také:
  • srdce  plejtváka obrovského
  • samec lva
  • samec gorily
  • motor osobního automobilu
  • pneumatika od traktoru

Podle Louyse má Ramsayia rozsáhlé lebeční dutiny, což u vombatů dosud nebylo zaznamenáno. „To naznačuje, že měl velkou, zaoblenou lebku pro uchycení specifických a silných žvýkacích svalů,“ řekl. „Měl také takzvanou premaxilární páteř, což naznačuje, že měl velký, masitý nos,“ dokresluje Louyes vzhled pravěkého vačnatce.

„Dokázali jsme, že u všech pravých vombatů obrovských se nejprve vyvinuly velké tělesné rozměry, a až poté se individuálně zcela specializovali na požírání různých druhů trav. Tento druh jsme také datovali do doby před 80 tisíci lety. To je nejstarší datum pro tento druh a je mnohem dřívější než příchod člověka do Austrálie, i když stále přesně nevíme, kdy a proč tento druh vyhynul,“ uzavřel docent Louys.

Vědci zatím nejsou schopní odpovědět na otázku, zda se i pravěcí vombati pyšnili schopností, která lidstvo fascinuje na těch moderních – tedy produkovat výkaly ve tvaru zcela geometricky pravidelných krychlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...