Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.
„Když tento tvor žil před zhruba 170 miliony let, byl to největší živočich, který kdy létal. Alespoň z toho, co víme,“ řekl Steve Brusatte z Edinburské univerzity, který se podílel na studii popisující objev. „Vývoj velkých pterosaurů jsme skutečně posunuli v čase,“ dodal. Létající predátor dostal jmémo Dearc sgiathanach, což ve skotské gaelštině znamená jednak okřídlený plaz, ale současně plaz ze Skye.
Dřívější nálezy podle vědce naznačovaly, že pterosauři v jurském období nedosahovali větších rozměrů než asi 1,6 až 1,8 metru v rozpětí křídel a výrazně větší velikosti dosáhli až v období křídy.
„Na konci křídy, když dopadl asteroid, žili pterosauři, kteří byli velcí jako stíhačky,“ řekl Brusatte s odkazem na masové vymírání před 66 miliony let, které vyhubilo většinu dinosaurů a nespočet dalších tvorů.
Skvěle dochovaný nález
Brusatte uvedl, že nový objev je pozoruhodný svou velikostí. Fosilie ptakoještěra je kompletní asi ze 70 procent. To je u těchto tvorů výjimečné, protože stěny některých jejich kostí nejsou o mnoho silnější než list papíru. Vědci z analýzy kosterních pozůstatků zjistili, že se jednalo o dospívajícího pterosaura. Rozpětí křídel dospělého jedince tak mohlo být větší než tři metry. Tým rovněž zjistil, že zvíře mělo pravděpodobně velmi dobrý zrak.
Zkamenělinu objevila doktorandka Amelia Pennyová, která si lebky tohoto tvora všimla během terénních prací na ostrově Skye v roce 2017. „Nepodobala se ničemu, co jsem kdy viděla. Vyrůstala jsem v Přírodopisném muzeu v Londýně a četla o objevech zkamenělin Mary Anningové na jurském pobřeží, což rozhodně ovlivnilo mé rozhodnutí stát se paleontoložkou,“ dodala. „Ale nikdy bych si netroufla očekávat, že se mi podaří objevit nového jurského plaza, zvláště pak zkamenělinu takového významu,“ dodala vědkyně.
Odborník na pterosaury z Leicesterské univerzity David Unwin, který se na výzkumu nepodílel, uvedl, že je sporné, zda nově objevený tvor byl největší ve své době. Poznamenal, že některé dosud objevené fragmenty kostí naznačovaly, že podobně velcí pterosauři žili v období střední jury. Dodal ale, že i tak jde o velice významný nález. Zkamenělin z této doby je málo a kompletní pozůstatky jsou ještě vzácnější.
Mladší obři
V pozdějších obdobích pravěku dorůstali ptakoještěři ještě extrémnějších rozměrů než před 170 miliony let, kdy žil Dearc sgiathanach. K těm největším patřili pteranodoni, kteří žili v několika druzích koncem období křídy (asi před 86 až 84 miliony let) na území dnešních USA. S rozpětím křídel kolem šesti až sedmi metrů byli větší než současná menší letadla.
Zatím ale drží rekord jiný ptakoještěr – quetzalcoatlus žijící v období svrchní křídy před asi 70 až 66 miliony let na území dnešního státu Texas. Tento obr se pohyboval díky křídlům s rozpětím zřejmě až 12 metrů.
