Obří vombat byl velký jako lev. Paleontologové popsali jeho rozměry i vlastnosti

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

Tento druh žil zřejmě alespoň nějakou část svého života v jeskyních – v jedné z nich, v jeskyni Rockhampton v Queenslandu, byla totiž nalezena jeho lebka. 

Podle vědců, kteří ji teď popsali a zařadili do kontextu „stromu života“, vrhá objev úplně nové světlo na evoluci těchto „něžných obrů“. 

Výzkum vedl docent Julien Louys z australského výzkumného centra pro evoluci člověka na Griffithově univerzitě. „Vyhynulá megafauna Austrálie nepřestává udivovat a fascinovat nejen Australany, ale lidi na celém světě,“ řekl. Podle Louyse  je mezi veřejností nejoblíbenějším pravěkým vombatem Diprotodon – až třímetrový obr, který dosahoval velikosti osobního auta.

  • Diprotodon byl největší dosud známý vačnatec. Žil v Austrálii a vyhynul asi před 40 tisíci lety. Velikostí a způsobem života připomínal hrochy nebo nosorožce. Samci dorůstali výšky dva metry, délky přes tři metry a vážili až tři tuny. Tito tvorové vymřeli ze zatím neznámých důvodů.

„Diprotodon je sice jedním z nejcharismatičtějších vyhynulých obřích savců, a běžně se mu říká obří vombat. Jenže to je špatně, protože Diprotodon patří do úplně jiné čeledi; v podstatě bychom tak mohli ekvivalentně špatně říkat, že hroch je jen obří prase,“ upozorňuje vědec.

„Existovali ale skuteční obří vombati. Tyto druhy byly málo známé, ale objev nejkompletnější lebky jednoho z těchto obrů, Ramsayia, nám poskytl příležitost rekonstruovat, jak tento tvor vypadal, kde a kdy žil a jak probíhala evoluce obřích vombatů v Austrálii,“ vysvětluje paleontolog.

Lebka a dolní čelist fosilie pravombata druhu Ramsayia magna byly objeveny v zadní části přední komory Dolní Johanssonovy jeskyně v Rockhamptonu už na počátku roku 2000, ale teprve následné vykopávky a nyní nová analýza týmu docenta Louyse potvrdily, že patří k dříve popsanému, ale velmi málo známému druhu.

Pravěký vombat
Zdroj: Griffith University/Eleanor Pease

Vyhynulí vombati z čeledi Vombatidae byli asi dvakrát větší než moderní vombati, samci tedy mohli vážit až 180 kilogramů. O jejich způsobu života je možné jen spekulovat – dokladů o jejich životě je velmi málo.

  • Kromě obřího pravěkého vombata váží kolem 180 kilogramů také:
  • srdce  plejtváka obrovského
  • samec lva
  • samec gorily
  • motor osobního automobilu
  • pneumatika od traktoru

Podle Louyse má Ramsayia rozsáhlé lebeční dutiny, což u vombatů dosud nebylo zaznamenáno. „To naznačuje, že měl velkou, zaoblenou lebku pro uchycení specifických a silných žvýkacích svalů,“ řekl. „Měl také takzvanou premaxilární páteř, což naznačuje, že měl velký, masitý nos,“ dokresluje Louyes vzhled pravěkého vačnatce.

„Dokázali jsme, že u všech pravých vombatů obrovských se nejprve vyvinuly velké tělesné rozměry, a až poté se individuálně zcela specializovali na požírání různých druhů trav. Tento druh jsme také datovali do doby před 80 tisíci lety. To je nejstarší datum pro tento druh a je mnohem dřívější než příchod člověka do Austrálie, i když stále přesně nevíme, kdy a proč tento druh vyhynul,“ uzavřel docent Louys.

Vědci zatím nejsou schopní odpovědět na otázku, zda se i pravěcí vombati pyšnili schopností, která lidstvo fascinuje na těch moderních – tedy produkovat výkaly ve tvaru zcela geometricky pravidelných krychlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...