Paleontologie strana 3 z 3

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, popsal objev tří nových druhů pravěkých savců – všichni žili krátce po pádu dinosaurů. Jejich příběh vypráví o tom, jak rychle probíhala evoluce po masovém vymírání na konci druhohor.

Pozoruhodný objev při studiu fosilie předchůdce vampýrovky hlubinné učinil tým s českou účastí. Výzkum fosilie staré zhruba 30 milionů let prokázal, že vampýrovky už tehdy žily v hlubokých vodách s minimem kyslíku. Část odborníků přitom předpokládala, že tato schopnost se u starobylého hlavonožce vyvinula mnohem později, řekl spoluautor výzkumu, paleontolog a geolog Martin Košťák. Na studii spolupracovali vědci z Česka, Slovenska a Maďarska.

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Dvojice badatelů ze Syrakuské univerzity našla důkazy, že pravěký bezobratlý tvor podobný krakatici se skořápkou ve tvaru sponky mohl žít až stovky let. Paleontologové svůj objev oznámili na letošním setkání Geologické společnosti Ameriky, která proběhla kvůli pandemii on-line.

Nová studie prozkoumala, proč na Zemi došlo před 252 miliony let k největšímu vymírání v historii planety. Potvrdila, že dramatické změny způsobil oxid uhličitý, a naopak vyvrátila hypotézu o vlivu metanu.

Čínští paleontologové v Myanmaru našli dokonale zachovaný pravěký hmyz z doby, kdy Zemi ještě vládli dinosauři. Nález je výjimečný v tom, že díky jantaru, v němž byla zvířata polapená, se dokonale zachovaly i jejich původní jasné barvy.

Jedno z největších vajec, jaké kdy věda poznala, bylo objeveno v Antarktidě. Paleontologové řeší záhadu, jaký obří pravěký tvor ho mohl snést – a také, jakým způsobem.

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živočichů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší než zrnko rýže a před 555 miliony let si hledalo útočiště na dnech tehdejších moří.

Paleontologové objevili v Myanmaru drobnou lebku podobnou ptačí, která mohla patřit vůbec nejmenšímu známému druhu dinosaura. Dostal jméno Oculudentavis khaungraae.

Paleontologové z Virginského technologického institutu v Číně objevili miliardu let starou zkamenělinu zelené řasy. Právě ona může být prapředkem prvních rostlin a stromů, které vznikly teprve před 450 miliony lety.

Kanadští vědci oznámili objev nového druhu dinosaura, který byl blízkým příbuzným slavnějšího tyranosaura. Žil na severoamerických pláních v době před asi 80 miliony lety. Paleontologové tohoto tvora pojmenovali Thanatotheristes degrootorum – což odkazuje k bohu smrti Thanatovi a ke „smrtce“.

Před miliony let ovládali východní část Austrálie obří vačnatci, kteří měli hlavy podobné dnešním tapírům, ovšem těla dvakrát těžší než dnešní lední medvědi. V novém výzkumu je popsali paleontologové z Monash University, kteří prostudovali přes šedesát jejich zkamenělin.

Australští paleontologové objevili pozůstatky zřejmě největšího papouška v dějinách. Pták měřil na výšku až jeden metr a měl obrovský silný zobák, který si poradil s jakoukoliv potravou. Vědci papouška, který žil před přibližně 19 miliony lety na Novém Zélandu, pojmenovali Heracles inexpectatus – neboli neočekávaný Herakles.

Nově popsaný druh trilobita byl podle jeho objevitelů prvohorní obdobou tyranosaura – podle něj také dostal jméno. Vědci jeho exemplář našli na Klokaním ostrově v Jižní Austrálii.

Přírodovědci se už dlouhá desetiletí potýkají s nevyřešenou otázkou: proč jsou dnešní ryby tak malé? Největší žijící rybou je totiž měsíčník svítivý, který váží 2,3 tuny a měří maximálně tři metry. Přitom paryby mohou být mnohem větší – žralok obrovský může vážit až 34 tun. Nová studie teď vyvrací dřívější domněnku, že byl důvodem rybí metabolismus.

Kosterní pozůstatky čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili američtí vědci v peruánské poušti. Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců.

Paleontologové z University of Alberta informovali o objevu zatím největší kostry Tyrannosaura rexe. Současně je to vůbec největší kostra dinosaura, která kdy byla nalezena v Kanadě.