Jedno z největších vajec, jaké kdy věda poznala, bylo objeveno v Antarktidě. Paleontologové řeší záhadu, jaký obří pravěký tvor ho mohl snést – a také, jakým způsobem.
Obří vejce objevené v Antarktidě muselo patřit neznámému pravěkému plazovi
Roku 2011 objevili chilští vědci v Antarktidě podivnou fosilii, která vypadala jako vypuštěný fotbalový míč – připomínala ho tvarem i velikostí. Téměř deset let ležel tento artefakt nepopsaný a nestudovaný ve sbírkách chilského muzea. Vědci mu říkali pouze podle přezdívky inspirované hororovým sci-fi filmem - „Věc“.
Teď konečně paleontologové z Texaské univerzity v Austinu popsali, co je to zač. Zjistili, že záhadná fosilie je ve skutečnosti obří vejce s měkkou skořápkou – a že pochází z doby před asi 66 miliony let. S rozměry 28x18 centimetrů je největším vajíčkem s měkkou skořápkou, které bylo kdy objeveno, a druhým největším vejcem jakéhokoli známého zvířete vůbec.
Navíc se jedná o vůbec první fosilní vejce, které kdy bylo objevené v Antarktidě; už jen tím posouvá hranice lidského poznání. Současně přepisuje naše znalosti toho, jak velká mohla vejce s měkkými skořápkami být. Krom toho ale objev vyvolává více otázek, než přináší odpovědí. Tou hlavní je: jaký obří tvor mohl něco tak velkého snést?
Neznámý obr
Vědci předpokládají, že se jednalo o nějakého rozměrného mořského plaza, jako byl třeba vyhynulý mosasaurus. „Pochází od zvířete velikosti dinosaura, ale to vejce se jinak od dinosauřího naprosto liší,“ uvedl hlavní autor studie Lucas Legendre. „Nejvíc je podobné vejcím hadů a ještěrek, ale musel to být nějaký opravdu obří příbuzný těchto zvířat,“ dodal paleontolog.
Studie popisující toto fosilní vejce vyšla v časopise Nature 17. června. Vědci v ní porovnali velikost vejce s údaji o tom, jaký je poměr vajec a dospělých tvorů u 259 žijících druhů plazů. Vyšlo jim, že tvor, který ho snesl musel mít délku těla bez ocasu nejméně šest metrů. A to nejlépe odpovídá právě různým druhům mořských plazů.
Tuto hypotézu podporuje i fakt, že ve vrstvě, kde bylo vejce nalezeno se našly i kostry mladých mosasaurů a dospělých plesiosaurů. Podle autorů studie se mohlo jednat o jakousi „školku“, tedy místo dobře chráněné před nepřízní živlů i predátorů – zřejmě mělkou zátoku, kde měli mladí plazi dostatečně klidné prostředí, aby tam bezpečně vyrostli.
Vědci neřešili, jakým způsobem byla tato vejce snesena, mají ale dvě základní pracovní hypotézy, se kterými chtějí do budoucna pracovat. Jednou je ta, že vejce snesl neznámý tvor přímo do vody – to dělají například některé druhy mořských hadů. Druhou je, že podobně jako mořské želvy snesl tento tvor do písku na pláže. Tato možnost je ale méně pravděpodobná, zřejmě byl na něco takového příliš těžký.